Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 6/2021

11 Tcu 6/2021-26

USNESENÍ

na odsouzení

občana České republiky

L. K.

, narozeného XY, okres XY, rozsudkem Okresního soudu v Považské Bystrici ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 2T/155/2015, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Trenčíně ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. 2To/2/2016,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

O d ů v o d n ě n í:

1. Rozsudkem Okresního soudu v Považské Bystrici (dále jen „cizozemský soud“) ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 2T/155/2015, který nabyl právní moci dne 17. 1. 2017, byl L. K. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání pokračujícího zločinu sexuálního zneužívání podle § 201 odst. 1 slovenského trestního zákona a pokračujícího přečinu ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 211 odst. 1 písm. a) slovenského trestního zákona. Za uvedené trestné činy uložil cizozemský soud odsouzenému podle slovenského trestního zákona, za použití , 2 tr. slovenského trestního zákona úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let, pro jehož výkon jej podle slovenského trestního zákona zařadil od u pro výkon trestu s minimálním stupněm ostrahy.

2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označených trestných činů tím, že:

od přesně nezjištěné doby, nejméně od měsíce prosince 2012 až do začátku měsíce listopadu 2014, zejména během víkendů, v prostorách rodinného domu v obci XY č. XY, okres Púchov, opakovaně sexuálně zneužíval nezletilou AAAAA (pseudonym), narozenou XY, a to tak, že:

v přesně nezjištěné době a v přesně nezjištěných dnech, vícekrát, na základě jeho návrhu že si spolu půjdou hrát, mu nezletilá AAAAA brala do rukou pohlavní úd, který mu na jeho pokyn, svislými pohyby hladila, za účelem sexuálního uspokojení,

v přesně nezjištěné době a v přesně nezjištěný den, pravděpodobně v roce 2012, poté, co vešel za nezletilou AAAAA do koupelny, ve které nebyly dveře, v době kdy si umývala ruce, si na jeho žádost stáhla kalhotky, načež vsunul své prsty do jejího pohlavního orgánu,

v přesně nezjištěné době a v přesně nezjištěný den, během toho co nezletilá ležela v posteli v jednom z pokojů rodinného domu, kde přespávala, se nad ni sklonil, vysvléknul jí kalhotky a olizoval jí její pohlavní orgán a při těchto sexuálních kontaktech jí vždy hovořil, aby to nikomu neříkala, že to bude jejich tajemství,

v přesně nezjištěných dnech opakovaně přehrával nezletilé AAAAA různé pornografické nahrávky s vyobrazením orálního styku mezi mužem a ženou a ptal se jí, zda se jí to líbí a chtěl po ní, aby to prováděla i ona jemu, což nezletilá AAAAA odmítla, přičemž ji přivolával s tím, že se budou dívat na pohádku,

a tohoto jednání se dopustil navzdory tomu, že věděl, že nezletilá AAAAA neměla v čase činu ještě 15 let.

3. Proti shora uvedenému rozsudku cizozemského soudu podal odsouzený odvolání, na jehož základu Krajský soud v Trenčíně (dále jen „odvolací cizozemský soud“) rozsudkem ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. 2To/2/2016, podle § 321 odst. 1 písm. d), odst. 3 tr. řádu zrušil jeho výrok o trestu odnětí svobody a o způsobu jeho výkonu. Podle § 322 odst. 3 tr. řádu pak cizozemský odvolací soud nově odsouzenému uložil podle § 201 odst. 1 slovenského trestního zákona, za použití , , 3 slovenského trestního zákona a , 2 slovenského trestního zákona úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 (tří let), pro jehož výkon jej podle slovenského trestního zákona zařadil od u pro výkon trestu s minimálním stupněm ostrahy.

4. Proti rozsudku odvolacího cizozemského soudu podal odsouzený dovolání, které Nejvyšší soud Slovenské republiky usnesením z dne 26. 9. 2017, sp. zn. , podle § 382 písm. c) tr. řádu odmítl.

5. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

6. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

7. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

8. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že L. K., který je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky [jmenovitě přinejmenším trestných činů pohlavního zneužití podle § 187 tr. zákoníku, přičemž u některých dílčích útoků tohoto trestného činu by mohla přicházet v úvahu i kvalifikace jednání odsouzeného jako zločinu znásilnění podle § 185 tr. zákoníku, a dále trestného činu šíření pornografie podle § 191 tr. zákoníku].

9. Co se týče posouzení shora popsaných skutků, má Nejvyšší soud za to, že tyto lze dle tuzemské právní úpravy právně kvalifikovat jako zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku (vzhledem k tomu, že odsouzený opakovaně pohlavně zneužil dítě mladší patnácti let) a přečin šíření pornografie podle tr. zákoníku (neboť odsouzený filmové pornografické dílo zpřístupnil dítěti, přičemž podle tr. zákoníku se dítětem rozumí osoba mladší osmnácti let, nestanoví-li jinak). Oba trestné činy lze navíc právně kvalifikovat jako tzv. pokračující trestné činy ve smyslu tr. zákoníku, poněvadž z popisu skutku jsou zřejmé jednotlivé dílčí útoky odsouzeného, vedené jednotným záměrem, které naplňovaly skutkovou podstatu uvedených trestných činů, byly provedeny stejným, popř. podobným způsobem a byla mezi nimi dána blízká souvislost časová a činu se zároveň dopustil vždy na témže předmětu útok (nezletilé AAAAA).

Formální podmínky

ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.

10. V posuzované věci jsou zároveň dány i

podmínky materiální povahy

. Odsouzený se totiž dopustil přinejmenším dvou trestných činů, jejichž objektem je ochrana dětí mladších patnácti let před předčasnými zkušenostmi s různými formami pohlavního styku, které by mohly narušit jak jejich mravní, tak tělesný vývoj a dále ochrana mravního rozvoje a výchovy mládeže před negativním působením pornografie. Odsouzenému tak přitěžuje jak to, že šlo o tzv. pokračující trestné činy (kdy právě existence více dílčích útoků zvyšuje společenskou škodlivost této formy trestného činu) a tyto spolu současně byly v poměru souběhu [přičemž pluralitní trestná činnost je více společensky škodlivá nežli trestná činnost singulární]. Uvedené skutečnosti tak jednoznačně zvyšují společenskou škodlivost trestné činnosti odsouzeného. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení L. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

11. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. 3. 2021JUDr. Tomáš Durdíkpředseda senátuVypracoval:

JUDr. Petr Škvain, Ph.D.