Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 940/2020

27 Cdo 940/2020-125

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce F. S., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Třebíči, Bráfova tř. 770/52, PSČ 674 01, proti žalované Divadlo Šumperk, s. r. o., se sídlem v Šumperku, Komenského 312/3, PSČ 787 01, identifikační číslo osoby 25875906, zastoupené Mgr. Tomášem Steidlem, advokátem, se sídlem v Šumperku, Hlavní třída 965/2, PSČ 787 01, o ochranu autorského práva, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 1. 2020, č. j. -98, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 14. 10. 2019, č. j. -76, zamítl žalobu o zaplacení 3.000 Kč s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu o určení, že „Ladislav Smoljak je autorem divadelní inscenace (koncepce) Švestka a Dlouhý, Široký a Krátkozraký, které vytvořil se souborem tzv. Divadla Járy Cimrmana, jako režisér na základě zpracování literárního textu divadelní hry Švestka a Dlouhý, Široký a Krátkozraký, kterých je společně se Zdeňkem Svěrákem spoluautorem“ (výrok II.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).

[2] Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud v rozsahu, v němž směřuje protiprvnímu výroku napadeného rozsudku v části, jíž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I., odmítl podle , (dále též jen „ “), jako objektivně nepřípustné ve smyslu , neboť v této části bylo předmětem řízení peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, přičemž ve věci nešlo o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní vztah.

[4] Ve zbývajícím rozsahu Nejvyšší soud dovolání odmítl podle jako zjevně bezdůvodné.

[5] Dovolatel podle obsahu dovolání otevírá jedinou otázku, a to zda výsledkem činnosti divadelního režiséra je autorské dílo, či umělecký výkon. Odpověď na tuto otázku přitom plyne ze zcela jasného, výkladové potíže nepřipouštějícího znění , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

[6] Nejvyšší soud (na rozdíl od dovolatele) nemá žádné pochybnosti o tom, že výkon (divadelního) režiséra je podle § 67 autorského zákona uměleckým výkonem, nikoliv autorským dílem, a že režisér je výkonným umělcem (srov. též rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 11. 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 70/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jehož závěry jsou použitelné i v poměrech autorského zákona).

[7] Nejvyšší soud není povinen (jak se dovolatel mylně domnívá) položit Soudnímu dvoru Evropské unie předběžnou otázku, jestli „brání čl. 2 písm. a) a čl. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. 5. 2001, o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, tomu, aby vnitrostátní právní úprava upírala autorskoprávní ochranu divadelním inscenacím, které byly vytvořeny divadelním režisérem“.

[8] Povinnost vnitrostátního soudu přihlížet k obsahu směrnice, pokud vykládá a používá relevantní pravidla vnitrostátního práva, je omezena obecnými právními zásadami, zejména zásadou právní jistoty a zásadou zákazu zpětné účinnosti, a nemůže sloužit jako základ pro výklad vnitrostátního práva contra legem (viz obdobně rozsudky Soudního dvora Evropské Unie ze dne 16. 6. 2005, ve věci C-105/03, trestní řízení proti M. P., body 44 a 47, ze dne 4. 7. 2006, ve věci C-212/04, K. A., bod 110, ze dne 15. 4. 2008, ve věci C-268/06, Impact, bod 100, ze dne 24. 1. 2012, ve věci C-282/10, D., bod 25, a ze dne 15. 1. 2014, ve věci C-176/12, Association de médiation sociale, bod 39, stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 79/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, bod 38, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. , popř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. , bod 38).

[9] Jelikož by jiný výklad, než který je uveden v odstavci [6], byl výkladem contra legem, nemůže být odpověď na dovolatelem vymezenou otázku unijního práva významná (relevantní) pro řešení daného případu, a proto povinnost položit Soudnímu dvoru Evropské Unie předběžnou otázku národní soud, proti jehož rozhodnutí nelze podat opravný prostředek, nestíhá (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. 10. 1982, ve věci C-283/81, Srl CILFIT a Lanificio di Gavardo SpA proti Ministero della sanità, či usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 29/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 5. 2021

JUDr. Marek Doležal

předseda senátu