Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 394/2021

30 Cdo 394/2021-136

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobkyně N. T. T. N., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Janem Boučkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti,se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a písemnou omluvu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2020, č. j. -92, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) svým usnesením ze dne 15. 5. 2020, č. j. -69, vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému (výrok II).

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala náhrady škody a poskytnutí omluvy, která jí měla vzniknout v exekučním řízení, neboť na základě jí podaném exekučním návrhu Obvodní soud pro Prahu 8 vydal pověření pro příslušného soudního exekutora až po zhruba pěti měsících, tedy zjevně po uplynutí patnáctidenní lhůty stanovené v (tzv. exekuční řád). Pokud by Obvodní soud pro Prahu 8 postupoval v řízení vedeném pod sp. zn. řádně, pak by podle žalobkyně nejpozději k 2. 11. 2016 pověřil exekutora a tento by obratem vydal exekuční příkaz postihující nemovitosti, čímž by zabránil účelovému vyvedení nemovitostí z majetku povinných.

Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV a XII ), dále jen „ “, odmítl.

Podle žalobkyně se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, když nesprávně posoudil otázku místní příslušnosti soudu a nepostupoval podle ustanovení Nerespektoval totiž jí zvolenou příslušnost na výběr danou určenou sídlem pověřeného soudního exekutora JUDr. Milana Makariuse, Exekutorský úřad Praha-západ, se sídlem v Praze 5, Plzeňská 276.

Dovoláním jediná předestřená otázka, zda žalobkyně kvalifikovaně zvolila jí na výběr příslušný soud, byla odvolacím soudem vyřešena zcela v souladu s judikaturou soudu dovolacího, jež je ustálena v názoru, podle něhož rozhodující pro závěr, že žalobou je uplatněno právo na náhradu škody ve smyslu je to, že právě na toto právo lze usuzovat ze žalobních tvrzení, neboť jiný pramen v době zahájení řízení nemá soud dispozici (srov. usnesení bývalého Nejvyššího soudu Slovenské socialistické republiky ze dne 22. 1. 1975, sp. zn. 1 Cz 6/75, uveřejněné pod číslem 29/1976 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2004, sp. zn. ). Uplatněné právo pak vyplývá ze skutečností tvrzených v žalobě, pokud vyjadřují hmotněprávní předpoklady vzniku tohoto práva (vznik škody, protiprávní jednání, příčinnou souvislost; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2014, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. ).

Žalobkyně se v žalobě omezila pouze na formální tvrzení, že jí měla být způsobena majetková újma (škoda) nesprávným úředním postupem soudního exekutora, nicméně podle vlastního obsahu žaloby (srov. ) je uplatněný nárok, co do jeho skutkového vylíčení, svázán nikoliv s postupem posléze pověřeného soudního exekutora, nýbrž je budován výlučně na nečinnosti Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. bod II žaloby), který zřetelně v době vzniku tvrzené škody a ani později nesídlil v obvodu jurisdikce Obvodního soudu pro Prahu 5. Není proto ani přiléhavý navazující poukaz žalobkyně na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. , jež naopak vycházelo z opačné premisy, tedy že tehdejší žalobce skutkové okolnosti zakládající příslušnost na výběr danou v žalobě řádně vyjevil. Z uvedeného vyplývá, že vyřešení otázky procesního práva v napadeném rozhodnutí není ve smyslu v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Námitkou, podle níž v řízení před odvolacím soudem rozhodovali vyloučení (podjatí) soudci (zejména míří-li výhrady žalobkyně jmenovitě k osobě předsedkyně senátu JUDr. Marcely Kučerové), pak dovolatelka z obsahového hlediska uplatňuje tzv. zmatečnostní vadu podle ustanovení , jež ovšem sama o sobě není způsobilá založit přípustnost dovolání, neboť podle ustanovení , věta druhá, dovolání nelze podat z důvodu vad podle , a b) a . K namítané zmatečnostní vadě, jakož i k jiným vadám, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí, může dovolací soud přihlédnout, avšak jedině v případě, jestliže je dovolání již jinak (ve smyslu ) přípustné (srovnej ), což ovšem není případ právě projednávané věci.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího ( , ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 3. 2021

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu