Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 4101/2019

27 Cdo 4101/2019-108

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Ivo Waldera a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelů a) M. L., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ing. Davidem Veselým, advokátem, se sídlem v Praze 5, Žitavského 469, PSČ 156 00, b) O. F., narozeného XY, bytem XY, c) I. S., narozeného XY, bytem XY, a d) P. Š., narozeného XY, bytem XY, zastoupených Mgr. Václavem Linhartem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Fügnerovo náměstí 1808/3, PSČ 120 00, za účasti P., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Davidem Satke, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 1047/17, PSČ 110 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelů b) a d) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 5. 2019, č. j. -82, takto:

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 2. 2019, č. j. -70, přerušil řízení v projednávané věci podle , (dále jen „ “), do pravomocného skončení řízení vedených u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , , a , z důvodu, že v těchto řízeních je řešena otázka, kdo jsou společníci společnosti P. (dále jen „společnost“), která má zásadní význam pro posouzení platnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 2. 11. 2016 (dále jen „usnesení valné hromady“).

[2] K odvolání navrhovatelů Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21. 5. 2019, č. j. -82, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

[3] Přitom vyšel z toho, že:

1) v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. (navrhovatelka I. F.) již bylo pravomocně určeno, že společníkem společnosti je navrhovatel b) O. F., protože smlouva o převodu obchodního podílu uzavřená mezi O. F. a M. D. ze dne 15. 7. 2011 je neplatným právním úkonem podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013,

2) předmětem řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. (navrhovatel O. F.), které doposud nebylo pravomocně skončeno, je určení, zda společníkem společnosti je navrhovatel b) O. F.,

3) předmětem řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. (navrhovatelka D. Š.), které doposud nebylo pravomocně skončeno, je určení, zda společníkem společnosti je navrhovatel d) P. Š., když manželka P. Š. se dovolala neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 15. 7. 2011 uzavřené mezi P. Š.a M. D.,

4) předmětem řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. (navrhovatel P.Š.), které doposud nebylo pravomocně skončeno, je určení, zda společníkem společnosti je navrhovatel d) P.Š.,

5) předmětem řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , které doposud nebylo pravomocně skončeno, je určení, zda společníkem společnosti je M. D.

[4] Na takto ustaveném základě odvolací soud shodně se soudem prvního stupně konstatoval, že pro rozhodnutí o neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 2. 11. 2016 má zásadní význam zjištění, kdo byl v rozhodné době společníkem a jednatelem společnosti, což bude najisto postaveno až v řízeních označených ve výroku rozhodnutí soudu prvního stupně.

[5] Podle odvolacího soudu byla pravomocně vyřešena otázka vlastnictví podílu pouze ve vztahu k navrhovateli b) O. F., „což s ohledem na povahu daného řízení a argumentaci v návrhu uplatněnou není dostatečným důvodem pro pokračování v daném řízení“.

[6] Proti usnesení odvolacího soudu podali navrhovatelé b) a d) dovolání, jehož přípustnost opírají o , majíce za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky výkladu , při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

[7] V dovolací argumentaci brojí proti závěru odvolacího soudu, podle něhož je v předmětné věci zásadní zjištění, jaké konkrétní osoby byly v rozhodné době společníky společnosti, a vedou-li se u těchto osob řízení o určení zda jsou společníky, je třeba vyčkat pravomocných rozhodnutí ve všech těchto řízeních.

[8] Dovolatelé nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, podle něhož byla-li pravomocně vyřešena otázka vlastnictví podílu pouze ve vztahu k navrhovateli b) [tj. ve vztahu k O. F.], není to dostatečným důvodem pro pokračování v řízení o určení neplatnosti usnesení valné hromady vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. .

[9] Dovolatelé poukazují na to, že se dovolávají neplatnosti usnesení valné hromady z důvodu, že na valnou hromadu, ač byli v té době společníky společnosti, nebyli pozváni. Dovolatel b) O. F. se o konání valné hromady pouze náhodou dozvěděl, avšak jeho právnímu zástupci nebylo následně umožněno se valné hromady zúčastnit.

[10] Dovolatelé mají za to, že nebyl-li O. F. řádně a včas pozván na valnou hromadu, byla mu znemožněna účast, tedy nebylo mu umožněno vykonávat základní práva společníka, je to dostatečným důvodem pro vyslovení neplatnosti všech usnesení přijatých na této valné hromadě. Odkazují v tomto směru na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

[11] Dovolatelé navrhují, aby Nejvyšší soud dovoláním napadané rozhodnutí odvolacího soudu i rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

[12] Dovolání je přípustné podle pro řešení otázky výkladu , kterou odvolací soud posoudil v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, z níž se (mimo jiné) podává, že:

1) Ustanovení neukládá soudu povinnost přerušit řízení, probíhá-li jiné řízení, v němž je řešena otázka významná pro rozhodnutí ve věci, ale pouze soud k takovému postupu opravňuje, a proto závisí na jeho uvážení, zda řízení přeruší. Soud proto řízení z důvodu uvedeného v přerušit může, ale též nemusí.

2) Důvody k přerušení řízení podle jsou dány zejména v případech, kdy probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Musí jít o otázku, která má podstatný význam pro řešení daného případu, která se vztahuje k danému skutkovému stavu a kterou si soud může vyřešit sám podle Hlavní důvod pro přerušení řízení spočívá v hospodárnosti řízení, tedy v tom, aby stejná otázka nebyla posuzována nadbytečně dvakrát.

3) Při úvaze o tom, zda řízení přeruší podle , by soud měl posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné, nebo zda si otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, vyřeší předběžně sám. Přitom by měl postupovat podle okolností konkrétního případu, zejména s ohledem na to, zda v řízení nelze učinit jiná vhodná opatření, a také s ohledem na celkovou délku řízení, o kterou se nutně prodlouží původní řízení.

[13] Srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. , a v něm citovaná rozhodnutí, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. .

[14] V poměrech projednávané věci odvolací soud uzavřel, že byla pravomocně vyřešena otázka vlastnictví podílu pouze ve vztahu k navrhovateli b) O. F., „což s ohledem na povahu daného řízení a argumentaci v návrhu uplatněnou není dostatečným důvodem pro pokračování v daném řízení“.

[15] Tento závěr (v rozporu s citovanou judikaturou) postrádá úvahu, z jakého konkrétního důvodu je nadále v řízeních vedených u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. a sp. zn. řešena otázka významná pro rozhodnutí o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, když již bylo pravomocně určeno, že navrhovatel b) O. F. je společníkem společnosti, a zda vyčkání výsledků těchto řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné. Odvolací soud se tak mimo jiné řádně nevypořádal s hlavní odvolací námitkou dovolatelů.

[16] Jelikož právní posouzení věci co do řešení otázky, na které napadené rozhodnutí spočívá, není správné a dovolací důvod podle byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ) a aniž se pro nadbytečnost zabýval ostatními dovolacími námitkami, usnesení odvolacího soudu zrušil ( ). Důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na rozhodnutí soudu prvního stupně; Nejvyšší soud proto zrušil i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

[17] Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný ( část první věty za středníkem , ).

[18] Jen pro úplnost a bez vlivu na výsledek dovolacího řízení Nejvyšší soud dodává, že v průběhu dalšího řízení se budou muset soudy, při úvaze o případném přerušení řízení, zabývat mimo jiné dopadem pravomocného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2017, č. j. -171 (jež nabylo právní moci až po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí), kterým bylo určeno, že také navrhovatel d) M. Š. je společníkem společnosti. Usnesením ze dne 24. 3. 2021, sp. zn. , Nejvyšší soud odmítl dovolání M. D. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 9. 2019, č. j. -256, kterým bylo potvrzeno citované usnesení Městského soudu v Praze.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 3. 2021

JUDr. Marek Doležal předseda senátu