Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2992/2020

32 Cdo 2992/2020-962

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobce B. M., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Františkem Honsou, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská 1207/10, proti žalované Československé obchodní bance, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, identifikační číslo osoby 00001350, zastoupené Mgr. Rostislavem Pekařem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 813/57, o zaplacení částky 494 496 966,83 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2020, č. j. , 83/2020-852, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 25. 11. 2019, č. j. -799, zamítl návrh žalobce na vrácení soudního poplatku ve výši 3 100 000 Kč a dalším usnesením ze dne 25. 11. 2019, č. j. -802, připustil změnu žaloby ve znění podání ze dne 8. 10. 2019 (výrok I) a řízení přerušil do doby pravomocného rozhodnutí ve věci vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. (výrok II).

Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 25. 11. 2019, č. j. -799 (první výrok), a usnesení soudu prvního stupně ze dne 25. 11. 2019, č. j. -802, ve výroku II změnil tak, že řízení se nepřerušuje (druhý výrok).

Usnesení odvolacího soudu v rozsahu jeho druhého výroku napadla žalovaná dovoláním, kterým se domáhala jeho změny tak, že bude potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o přerušení řízení, případně navrhovala zrušení napadeného usnesení a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm – v souladu s bodem 1. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony – podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „ “).

Nejvyšší soud v prvé řadě uvádí, že výrok II usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodováno o přerušení řízení, obsahuje zjevnou nesprávnost ve spisové značce označující věc, do jejíhož pravomocného skončení mělo být řízení přerušeno, neboť z odůvodnění usnesení soudu prvního stupně je zcela zřejmé, že mělo jít o věc, v níž byl projednáván nárok žalobce vůči žalované na úhradu ušlého zisku, který měl vzniknout z důvodu neoprávněného odčerpání částky 62 000 000 Kč z jeho účtu v roce 1997 za období minimálně od 12. 5. 2001 do 30. 9. 2002. Taková věc však byla vedena u Městského soudu v Praze nikoliv pod sp. zn. , ale pod sp. zn. (podle sdělení Městského soudu v Praze šlo o věc vyloučenou k samostatnému projednání z věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , jež byla pravomocně skončena dne 30. 3. 2001). Ostatně o tom, že jde o věc projednávanou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , neměl pochybnosti žádný z účastníků řízení ani odvolací soud, který v napadeném usnesení vycházel z okolností, k nimž došlo po vydání usnesení soudu prvního stupně právě v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. . Po úplnost lze dodat, že pod sp. zn. byla podle sdělení Městského soudu v Praze projednávána věc zcela jiných účastníků zahájená u Krajského obchodního soudu v Praze dne 12. 5. 1999 a pravomocně skončená již dne 19. 11. 1999.

Ze sdělení obou účastníků řízení a též z listin vyžádaných od Městského soudu v Praze vyplývá, že v mezidobí již byla věc projednávaná u Městského soudu v Praze pod sp. zn. pravomocně skončena (usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2020, č. j. -1099, bylo řízení zastaveno a toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 12. 2020, č. j. -1133, které nabylo právní moci dne 14. 1. 2021).

Za tohoto stavu postrádá jakýkoliv smysl řešení otázek předložených v dovolání, jimiž žalovaná brojí proti závěru odvolacího soudu o nesplnění předpokladů pro přerušení řízení do pravomocného skončení shora označeného řízení podle a domáhá se přerušení řízení. Dovolání žalované se tak stalo bezpředmětným v důsledku okolností, které nastaly po vydání napadeného rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. , a ze dne 24. 10. 2019, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná na http://www.nsoud.cz).

Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání žalované odmítl podle ustanovení jako bezpředmětné.

O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 4. 2021

Mgr. Jiří Němec

předseda senátu