Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 19/2021-A-95

KSOS 34 INS XY29 NSČR 19/2021-A-95

USNESENÍ

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 19. ledna 2021, č. j. XY, (mimo jiné) zjistil úpadek dlužnice (D. K. (výrok I.), insolvenčním správcem ustanovil společnost Smrčka a Kubálek v. o. s. (výrok II.) a na majetek dlužnice prohlásil konkurs (výrok III.).

Proti tomuto usnesení podal dlužnice odvolání, ve kterém vznesla (i) námitku podjatosti soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Vojtěcha Brhla, s tím, že jmenovaný rozhodoval jako člen senátu Vrchního soudu v Olomouci (usnesením ze dne 8. prosince 2020, č. j. XY, 2 VSOL XY), přičemž dlužnici „neustanovil advokáta“ z důvodu „nepřátelského vztahu z doby, kdy působil na Krajském soudu v Ostravě a rozhodoval o její politické likvidaci“.

JUDr. Vojtěch Brhel ve vyjádření ze dne 5. března 2021 uvedl, že „byl členem a předsedou senátu, který rozhodl o (ne)ustanovení zástupce dlužnici“. Pro odstup času si nevzpomněl na jakékoli řízení ve věci dlužnice z doby jeho působení u Krajského soudu v Ostravě. Konečně prohlásil, že neměl a nemá k dlužnici jiný než úřední vztah, rozhodně k ní nemá vztah nepřátelský či jinak negativní; vyjma úředního styku ji nezná a není mu znám žádný důvod vedoucí k jeho podjatosti.

Podáním ze dne 18. března 2021 dlužnice doplnila námitku vyloučení o tvrzení, podle něhož jí jmenovaný jako soudce odvolacího soudu (v řízení označeném v tomto doplnění) neustanovil jiného zástupce a pomluvil ji tím, že „způsobila nedůvěru“ ve vztahu k „advokátce Klimešové“. Dále poukázala na řízení vedená u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. a sp. zn. 143/98, v nichž jmenovaný rozhodoval jako člen odvolacího senátu, přičemž „nerespektoval ani , ani judikát Ústavního soudu “. Konečně konstatovala, že nemohou být nestranní při rozhodování její věci ti soudci, kteří byli členy KSČ.

Podle ustanovení , (dále jen „ “), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

Ve světle takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že dlužnice ve vznesené námitce podjatosti nevymezila konkrétně žádný důvod podjatosti soudce JUDr. Vojtěcha Brhla, který by splňoval kritéria výše popsaná. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), jež, poměřeno „věcí, osobami účastníků nebo osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Ani z obsahu spisu se nepodávají (poměřováno ustanovením , 2 a 4 ) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označeného soudce, který nemá − jak vyplývá z jeho vyjádření − k věci ani k dlužnici žádný z hlediska významný vztah, který by mohl představovat důvod k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.

Dovozuje-li dlužnice podjatost jmenovaného soudce Vrchního soudu v Olomouci z toho, jakým způsobem rozhodoval (jako předseda senátu nebo člen senátu odvolacího soudu) v jí uvedených věcech, zjevně přehlíží, že podle důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. prosince 2007, sp. zn. , ze dne 30. srpna 2018, sen. zn. , a ze dne 25. listopadu 2020, sen. zn. ).

K obecnému tvrzení dlužnice ohledně vyloučení „soudců z důvodu členství v KSČ“ Nejvyšší soud poukazuje na judikaturu Ústavního soudu shrnutou např. v důvodech usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2016, sp. zn. .

Proto Nejvyšší soud rozhodl, že JUDr. Vojtěch Brhel, soudce Vrchního soudu v Olomouci, není vyloučen z projednávání a rozhodování označené věci ( ). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 3. 2021

JUDr. Petr Gemmel předseda senátu