Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 130/2020-87

KSOS 39 INS 23265/20164 ICm 1061/201929 ICdo 130/2020-87

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce KONREO, v. o. s., se sídlem v Brně, Dobrovského 1310/64, PSČ 612 00, identifikační číslo osoby 04706498, jako insolvenčního správce dlužníka FAU s. r. o., zastoupeného JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Českobratrská 1403/2, PSČ 702 00, proti žalovanému Specializovanému finančnímu úřadu, se sídlem v Praze 7, Nábřeží Kapitána Jaroše 1000/7, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 72080043, o určení pravosti vykonatelné pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka FAU s. r. o., se sídlem v Opavě - Kateřinkách, Pekařská 1639/79a, PSČ 747 05, identifikační číslo osoby 49610431, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. června 2020, č. j. , -65 ( ), takto:

Odůvodnění:

1. Rozsudkem ze dne 16. prosince 2019, č. j. -37, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“):

[1] Zamítl žalobu, kterou se žalobce (KONREO, v. o. s., jako insolvenční správce dlužníka FAU s. r. o.) domáhal určení, že žalovaný (Specializovaný finanční úřad) nemá za dlužníkem dílčí pohledávku č. 12 z jeho přihlášky P28 ve výši 500.000 Kč dle 6 (označených) vykonatelných rozhodnutí žalovaného ze dne 27. září 2016 (bod I. výroku).

[2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

2. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) – po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaný uplatnil a doložil, že jde o pohledávku za nařízení daňové exekuce na základě příslušných exekučních příkazů (nikoliv na základě zajišťovacích příkazů). Nepřezkoumatelností dílčí pohledávky č. 12 se insolvenční soud nezabýval, s tím, že tato námitka byla uplatněna až po skončení (zvláštního) přezkumného jednání.

3. K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 18. června 2020, č. j. , -65 ( ):

[1] Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok).

[2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

4. Odvolací soud dospěl po přezkoumání napadeného rozhodnutí k závěru, že žalobce se zmýlil, spojil-li dílčí pohledávku č. 12 z přihlášky žalovaného P28 se zajišťovacími příkazy vydanými 23. září 2016, neboť žalovaný popsal pohledávku jako „exekuční náklady“ ve výši 500.000 Kč dle exekučních příkazů (označených v přihlášce), které vydal za účelem vymožení daňové povinnosti stanovené platebním výměrem, jenž sám o sobě nebyl právním důvodem vzniku dílčí pohledávky č. 12. Dále odvolací soud uvedl, že přihláška dílčí pohledávky č. 12 neměla vady bránící jejímu přezkumu.

5. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobcedovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

6. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel setrvává na závěru, že přihláška pohledávky je co do vymezení důvodu vzniku dílčí pohledávky č. 12 nepřezkoumatelná, dovolávaje se potud závěrů obsažených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sp. zn. [které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu]. Odtud dovozuje, že žaloba měla být zamítnuta pro předčasnost.

7. Žalovaný ve vyjádření navrhuje dovolání zamítnout, maje napadené rozhodnutí za správné.

8. Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

9. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle a 2 Učinil tak proto, že oproti mínění dovolatele je napadené rozhodnutí souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu na téma náležitostí přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení. Ta spočívá především na závěru, že obsahuje-li přihláška pohledávky do insolvenčního řízení údaje, jež nezaměnitelným způsobem identifikují skutek (skutkový děj), na jehož základě věřitel přihlašuje svůj nárok (v peněžité formě) do insolvenčního řízení, ale insolvenční věřitel (přihlašovatel pohledávky) ani do skončení přezkumného jednání nevylíčil všechny skutečnosti významné pro posouzení, zda jde o pohledávku pravou, uplatněnou ve správné výši a ve správném pořadí, je to důvodem k popření pohledávky, nikoli důvodem k odstraňování vad přihlášky. Srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2019, sen. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura, číslo 6, ročníku 2020, pod číslem 57, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2021, sen. zn. . Vylíčení těchto skutečností může mít (zprostředkovaně) původ i v odkazu na u, kterou věřitel připojí k přihlášce (k tomu srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sen. zn. , nebo i důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2016, sen. zn. .

10. Takto ustanoveným judikatorním závěrům napadené rozhodnutí neodporuje (je s nimi v souladu).

11. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a ve spojení s větou první , když procesně úspěšný žalovaný nemá na náhradu těchto nákladů vůči dovolateli, jímž je insolvenční správce, právo.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. dubna 2021

JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu