Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 4020/14

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce zpravodaje Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatele Lukáše Blažeje, zastoupeného Mgr. Michalem Chuchútem, LL. M., advokátem se sídlem v Praze 5, Junkových 2772/1, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. -44 ze dne 12. listopadu 2014, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel požádal Městský soud v Praze o informace týkající se soudních sporů, jejichž účastníkem je či byl Ochranný svaz autorský. Protože dle jeho mínění předseda městského soudu tuto informaci neposkytl v zákonné lhůtě, obrátil se na věcně a místně příslušný soud - Městský soud v Praze - s žalobou na ochranu proti nečinnosti podle a násl. (dále jen " ").

2. Následně stěžovatel svou žalobu vzal zpět, neboť žalovaný žádost o informace zčásti odmítl a zčásti informace poskytl. Zároveň stěžovatel požádal o náhradu nákladů řízení pro pozdější jednání žalovaného. Městský soud řízení zastavil a žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal. Podle jeho mínění totiž žaloba nebyla přípustná, neboť stěžovatel nevyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu ( ). Aby žaloba byla přípustná, měl stěžovatel před podáním žaloby podat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podle .

3. Proti uvedenému rozsudku městského soudu stěžovatel brojí ústavní stížností, neboť se domnívá, že jím došlo k porušení jeho práv zaručených d. K porušení práv stěžovatele mělo dojít tím, že městský soud zjevně svévolně uvedl, že prostředkem, který měl stěžovatel před podáním žaloby vyčerpat, je opatření proti nečinnosti podle . Podle stěžovatele je sice pravda, že měl vyčerpat prostředky na ochranu proti nečinnosti, jak vyžaduje , příslušným prostředkem však je stížnost podle zákona o svobodném přístupu k informacím, což dříve dovodila i judikatura Nejvyššího správního soudu.

4. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny formální předpoklady projednání ústavní stížnosti. Ústavní stížnost byla podána včas a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je osobou oprávněnou k jejímu podání, je zastoupen v souladu s požadavky až 31 . Podle není přípustná kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu. Stěžovatel tak již neměl k dispozici žádný prostředek k ochraně svého práva. Ústavní stížnost je proto přípustná.

5. Ústavní soud dále posoudil obsah ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný ve smyslu . Uvedené ustanovení v zájmu racionality a efektivity řízení před Ústavním soudem dává tomuto soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu ještě předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem.

6. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti ( y, dále jen "Ústava"), není dalším stupněm v systému všeobecného soudnictví. Je záležitostí obecných soudů, aby zjišťovaly a hodnotily skutkový stav, prováděly výklad jiných než ústavních předpisů a aplikovaly jej při řešení konkrétních případů. Výklad a aplikaci předpisů podústavního práva lze hodnotit jako protiústavní, jestliže nepřípustně postihují některé ze základních práv a svobod, případně pomíjí možný výklad jiný, ústavně konformní, nebo jsou výrazem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován, resp. jenž odpovídá všeobecně akceptovanému (doktrinárnímu) chápání dotčených právních institutů (a představuje tím nepředvídatelnou interpretační libovůli), případně jsou v extrémním rozporu s požadavky věcně přiléhavého a rozumného vypořádání posuzovaného právního vztahu či v rozporu s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti [srov. kupř. nález Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 25. 9. 2007 (N 148/46 SbNU 471)].

7. V projednávané věci stěžovatel brojí proti odůvodnění výroku o náhradě nákladů řízení. Nijak nezpochybňuje úvahu městského soudu o nepřípustnosti žaloby, jen se domnívá, že žaloba byla nepřípustná z jiného důvodu, než soud uvedl. Proti vlastnímu závěru soudu o tom, že stěžovateli náhrada nákladů řízení nenáleží, stěžovatel nic nenamítl.

8. Ústavní soud opakovaně uvedl, že otázku náhrady nákladů řízení, resp. její výše, jakkoliv se mohou účastníka řízení citelně dotknout, nelze z hlediska kritérií spravedlivého procesu klást na stejnou úroveň jako proces vedoucí k rozhodnutí ve věci samé [srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 5. 8. 2002 (U 25/27 SbNU 307)]. Městský soud se v napadeném rozhodnutí náklady řízení zabýval, své rozhodnutí srozumitelně a logicky odůvodnil a v jeho rozhodování nelze spatřovat svévoli či nerespektování obecných principů soudního uvážení [srov. nález Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 23. ledna 2008 (N 19/48 SbNU 205)].

9. Spatřuje-li stěžovatel svévoli městského soudu v úvaze, proč byla jeho žaloba nepřípustná, jde o pouhou polemiku v rovině podústavního práva, na jejímž základě by Ústavní soud měl napadené rozhodnutí podrobit běžnému instančnímu přezkumu z hlediska jeho odůvodnění, ne vlastních závěrů, a to navíc za situace, kdy proti němu z těchto důvodů není přípustná ani kasační stížnost. To však Ústavnímu soudu z výše uvedených důvodů nepřísluší.

10. Z uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. května 2015

Ludvík David v. r.

předseda senátu