Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2430/2020

-196

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce Společenství XY, se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného Mgr. Ivem Šilhou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Salvátorská 931/8, proti žalovaným 1) D. K., narozené XY, a 2) P. P., narozenému, oběma bytem XY, zastoupeným Mgr. Ilonou Nohelovou, advokátkou, se sídlem v Praze 4, Na Květnici 1113/8, o 135.841,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. února 2020, č. j. -135, ve znění usnesení ze dne 27. dubna 2020, č. j. -145, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem (odvolací soud) rozsudkem ze dne 12. 2. 2020, č. j. -135, ve znění usnesení ze dne 27. 4. 2020, č. j. -145, potvrdil výrok rozsudku Okresního soudu v Mostě (soud prvního stupně) ze dne 12. 3. 2019, č. j. -93, kterým uložil žalovaným zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 135.841,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 5. 9. 2017 do zaplacení, změnil výrok o nákladech řízení (jejich výši); současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Dovolání žalovaných Nejvyšší soud podle (ve spojení s ) , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), odmítl. Dovolání není podle ustanovení přípustné, neboť dovolateli zpochybněné otázky (zda nárok žalobce uplatněný žalobou je nárokem vyplývajícím ze , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „“, a zda nárok žalobce není v rozporu s dobrými mravy) posoudil odvolací soud v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu - odkázat lze zejména na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. (podanou ústavní stížnost odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 21. 1. 2020, ), vydaným v obdobné věci týchž účastníků (jednalo se o zaplacení dodávky tepla a teplé vody za předcházející období let 2013 až 2015). Od závěrů v něm uvedených není důvod se odchýlit ani v této projednávané věci.

V řízení bylo zjištěno, že žalovaní v roce 2013 bez souhlasu všech vlastníků a bez stavebního povolení odpojili svou bytovou jednotku od otopné soustavy, odstraněním radiátorů včetně indikátorů spotřeby znemožnili provést odečet spotřebovaného tepla podle měřidel. Náhradní způsob rozúčtování nákladů na vytápění a na teplou vodu v takovém případě upravuje poslední věta a odst. 4 poslední věta (spolu s , o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům). Odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) tedy správně posoudil nárok žalobce podle a S ohledem na úpravu náhradního způsobu rozúčtování v zákoně č. a není pro právní posouzení významné, zda žalovaní skutečně odebírali teplo a teplou vodu.

, (dále jen „o. z.“), upravuje problematiku dobrých mravů v , v pak vylučuje právní ochranu při zjevném zneužití práva. Podle ustálené soudní praxe (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. a judikatura v něm uvedená) není právní posouzení věci odvolacím soudem nesprávné, jestliže tento soud neposoudil uplatněný nárok z hlediska dobrých mravů za situace, kdy účastník netvrdil tomu odpovídající skutečnosti a tyto skutečnosti ani jinak nevyšly v řízení najevo. Dovolatelé v nalézacím řízení netvrdili žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly posouzení, zda uplatněný nárok je či není v rozporu s dobrými mravy, případně zda se jedná o zneužití práva, nepřípustně je tvrdí až v dovolání ( ). Protože takové skutečnosti nevyšly v nalézacím řízení najevo ani jinak, nelze odvolacímu soudu (soudu prvního stupně) absenci tohoto posouzení úspěšně vytknout.

Pokud dovolatelé namítají, že odvolací soud nerespektoval jejich právo na ochranu vlastnického práva, přehlížejí, že právo jednotlivého vlastníka bytové jednotky je (zcela logicky) omezeno právy ostatních vlastníků bytových jednotek (jako spoluvlastníků bytového domu) – k tomu opět srovnej výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. (a rozhodnutí v něm uvedená) a Ústavního soudu sp. zn. .

Dovolatelé zpochybňují právní posouzení učiněné odvolacím soudem také prostřednictvím skutkových námitek a nesouhlasí ani s hodnocením provedeného dokazování. Přehlíží však, že tím uplatňují dovolací důvod, který nemají k dispozici (srovnej ustanovení ). Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení nelze dovoláním úspěšně napadnout (viz např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , uveřejněné pod č. 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam obsaženého odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. ). Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění nevykazují jakýkoliv nesoulad, soudy provedly všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci a své závěry pečlivě odůvodnily.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 3. 3. 2021 JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu