Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1042/2019

-336

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: ČEZ Distribuce, a. s., IČO 24729035, se sídlem Teplická 874/8, Děčín IV – Podmokly, zastoupená doc. JUDr. Mgr. Janou Tlapák Navrátilovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Prvního pluku 206/7, Praha 8 - Karlín, proti žalovanému: J. Z., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Alešem Vídenským, advokátem se sídlem Sokolská třída 966/22, Ostrava - Moravská Ostrava, o 63 093 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 9. 2018, č. j. -302, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 10. 11. 2017, č. j. -272, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 20 213 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu co do částky 42 880 Kč s příslušenstvím (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III), mezi žalobcem a státem (výrok IV) a mezi žalovaným a státem (výrok V).

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 21. 9. 2018, č. j. -302, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II (výrok I), dále jej změnil ve výrocích III, IV a V o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a vůči státu (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III).

Proti výroku II o náhradě nákladů řízení rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž namítal nesprávné posouzení otázky procesního práva, konkrétně toho, že odvolací soud neměl ve věci aplikovat a přiznat žalobci plnou náhradu nákladů řízení s tím, že rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku a na úvaze soudu. Je naopak přesvědčen, že měl ve věci úspěch z 68 % a odvolací soud měl potvrdit postup soudu prvního stupně, který o náhradě nákladů řízení rozhodl podle , tedy podle částečného úspěchu ve věci.

Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vzhledem k datu jeho vydání rozhodl podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 1 a čl. XII ), dále též jen „“.

Podle není dovolání přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

S ohledem na jednoznačnou dikci citovaného ustanovení, které s účinností od 30. 9. 2017 vylučuje přípustnost dovolání proti rozhodnutím o nákladech řízení, je dovolání žalovaného, které směřuje pouze proti výrokům o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu, objektivně nepřípustné. Dovolací soud je proto podle odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Dovolání žalovaného bylo odmítnuto, a žalobkyně by tedy zásadně měla právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, avšak s přihlédnutím k objektivní nepřípustnosti dovolání, jakož i k obsahu vyjádření žalobkyně, jejíž argumentace je ve vztahu k výsledku řízení bez významu, nelze odměnu advokáta za podané vyjádření považovat za náklad účelně vynaložený ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 3. 2021

JUDr. Robert Waltr předseda senátu