Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 62/2020-64

KSLB 76 INS XY76 ICm XY29 ICdo 62/2020-64

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce J. J., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Marií Nedvědovou, advokátkou, se sídlem v České Lípě, Jižní 1820/37, PSČ 470 01, proti žalovaným 1/ V. V., narozenému XY, bytem XY, a 2/ M. P., narozenému XY, bytem XY, o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazku dlužníka, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. 76 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci žalobce, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. března 2020, č. j. 76 ICm XY, 101 VSPH XY ( ), t a k t o:

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 13. prosince 2019, č. j. 76 ICm XY, Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „insolvenční soud“) odmítl podání žalobce datované 12. listopadu 2019 (doručené insolvenčnímu soudu 13. listopadu 2019).

2. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), a z ustanovení , (dále též jen „ “) – dospěl k závěru, že podání (jímž se žalobce domáhá zahájení řízení) zůstalo přes výzvu insolvenčního soudu neurčité a nesrozumitelné (podáním ze dne 6. prosince 2019 žalobce vady podání jen více prohloubil).

3. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. března 2020, č. j. 76 ICm XY, 101 VSPH XY ( ):

[1] Potvrdil usnesení insolvenčního soudu (první výrok).

[2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

4. Odvolací soud – vycházeje dále i z ustanovení 159 , a z ustanovení , a – přitakal po přezkoumání napadeného usnesení závěru insolvenčního soudu, že žaloba (návrh na zahájení řízení) nemá náležitosti požadované ustanovením a nesplňuje ani náležitosti žaloby na obnovu řízení nebo žaloby pro zmatečnost ve smyslu ustanovení a Podání zůstalo neurčitým a nesrozumitelným i ve stadiu odvolacího řízení (včetně formulace žalobního návrhu).

5. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá jednak o ustanovení ve spojení s ve znění účinném do 31. prosince 2012, jednak o ustanovení v aktuálním znění. Přípustnost dovolání ve vztahu k ustanovení v aktuálním znění vymezuje dovolatel argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení procesní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jakož i na vyřešení procesní otázky dovolacím soudem neřešené.

6. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle v aktuálním znění), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

7. V mezích ohlášeného dovolacího důvodu pak dovolatel argumentuje ve prospěch závěru, že oba soudy porušily jeho právo na soudní ochranu, neboť mu upřely právo na spravedlivý proces zaručené článkem 36 odst. 1 d (dále jen „ “), a právo vlastnit majetek zaručené článkem 11 odst. 1 y a narušily princip důvěry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci zaručený článkem 1 odst. 1 y.

8. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí (2. března 2020) je pro dovolací řízení rozhodný v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

9. Nejvyšší soud se nejprve zabýval přípustností podaného dovolání.

10. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že spočívá-li rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede samostatně k výsledku dosaženému rozhodnutím odvolacího soudu, není dovolání ve smyslu ustanovení přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno, nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. ustanovení věty první a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek nemůže za tohoto stavu ovlivnit výsledek řízení a dovolání je tak nepřípustné jako celek. Srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč., a v poměrech ve znění účinném od 1. ledna 2013 např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2020, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 101/2020 Sb. rozh. obč.

11. Řečené platí tím více, jestliže dovoláním nebylo zpochybněno řešení žádné z otázek, na nichž spočívá rozhodnutí odvolacího soudu.

12. Dovolání (ač sepsáno advokátkou a ač rozsahem čítající cca 16 stran textu) se vyjadřuje v mezích tvrzeného porušení ústavnosti ke všemu možnému, jen ne k řešení právních otázek na nichž napadené rozhodnutí spočívá (a jimiž je opodstatněnost odmítnutí podání pro vady podle ). Nejvyšší soud proto dovolání, jež mohlo být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle a 2 , jelikož dovolatel mu nepředestírá k zodpovězení žádnou z otázek, jejíž řešení by mohlo ovlivnit správnost závěru o odmítnutí podání. Jinak řečeno, dovolání, které nezpochybňuje žádnou z právních otázek, na jejichž řešení spočívá rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

13. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání bylo odmítnuto a u žalovaných nebyly zjištěny žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení.

P o u č e n í: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. února 2021

JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu