Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 502/2021

30 Cdo 502/2021-312

USNESENÍ

I. Š.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2020, č. j. -126, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Rozsudkem Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 5. 3. 2020, č. j. -126, byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 13. 6. 2019, č. j. -85, pokud jím uvedený soud (dále jen „soud prvního stupně“) zamítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 240 000 Kč (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).

Takto soudy obou stupňů rozhodly o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež jí měla vzniknout nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. (dále jen „posuzované řízení“).

Rozsudek odvolacího soudu napadla v celém jeho rozsahu žalobkyně dovoláním, které Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV a XII ), dále jen „ “, odmítl.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Námitky žalobkyně, zda obsah jejího podání ze dne 2. 1. 2009, učiněného u Okresního soudu ve Zlíně, o němž bylo rozhodováno pod sp. zn. , mělo náležitosti žaloby, o níž mělo být věcně rozhodnuto (jak tvrdí dovolatelka) či jen návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů před zahájením řízení o (budoucí) žalobě (jak uzavřely soudy obou stupňů) představují ve skutečnosti kritiku skutkových závěrů odvolacího soudu (o tom, co bylo či naopak nebylo vlastním obsahem podání žalobkyně), čímž nevystihují jediný způsobilý dovolací důvod v podobě nesprávného právního posouzení věci (podle ).

Možno pro úplnost dodat, že výhrady procesního rázu uplatněné v dovolání měla a mohla žalobkyně uplatnit – vedle bezúspěšného podání návrhu na určení lhůty, který byl nadřízeným soudem zamítnut – výhradně v posuzovaném řízení, a to formou mimořádných opravných prostředků (kupř. ústavní stížností). Kompenzační řízení však ze své podstaty nemůže nahrazovat řádné a mimořádné opravné prostředky a jeho účelem není dodatečné revidování procesního postupu soudu v řízení posuzovaném.

Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, není podle objektivně přípustné.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 3. 2021

JUDr. František Ištvánek předseda senátu