Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 26/2020-A-27

KSBR 54 INS XY29 NSČR 26/2020-A-27

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníků B. F., narozené XY, a P. F., narozeného XY, obou bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. XY, o insolvenčním návrhu dlužníků spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o dovolání dlužníků, zastoupených Mgr. Milanem Kružíkem, advokátem, se sídlem v Brně, Běhounská 2/22, PSČ 602 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. prosince 2019, č. j. XY, 3 VSOL XY, takto:Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. prosince 2019, č. j. XY, 3 VSOL XY, a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. srpna 2019, č. j. XY, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

1.

Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) usnesením

ze dne 15. srpna 2019, č. j. :

[1] Zamítl návrh na povolení oddlužení dlužníků (B. a P. F.) [bod I. výroku].

[2] Zastavil insolvenční řízení (bod II. výroku).

2. Insolvenční soud dospěl k závěru, že je důvod zamítnout návrh na povolení oddlužení, jelikož dlužníci jím sledují nepoctivý záměr. Následně uzavřel, že majetek dlužníků je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující a vzhledem k tomu, že dlužníci nepožadovali řešení úpadku konkursem, je nutné zastavit insolvenční řízení.

3. K odvolání dlužníků Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 13. prosince 2019, č. j. XY, 3 VSOL XY, usnesení insolvenčního soudu potvrdil.

4. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení , , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), a odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu – přitakal závěru insolvenčního soudu, že dlužníci sledují návrhem na povolení oddlužení nepoctivý záměr, když se podíleli na zkracujícím úkonu otce dlužníka vůči věřiteli R. H. (dále jen „R. H.“), neboť dále převedli družstevní podíl nabytý darem od otce dlužníka, ačkoli věděli, že R. H. vede vůči otci dlužníka exekuční řízení.

5. Proti usnesení odvolacího soudu podali dlužníci dovolání, jehož přípustnost vymezují ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která má být dovolacím soudem posouzena jinak. Dovolatelé namítají, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle ), a požadují, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

6. Dovolatelé předkládají dovolacímu soudu k posouzení otázku, zda je podáním návrhu na povolení oddlužení sledován nepoctivý záměr za situace, kdy dlužníci, kteří měli prospěch z neúčinného právního jednání, poskytli druhému účastníku neúčinného právního jednání (otci dlužníka) plnění pro jeho věřitele, jenž právnímu jednání úspěšně odporoval. Zdůrazňují, že v důsledku uzavření dodatku ke smlouvě o převodu družstevního podíluobdrželi částku 1 200 000 Kč, kterou poskytli otci dlužníka k úhradě jeho dluhu za věřitelem R. H. Argumentují, že odlišná skutková zjištění v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. nemohou vést v insolvenčním řízní k závěru, že návrhem na povolení oddlužení sledují nepoctivý záměr.

7. Dovolatelé dále s odkazem na „rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 04.12.2019, č.j. ( XY)“ (jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2019, sen. zn. ) namítají, že insolvenční i odvolací soud zatížily řízení vadou, neboť zamítly návrh dlužníků na povolení oddlužení, aniž by rozhodly o úpadku. Dovolatelé rovněž považují napadené rozhodnutí odvolacího soudu za nepřezkoumatelné.

8. Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

9. Dovolání v dané věci je přípustné podle ustanovení , když pro ně neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v , a v otázce poctivého záměru dlužníků při podání návrhu na povolení oddlužení jde o věc Nejvyšším soudem ve všech souvislostech doposud neřešenou.

10. U přípustného dovolání Nejvyšší soud přihlíží z úřední povinnosti k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( věta druhá ). Takovou jinou vadou je zatíženo i řízení v této věci. Insolvenční soud totiž rozhodl o (společném) návrhu dlužníků na povolení oddlužení a o zastavení insolvenčního řízení ( ), aniž rozhodl o (společném) insolvenčním návrhu dlužníků. Přitom zastavit (podle označeného ustanovení) lze jen insolvenční řízení, v němž byl předtím zjištěn úpadek dlužníka. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2017, sp. zn. , uveřejněného v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2018, pod číslem 148, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2020, sen. zn. a sen. zn. . Odvolací soud ohledně této zjevné vady řízení též nezjednal nápravu.

11. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), napadené usnesení podle ustanovení zrušil. Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také pro rozhodnutí insolvenčního soudu, zrušil Nejvyšší soud podle ustanovení věty druhé i toto rozhodnutí, a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Dalšími namítanou vadou spočívající v nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí a dovolacími námitkami se již za této situace (pro nadbytečnost a předčasnost) nezabýval.

12. Právní názor Nejvyššího soudu je pro insolvenční soud (odvolací soud) závazný (§ 243g odst. 1 věta první za středníkem).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 3. 2021

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu