Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Td 20/2021

8 Td 20/2021-227

USNESENÍ

Z. H.,

Podle § 30 odst. 1 tr. ř.

není

soudce JUDr. Radek Doležel

vyloučen

z vykonávání úkonů trestního řízení vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í:

1. Nejvyšší soud projednává na základě podání obviněných M. H. a Z. H. návrh podle § 25 tr. ř. na odnětí jejich trestní věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. tomuto soudu a její přikázání Okresnímu soudu ve Znojmě. Tato věc byla v souladu s Rozvrhem práce platným pro rok 2021 přidělena do senátu č. 7, jehož členy jsou soudci JUDr. Josef Mazák, JUDr. Roman Vicherek, Ph.D., a JUDr. Radek Doležel, a je vedena pod sp. zn. .

2. Dne 2. 3. 2021, tj. ještě před tím, než mohl Nejvyšší soud o návrhu učiněném podle § 25 tr. ř. rozhodnout, vznesl obviněný Z. H. námitku podjatosti vůči soudci senátu 7 Td JUDr. Radku Doleželovi, jemuž byla věc přidělena. Tuto svoji námitku obviněný odůvodnil jen poukazem na poměr jmenovaného soudce k projednávané věci v návaznosti na znění § 30 odst. 1 tr. ř. s tím, že tuto námitku odůvodní ve lhůtě sedmi dnů, což ovšem do okamžiku tohoto rozhodnutí neučinil.

3. Soudce JUDr. Radek Doležel předložil dne 16. 3. 2021 senátu č. 8 své vyjádření k předmětnému návrhu obviněného, v němž nejprve stručně uvedl sled jednotlivých rozhodnutí soudů nižších stupňů a podání obviněných. Uvedl, že si není vědom žádného svého poměru k věci ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř., neboť se s trestní věcí obviněných dříve nesetkal, nemá žádný, ať pozitivní či negativní, vztah k nim, nezná je, a nemá vztah ani k ničemu, co s jejich žalovanou trestnou činností nebo s následně vedeným procesním postupem nebo s osobami v něm činnými souvisí. Vzhledem k tomu, že obviněný Z. H. nepředložil bližší argumentaci, která by měla vyloučení jmenovaného soudce podkládat, konkrétněji se vyjádřit nemohl.

4. Podle § 30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly činěny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení. Podle § 31 odst. 1 věta třetí tr. ř. o vyloučení soudce Nejvyššího soudu rozhoduje jiný senát téhož soudu.

5. Poměr k projednávané věci může záležet např. v tom, že dotčený orgán sám nebo osoba mu blízká byly poškozeny projednávanou trestnou činností, může jít též např. o orgán policie, který byl svědkem trestného činu (srov. rozhodnutí č. rozh. tr.), nebo ten, kdo ve věci vystupoval jako tlumočník (srov. rozhodnutí č. 10/1990-II. Sb. rozh. tr.). Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že projednávanou věcí se rozumí skutek a všechny faktické okolnosti s ním související, přičemž poměr vyloučené osoby k věci musí mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter. Pochybnosti o nestrannosti soudce tudíž musejí vyplývat z faktických a zřejmých okolností svědčících o jeho neobjektivním přístupu. Za podjatost soudce pro poměr k věci nemůže být považována každá skutečnost dovozovaná jen ze subjektivních názorů obviněného či jiných ničím nepodložených předpokladů a domněnek. Na podjatost lze usuzovat jen tehdy, pokud existují skutečné a konkrétní okolnosti svědčící o tom, že soudce není schopen spravedlivě a nestranně rozhodovat. Poměr k projednávané věci se může projevit různým způsobem, a to i mimo vedené trestní řízení. Pochybnosti o nestrannosti a objektivitě soudce může vyvolat např. uveřejnění článku v denním tisku, ve kterém se soudce odvolacího soudu před rozhodnutím o opravném prostředku vyjadřuje v tom smyslu, zda jím napadený rozsudek je či není správný, a to bez ohledu na to, zda publikovaný text je přímou citací nebo jen volnou parafrází prohlášení soudce (srov. rozhodnutí č. rozh. tr.). Dále by se mohlo jednat např. o soudce, který inicioval trestní stíhání znalce pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, byť tak učinil až po pravomocném skončení trestního stíhání, v němž znalec podal znalecký posudek. Odlišný právní názor soudce nelze považovat za poměr k projednávané věci podle tr. ř. a nelze za něj považovat ani poměr abstraktního rázu, který se promítá v právním názoru a z něj vycházejícím přístupu k projednávané věci, protože nejde o osobní poměr k věci samé, ale toliko o odlišný názor na právní posouzení skutku. Za poměr k projednávané věci lze také považovat postup soudce, který jako předseda senátu u soudu nižšího stupně nařídil hlavní líčení a prováděl v jeho průběhu dokazování, aniž by buď sám vydal meritorní rozhodnutí, nebo se účastnil jiného rozhodování, jak je požadováno v tr. ř.

6. Obviněným zmíněný „poměr k projednávané věci“ ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř., lze shledat ve vztahu k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v tomto řízení, a vyloučen orgán je k uvedeným osobám zejména v poměru příbuzenském, švagrovském, druha a družky, popř. ve vztahu úzce osobně přátelském, anebo naopak osobně nepřátelském. Pro vyloučení soudce nebo přísedícího z vykonávání úkonů trestního řízení musí být splněny zákonné důvody uvedené v § 30 tr. ř., které mohou být důsledkem jen osobního vztahu konkrétního soudce nebo přísedícího k určitým osobám zúčastněným na trestním řízení, k věci samotné anebo výsledkem jeho osobního podílu na rozhodování v předchozích stadiích trestního řízení. Pouhý profesionální vztah mezi soudci, byť spočívá v zařazení na stejném pracovišti a do stejného senátu, nemůže vést k obecné pochybnosti o možnosti těchto soudců nestranně rozhodnout o opravném prostředku proti rozhodnutí, na kterém se jeden z nich (nyní ve věci nerozhodující) podílel nebo které vydal v postavení soudce soudu prvního stupně. Pochybnosti o možnosti soudců nestranně rozhodnout v obdobných případech může vzbudit jedině velice blízký osobní poměr k dříve rozhodujícímu soudci (srov. rozhodnutí č. 30/2007 Sb. rozh. tr.). Důvod pro vyloučení soudce nemůže bez dalšího založit ani okolnost, že jde o spolužáky ze studií na právnické fakultě, a vyloučení z výkonu funkce soudce, nemohou opodstatnit ani kolegiální vztahy, byť by šlo o vztahy přátelské. Je nezbytnou součástí profesionality soudce, aby byl schopen nestranně rozhodovat i ve věcech, v nichž vystupují osoby, ke kterým má uvedený vztah (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu roč. 2001, sv. 10 pod č. T 267; ŠÁMAL, P. a kol.

Trestní řád I.

Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 373 až 376). Podstatným je přitom fakt, že nejde toliko o subjektivní přesvědčení soudce či účastníků řízení o podjatosti či nepodjatosti, ale též o objektivní zdání nestrannosti, tj. to, jak by se rozhodování jevilo vnějšímu pozorovateli (viz nález Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. ).

7. Nejvyšší soud z těchto hledisek přezkoumal námitku podjatosti vznesenou obviněným Z. H. vůči osobě soudce JUDr. Radka Doležela a na podkladě příslušného spisového materiálu dospěl k závěru, že v dané trestní věci nejsou podle § 30 odst. 1 tr. ř. a contrario dány důvody pro jeho vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení v rámci řízení o návrhu na delegaci u Nejvyššího soudu vedeného pod sp. zn. . Z obviněným vznesené námitky neplynou žádné konkrétní důvody, které by vyloučení opodstatňovaly. Obviněným tvrzený poměr k projednávané věci nevyplynul z žádných skutečností, které se podávají z obsahu spisu ve věcech Okresního soudu v České Lípě sp. zn. , potažmo věci sp. zn. , která s ní souvisí, a neplynou ani z trestní věci Nevyššího soudu sp. zn. . Z vyjádření dotčeného soudce nevyplývá, že by byl v předmětné trestní věci dříve jakkoli činný, nebyl zjištěn jeho vztah či poměr k žádné z osob, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům nebo poměr k jinému orgánu činnému v tomto řízení.

8. Obviněným použitou výhradu je tak třeba považovat za ryze formální, postrádající legitimní a objektivně podložené pochyby o nestrannosti soudce JUDr. Radka Doležela ve vztahu k věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , a tudíž nevyvolávající pochybnosti o nestrannosti či nezávislosti jmenovaného soudce.

9. V daném případě tak nebyly zjištěny jakékoli skutečnosti, pro které by z hlediska ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. mohl být soudce Nejvyššího soudu JUDr. Radek Doležel vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci Nejvyššího soudu sp. zn. . Z těchto důvodů senát č. 8 Nejvyššího soudu v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 věta třetí tr. ř. rozhodl, jak je uvedeno shora ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná (§ 31 odst. 2 tr. ř.).

V Brně dne 31. 3. 2021 JUDr. Milada Šámalová předsedkyně senátu