Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 32/2019-B-41

KSUL 46 INS XY 29 NSČR 32/2019-B-41

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníků K. A., narozeného XY, a K. A., narozené XY, obou bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. XY, o vydání výtěžku zpeněžení, o dovolání Mgr. Ing. Richarda Jasinského, se sídlem v Praze 10, Charkovská 135/24, PSČ 101 00, jako insolvenčního správce dlužníků,proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. prosince 2018, č. j. XY, 1 VSPH XY, takto:Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. prosince 2018, č. j. XY, 1 VSPH XY, se zrušuje v rozsahu, v němž odvolací soud tímto usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně v bodě II. výroku ohledně částky 91 476 Kč; věc se ve zrušeném rozsahu vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

[1] Schválil mimořádnou splátku k vyplacení nezajištěným věřitelům ve výši 748 524 Kč rozvrhem podle poměru, v němž jsou uspokojováni ve splátkovém kalendáři (bod I. výroku).

[2] Schválil odměnu insolvenčního správce (Mgr. Ing. Richarda Jasinského) ve výši 91 476 Kč včetně daně z přidané hodnoty (bod II. výroku).

[3] Uložil insolvenčnímu správci provést rozvrh mimořádných splátek a podat mu o tom zprávu (bod III. výroku).

2. K odvolání dlužníků (K. a K. A.) Vrchní soud v Praze ve výroku označeným usnesením změnil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku tak, že soud vyslovuje souhlas s rozdělením částky 840 000 Kč jako mimořádné splátky mezi nezajištěné věřitele podle poměru určeného v usnesení o schválení oddlužení.

3. Odvolací soud vyšel zejména z toho, že

[1] Usnesením ze dne 7. července 2015, č. j. , insolvenční soud zjistil úpadek dlužníků a povolil jeho řešení oddlužením.

[2] Usnesením ze dne 10. března 2016, č. j. , insolvenční soud schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře.

[3] Na základě smlouvy ze dne 23. července 2018 (dále jen „darovací smlouva“) daroval dlužníkům jejich syn (M. A., dále jen „M. A.“) částku 840 000 Kč, kterou dlužníci převedli na účet majetkové podstaty dne 24. července 2018.

4. Na tomto základě odvolací soud – cituje a 2 věty první a druhé, a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) – dospěl (na rozdíl od insolvenčního soudu) k závěru, že činnost insolvenčního správce spočívající v rozdělení finančních prostředků poskytnutých dlužníkům jako dar mimo rámec splátkového kalendáře dle nepřesahuje obvyklou realizaci splátkového kalendáře, kterou by bylo namístě odměnit nad rámec paušální odměny, respektive není zpeněžením majetkové podstaty. Jde o činnost, za kterou náleží insolvenčnímu správci odměna podle , o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Odvolací soud zdůraznil, že v případě daru v podobě peněžní částky nevykonává insolvenční správce žádnou činnost související se zpeněžením a rozhodný není ani důvod poskytnutí daru.

5. Proti usnesení odvolacího soudu podal insolvenční správce dovolání, jímž (posuzováno podle jeho obsahu) napadá toto rozhodnutí v rozsahu, v němž odvolací soud změnil usnesení insolvenčního soudu v bodě II. výroku ohledně částky 91 476 Kč. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [dovolací důvod dle , (dále též jen „ “)], a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Přípustnost dovolání vymezuje ve smyslu tak, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a dále na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny nebo mají být dovolacím soudem posouzeny jinak. Konkrétně jde o tyto otázky:

[1] Podle jaké právní normy a ve které fázi řízení oddlužení plněním splátkového kalendáře vzniká insolvenčnímu správci právo na vyúčtování odměny ze zpeněžení dle ?

[2] Je peněžité plnění poskytnuté třetí osobou na účet majetkové podstaty (dar) jako kompenzace z neúčinného právního jednání dlužníků zpeněžením dle ?

[3] Má insolvenční správce nárok na odměnu z výtěžku zpeněžení dle ?

6. Dovolatel popisuje skutkové okolnosti věci a akcentuje, že důvod poskytnutí daru dlužníkům je zcela určující pro posouzení, zda jde o obvyklou činnost insolvenčního správce při realizaci splátkového kalendáře. Podle dovolatele odvolací soud ignoroval skutečnost, že peněžité plnění (dar) bylo poskytnuto „ve věcné a časové souvislosti jako kompenzace ve výši peněžní protihodnoty z neúčinného právního jednání dlužníka“, kterého se dovolatel domohl podanou odpůrčí žalobou. Namítá, že v důsledku jeho činnosti spočívající v úspěšném dovolání se neúčinného právního jednání dlužníka obdrželi nezajištění věřitelé již ve 35. týdnu (tedy o 25 měsíců dříve) částku vyšší o 397 611 Kč. Dovolatel je za řádný výkon funkce (včetně vedení incidenčního sporu) honorován nižší odměnou, než kterou by obdržel v případě oddlužení dlužníků probíhajícího 5 let. Dále dovolatel s poukazem na označená rozhodnutí Nejvyššího soudu argumentuje tak, že možnost zvýšit odměnu za podmínek stanovených v při zpeněžení majetkové hodnoty dle nedává odpověď na otázku určení výše odměny insolvenčního správce a znemožňuje vyčlenění finančních prostředků na odměnu a hotové výdaje z vymoženého plnění. Je-li mimořádná splátka vyplacena před podáním zprávy o splnění oddlužení, v níž má být vyúčtována odměna za zpeněžení dle 412 odst. 1 písm. b/ , insolvenční správce nemá možnost deponovat finanční prostředky na odměnu a hotové výdaje. Dovolatel uzavírá, že činnost insolvenčního správce směřující mimo obvyklou realizaci splátkového kalendáře s cílem vyššího uspokojení věřitelů musí být honorována a odměnu ze zpeněžení podle lze určit dle ve spojení s nebo dle ve spojení s

7. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný v aktuálním znění (srov. bod 2., článek II. části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

8. Nejvyšší soud se nejprve zabýval přípustností dovolání.

9. Dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v , takže zbývá určit, zda je přípustné podle (když pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání podle , vypočtených v ).

10. Důvod připustit dovolání neměl Nejvyšší soud pro řešení otázky ad 1/ (na téma vyúčtování odměny ze zpeněžení dle pro účely zvýšení odměny dle ), jež dle mínění dovolatele nebyla dosud řešena, když na jejím zodpovězení napadené rozhodnutí nespočívá. Odvolací soud totiž dospěl k závěru, že dovolatel nevykonal žádnou činnost přesahující obvyklou realizaci splátkového kalendáře a jeho odměna za rozdělení finančních prostředků poskytnutých dlužníkům darem je zahrnuta v paušální částce podle Nezabýval se tedy zvýšením odměny insolvenčního správce, ani neřešil, kdy insolvenčnímu správci vzniká právo na „vyúčtování odměny (zálohy na odměnu)“ ze zpeněžení dle .

11. Dovolání je však přípustné pro řešení otázek ad 2/ a 3/, neboť v jejich posouzení je rozhodnutí odvolacího soudu v rozporu s níže uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu (zčásti přijatou po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu).

12. Skutkový stav věci, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, dovoláním nebyl (ani nemohl být) zpochybněn a Nejvyšší soud z něj při dalších úvahách vychází.

13. Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají. Nejvyšší soud se proto – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním – zabýval správností právního posouzení věci odvolacím soudem.

14. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

15. S přihlédnutí k době obdržení finančního daru a k datu vydání napadeného rozhodnutí se na danou věc uplatní níže uvedená ustanovení ve znění účinném od 1. července 2017 do 31. května 2019.

Podle ustanovení má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. V případě oddlužení činí výše odměny z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek 25 % výše stanovené prováděcím právním předpisem pro odměnu z počtu přezkoumaných přihlášených pohledávek v konkursu. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odstavec 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50 000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50 000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odstavec 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odstavec 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odstavec 4). Je-li způsobem řešení úpadku oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční správce uloží z měsíčních splátek částku odpovídající jeho odměně a náhradě hotových výdajů za dobu 6 měsíců jako zálohu na úhradu své odměny a náhrady hotových výdajů na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva zřízený za účelem ukládání těchto záloh (odstavec 6). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis (odstavec 7).

Z ustanovení se podává, že zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek; ujednáními, která tomu brání, není insolvenční správce omezen.

Dle ustanovení po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen (…) hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře (odstavec 1 písm. b/). Právní úkon, kterým dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl. Má se za to, že dlužník, který za trvání účinků schválení oddlužení neodmítne dědictví, uplatnil výhradu soupisu (odstavec 3).

16. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěrech, podle nichž:

[1] Mimořádnými příjmy, které je dlužník povinen použít po dobu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře ve smyslu ustanovení k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře, se zásadně rozumí jakékoli majetkové hodnoty legálně získané či navrácené do majetkové podstaty, jakož i majetkové hodnoty následně zjištěné, dříve dlužníkem neuvedené [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2018, sen. zn. , dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. února 2016, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 39/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 39/2017“), která jsou, stejně jako další níže zmíněná rozhodnutí Nejvyššího soudu, dostupná i na webových stránkách Nejvyššího soudu]. Přitom může jít jak o peněžité prostředky, tak o majetek, který k tomu povolaný insolvenční správce (srov. opět R 39/2017) nejprve musí zpeněžit.

[2] Přímo za zpeněžení majetkové hodnoty (pokud k němu došlo) podle nenáleží insolvenčnímu správci odměna; to však nevylučuje možnost případného zvýšení odměny insolvenčního správce určené podle za podmínek stanovených v (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2018, sen. zn. , nebo ze dne 30. března 2020, sen. zn. ).

[3] Pod okruh činností vykonaných nad rámec běžných povinností lze podřadit i zpeněžování dle ustanovení . V takovém případě může insolvenční soud podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem (zástupcem věřitelů) odměnu insolvenčního správce určenou dle ustanovení přiměřeně zvýšit podle ustanovení . Při úvaze o zvýšení odměny dle musí insolvenční soud vzít v potaz všechny okolnosti daného případu, přičemž podstatný bude rozsah činnosti insolvenčního správce ve vztahu k mimořádnému příjmu dle . Bude tak rozhodující náročnost činnosti, např. zda činil při zpeněžování větší množství úkonů (jaké jsou spojené např. se zpeněžováním nemovitostí), nebo zda a jak se např. svou činností přičinil o to, že mimořádný příjem byl získán do majetkové podstaty. Aktivita insolvenčního správce nad rámec jeho běžných povinností, hlavně mimo standardní dohlédací činnost, tedy je relevantním faktorem při úvaze o možném zvýšení odměny (k tomu srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. , k nimž se Nejvyšší soud následně přihlásil např. v usnesení ze dne 28. listopadu 2018, sen. zn. , usnesení ze dne 19. prosince 2018, sen. zn. , nebo usnesení sen. zn. ).

17. Z uvedených judikatorních závěrů především plyne nedůvodnost dovolací námitky, podle níž by odměna dovolatele ze zpeněžení dle měla být určena podle insolvenčnímu správci přiznává v odměnu při oddlužení plněním splátkového kalendáře. Není tedy možné aplikovat vyhlášky; stejně tak není přijatelná analogická aplikace (ani rozšiřující výklad)

18. Tvrdí-li dovolatel, že mu odměna náleží proto, že získaným darem obdrželi nezajištění věřitelé oproti původnímu splátkovému kalendáři plnění dříve a ve vyšším rozsahu, pomíjí, že podle je insolvenční správce povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře a také je povinen dát při výkonu své funkce přednost společnému zájmu věřitelů před zájmy vlastními (tedy i před zájmem na co nejvyšší odměně za svou činnost).

19. Jakkoli odvolací soud (na rozdíl od insolvenčního soudu) správně dovodil, že dovolateli nenáleží odměna za zpeněžení majetkové hodnoty podle , dovolání je důvodné co do dovolatelem prosazovaného názoru o možném navýšení jeho odměny ve smyslu .

20. Závěr odvolacího soudu, podle něhož „důvod“ poskytnutí daru představujícího mimořádný příjem dlužníků dle je irelevantní, je totiž v rozporu s výše citovanou judikaturou (zejména s usneseními Nejvyššího soudu sen. zn. , sen. zn. , sen. zn. , a sen. zn. ).

21. V poměrech dané věci jsou podstatné skutkové okolnosti týkající se činnosti, kterou dovolatel vynaložil v souvislosti s poskytnutím peněžitého daru. Z hlediska úvahy o zvýšení odměny má (může mít) význam, že peněžitý dar byl ve skutečnosti hodnotou, kterou M. A. plnil v důsledku vývoje řízení o odpůrčí žalobě (byl vyvolán aktivitou insolvenčního správce). Těmito skutečnostmi (opakovaně namítanými dovolatelem v průběhu řízení) se však odvolací soud ve svých úvahách nezabýval.

22. Z výše uvedených důvodů je tedy právní posouzení odvolacího soudu neúplné, a tudíž i nesprávné. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a věc mu vrátil ve zrušeném rozsahu k dalšímu řízení ( a 2 věta první ). Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( věta první za středníkem, ).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 2. 2021

Mgr. Milan Polášek předseda senátu