Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Nd 225/2021

32 Nd 225/2021-170

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobce F. F., narozeného XY, bytem XY, proti žalovanému V. J., identifikační číslo osoby XY, se sídlem XY, o 50 000 Kč, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka, uplatněné žalobcem v řízeních o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2020, č. j. -132, a o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2020, č. j. -149, vedených u Nejvyššího soudu pod sp. zn. a sp. zn. , takto:Soudce Nejvyššího soudu Mgr. Vít Bičák není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věcí vedených u Nejvyššího soudu pod sp. zn. a sp. zn. .

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. 6. 2020, č. j. -132, potvrdil usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 12. 6. 2019, č. j. -119, kterým soud prvního stupně zastavil řízení o návrhu žalobce na ustanovení zástupce pro řízení (výrok I.), odmítl podání žalobce ze dne 24. 5. 2018 jako žalobu pro zmatečnost (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, které je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. .

Krajský soud v Brně dále usnesením ze dne 8. 12. 2020, č. j. -149, potvrdil usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 13. 10. 2020, č. j. -143, kterým soud prvního stupně neustanovil žalobci zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Proti tomuto usnesení podal žalobce rovněž dovolání, které je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. .

K projednání obou dovolání a rozhodnutí o nich je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu příslušný senát soudního oddělení 30 složený ze soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Tomáše Pirka a JUDr. Pavla Simona.

Žalobce dne 12. 4. 2021 učinil podání, doručené Nejvyššímu soudu dne 14. 4. 2021, v němž kritizuje rozhodování soudce Mgr. Víta Bičáka, sděluje, že na něj podává trestní oznámení, a žádá, aby dovolání ve věcech sp. zn. a sp. zn. projednával jiný senát Nejvyššího soudu.

Z obsahu tohoto podání lze dovodit, že žalobce v řízeních vedených u Nejvyššího soudu pod sp. zn. a sp. zn. uplatnil námitku podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka. Podjatost spatřuje v tom, že Mgr. Vít Bičák projednává v žalobcův neprospěch „stovky … soudních žalob“, a to „neustále, zmatečně a bez právní opory… diskriminačním způsobem“.

Mgr. Vít Bičák ve svém vyjádření uvedl, že nemá žádný vztah k žalobci, ostatním účastníkům ani věci samotné, domnívá se, že žalobce svůj závěr o údajné podjatosti činí toliko na základě postupu soudce v jiných žalobcových věcech, což není důvodem pro vyloučení soudce, a vyjadřuje přesvědčení, že navzdory žalobcovým ostrým výhradám je schopen dostát svým povinnostem soudce a i nadále ve věcech žalobce rozhodovat nestranně a nezávisle.

Podle věty druhé , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu proto byla věc předložena k rozhodnutí senátu soudního oddělení 32.

Podle soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2000, pod číslem 33, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. , a ze dne 31. 7. 2012, sen. zn. , jež jsou dostupná na https://www.nsoud.cz) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, že je soudce sám účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž naroveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. Důvodem k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Žalobce zjevně pochybnost o nepodjatosti Mgr. Víta Bičáka dovozuje z jeho případného (konkrétně nespecifikovaného) dřívějšího rozhodování v jiných právních věcech. Tato okolnost, jak vyplývá z , však sama o sobě nemůže být důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci. Podle vyjádření pak jmenovaný soudce nemá žádný poměr k dané věci či k účastníkům řízení. Nejsou tedy dány žádné skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jeho nepodjatosti či důvod k jeho vyloučení. Proto bylo rozhodnuto, že z projednávání a rozhodnutí uvedených věcí vyloučen není.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 5. 2021

Mgr. Jiří Němec

předseda senátu