Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Tz 41/2020

8 Tz 41/2020-286

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

AAAAA (pseudonym)

,

nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. bytem XY, proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Liberci, soudu pro mládež, ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. , a rozhodl takto:

Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Liberci, soudu pro mládež, ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. , a v řízení, jež mu předcházelo,

byl

porušen zákon

v ustanovení § 36 odst. 2 tr. ř.

v neprospěch

obviněného mladistvého AAAAA.

Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se napadený trestní příkaz Okresního soudu v Liberci, soudu pro mládež, ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. ,

zrušuje

. Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Liberci, soudu pro mládež,

přikazuje

, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :I. Dosavadní průběh řízení

1.

Trestním příkazem Okresního soudu v Liberci, soudu pro mládež, ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 27. 1. 2017, byl obviněný mladistvý AAAAA (dále též jen „mladistvý“) uznán vinným proviněním porušování domovní svobody podle tr. zákoníku ve spojení s , o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. m.“), a to ve formě spolupachatelství podle tr. zákoníku. Za to byl podle tr. zákoníku s přihlédnutím k tr. ř. za použití z. s. m. odsouzen k trestnímu opatření odnětí svobody ve výměře čtyř měsíců, jehož výkon byl podle a 82 tr. zákoníku za použití z. s. m. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Dále bylo rozhodnuto podle tr. ř. a tr. ř. o nároku poškozené E. B. na náhradu škody.

II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní

2.

Proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Liberci, soudu pro mládež, ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. , podala ministryně spravedlnosti (dále též „stěžovatelka“) ve prospěch mladistvého AAAAA stížnost pro porušení zákona. Podle názoru ministryně spravedlnosti byl napadeným rozhodnutím v neprospěch mladistvého porušen zákon v ustanovení § 36 odst. 2 tr. ř.

3.

Stěžovatelka po rekapitulaci dosavadního řízení konstatovala, že okresní soud porušil právo mladistvého na spravedlivý proces, neboť nerespektoval jeho právo na obhajobu. Uvedla, že mladistvému byl v přípravném řízení opatřením okresního soudu ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. , ustanoven obhájce z důvodu předvídaného v § 42 odst. 2 písm. a) z. s. m., tedy z důvodu nedostatku věku. Ustanovení obhájce však bylo v řízení před soudem zrušeno opatřením okresního soudu ze dne 8. 11. 2016 s tím, že mladistvý již nabyl zletilosti, a pominuly tak důvody nutné obhajoby. Okresní soud však podle ministryně spravedlnosti zjevně přehlédl, že mladistvý měl mít přes dosažení věku 18 let i nadále obhájce z důvodu nutné obhajoby uvedeného v § 36 odst. 2 tr. ř., neboť s ohledem na závěry znaleckého posudku soudních znalců PhDr. Jindřišky Lejskové a MUDr. Lumíra Tauše, CSc., existovaly objektivní pochybnosti o jeho způsobilosti se náležité hájit. Mladistvý je totiž osobou se středně těžkým mentálním defektem, přičemž i znalcem bylo doporučeno, aby s ohledem na jeho osobnost a mentální úroveň byl v řízení zastupován obhájcem.

4.

Ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268

odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Liberci, soudu pro mládež, ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. , byl v neprospěch mladistvého porušen zákon v ustanovení § 36 odst. 2 tr. ř., dále aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz, jakož i všechna další rozhodnutí na tento trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 270 odst. 1 tr. ř. okresnímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

5.

Intervenující státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve veřejném zasedání označil stížnost pro porušení zákona za důvodnou a ztotožnil se i s návrhem, který v ní byl vysloven.

6.

Obhájce mladistvého shledal rovněž stížnost pro porušení zákona opodstatněnou a učinil návrh shodný s tím, který v ní byl uveden.

III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona

7.

Nejvyšší soud jako soud pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“) přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl skutečně napadeným rozhodnutím soudu ve vytýkaném směru porušen v neprospěch mladistvého.

8.

Podle § 36 odst. 2 tr. ř. platí, že obviněný musí mít obhájce také tehdy, považuje-li to soud a v přípravném řízení státní zástupce za nutné, zejména proto, že vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného mají pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit.

9.

Z obsahu trestního spisu Nejvyšší soud zjistil, že ze znaleckého posudku o duševním stavu mladistvého AAAAA, zpracovaného MUDr. Lumírem Taušem, CSc., znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie dospělých, dětí a mládeže, sexuologie, a PhDr. Jindřiškou Lejskovou, znalkyní z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinická psychologie (č. l. 39 až 57), vyplynulo, že u obviněného bylo zjištěno, že se jedná o osobnost nezralou, mající intelektové schopnosti v pásmu středního mentálního defektu. Znalci ve svém znaleckém posudku s ohledem na osobnost a mentální úroveň doporučili, aby měl mladistvý „právního zástupce“, nevyžadují-li tak již samotné právní normy.

10.

Nejvyšší soud konstatuje, že okresní soud pochybil, když se nezabýval otázkou, zda u mladistvého nejsou dány důvody nutné obhajoby ve smyslu § 36 odst. 2 tr. ř. poté, co mladistvý nabyl zletilosti a nebyl u něj již naplněn důvod nutné obhajoby uvedený v § 42 odst. 2 z. s. m. (ve znění účinném do 31. 8. 2019). Důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 2 tr. ř. nevyplývá z konkrétně stanovených skutečností, jako je tomu u důvodů podle § 36 odst. 1 nebo odst. 3 tr. ř., u nichž je zákon přímo vymezuje, ale jde o takové skutečnosti, které jsou zákonem dány na posouzení soudu (v přípravném řízení státnímu zástupci), který je s ohledem na konkrétní skutečnosti vyplývající z předmětné věci posoudí a o nutnosti obhajoby rozhodne. Zejména tak činí s ohledem na tělesné a duševní vady obviněného, podle nichž uváží, zda je obviněný způsobilý se náležitě hájit. Z dikce uvedeného ustanovení je patrné, že je v tomto případě zcela ponecháno na soudu, aby sám řešil, zda jde či nejde o nutnou obhajobu, a to s ohledem na charakter a rozsah tělesné a duševní indispozice obviněného a toho, jaký mají dopad na způsobilost obviněného náležitě uplatnit svou obhajobu (srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. rozh. tr.).

11.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem bylo povinností okresního soudu posuzovat na základě podmínek stanovených v § 36 odst. 2 tr. ř., zda u mladistvého nejsou dány důvody nutné obhajoby. Ustanovení § 36 odst. 2 tr. ř. zakládá závěr o tom, že obviněný musí mít obhájce, na pouhé existenci pochybností o způsobilosti obviněného náležitě se hájit. Není nutné nepochybně prokázat, že taková nezpůsobilost se řádně hájit fakticky nastala. Pro pochybnosti o tom, zda je mladistvý schopen se náležitě hájit, svědčil znalecký posudek zpracovaný na mladistvého, z něhož vyplynulo, že mladistvý je nezralé osobnosti a svými intelektovými schopnostmi se pohybuje v pásmu středního mentálního defektu, proto znalci doporučili, aby měl „právního zástupce“. Evidentně se tedy nejednalo o osobu s intelektem a vyzrálostí typickou pro daný věk s předpokladem dalšího vývoje tak, jak probíhá u jiných dospívajících jedinců při dovršení zletilosti. Dříve zmíněné okolnosti měly vést okresní soud k otázkám, zda je mladistvý schopen náležitě se hájit, resp. zda je způsobilý sám, bez pomoci další osoby svá obhajovací práva uplatnit. Tyto pochybnosti nemohly být rozptýleny jinak než osobním kontaktem s mladistvým, nejlépe v nařízeném hlavním líčení. Pokud okresní soud nepostupoval v projednávané věci ve shora naznačeném směru, otázkou nutné obhajoby podle § 36 odst. 2 tr. ř. se vůbec nezabýval a vydal napadený trestní příkaz, porušil zákon v neprospěch obviněného.

12.

Nejvyšší soud s ohledem na shora uvedené ve shodě s návrhem ministryně spravedlnosti podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Liberci, soudu pro mládež, ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. , a v řízení, jež mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanovení § 36 odst. 2 tr. ř. v neprospěch mladistvého AAAAA. Nejvyšší soud proto zrušil napadený trestní příkaz, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Liberci, soudu pro mládež, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. 3. 2021

JUDr. Věra Kůrkovápředsedkyně senátu