Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 110/2021

23 Nd 110/2021-960

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce J. P., nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Petrem Kuhnem, advokátem se sídlem v Praze 1, 28. října 767/12, proti žalovaným 1)JUDr. Jaroslavu Brožovi, MJur, se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 767/62, jako insolvenčnímu správci dlužníka T. B., nar. XY, bytem XY, 2)H. P.,nar. XY,bytem XY, zastoupené Mgr. Jakubem Dostálem, advokátem se sídlem v Praze 1, 28. října 767/12, 3)BOHEMIA ENERGY entity s. r. o., se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1046, 1047/24-26, identifikační číslo osoby 27386732, zastoupené JUDr. Monikou Novotnou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Platnéřská 191/2, o určení účastenství ve třetí žalované, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, takto:

Odůvodnění:

V podání ze dne 19. 2. 2021 (doplněném dne 24. 2. 2021) vznesla druhá žalovaná námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Stanislava Bernarda, JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D., JUDr. Ondřeje Kubáta a JUDr. Františka Švantnera, kteří mají podle rozvrhu práce rozhodovat o odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2020, č. j. -589, a to v řízení vedeném u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. .

Námitku podjatosti odůvodnila druhá žalovaná tím, že ze strany označených soudců Vrchního soudu v Praze dochází k záměrnému ztěžování jejího procesního postavení. Uvádí, že stejný senát v jiné související věci nerozhodl již několik let a ani nenařídil jednání, zatímco v této věci nařídil překvapivé jednání tak, že druhá žalovaná neměla dostatek času k přípravě, nezajistil doručení základních dokumentů druhé žalované před jednáním, neumožnil jí nahlédnout do spisu a nad rámec zákonného zmocnění ji v souvislosti s omluvou z jednání vyzval k doložení lékařské zprávy. Rovněž namítá, že média měla informaci o vydání zrušujícího usnesení Vrchního soudu v Praze v předchozím řízení, kde předsedou senátu byl rovněž JUDr. Holejšovský, a to ještě předtím, než bylo toto usnesení vypraveno k odeslání účastníkům řízení, a předtím, než bylo založeno do spisu. Senátu Vrchního soudu v Praze vytýká též vadný postup v řízení v návaznosti na prohlášený konkurs na majetek T. B.

Insolvenční správce JUDr. Jaroslav Brož, MJUr, se k námitce podjatosti vyjádřil tak, že ji považuje za nedůvodnou ve smyslu , (dále jen „ “). Dlužník T. B.se vyjádřil v tom smyslu, že se ztotožňuje s vyjádřením insolvenčního správce.

Dotčení soudci Vrchního soudu v Praze shodně uvedli, že nemají žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům, ani k jejich zástupcům, a nejsou si vědomi žádných skutečností, které by vzbuzovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti a pro které by tak měli být vyloučeni z projednávání dané věci.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odst. 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odst. 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).

O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného rozhodovací praxí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

Druhá žalovaná však neuvedla žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudců odvolacího soudu. Svými námitkami vytýká senátu odvolacího soudu toliko nesprávný postup v řízení, tedy skutečnost, kterou zákon v jako důvod k vyloučení soudce výslovně zapovídá.

V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců Vrchního soudu v Praze, kteří nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům – jak vyplývá i z jejich vyjádření – žádný z hlediska ustanovení významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudci Vrchního soudu v Praze (JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D., JUDr. Ondřej Kubát a JUDr. František Švantner), nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. ( věta první ). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 4. 2021

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu