Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2745/2020

32 Cdo 2745/2020-686

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobkyně Six&Others, s. r. o., se sídlem v Praze 1, V Jámě 699/1, identifikační číslo osoby 26732416, zastoupené Mgr. Michalem Klusákem, advokátem se sídlem v Praze, V Jámě 699/1, proti žalované Saint-Gobain Construction Products CZ, a. s., se sídlem v Praze 8, Smrčkova 2485/4, identifikační číslo osoby 25029673, zastoupené JUDr. Viktorem Petrusem, advokátem se sídlem v Praze 2, Hálkova 1406/2, o zaplacení částky 6 487 500 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2020, č. j. -656, takto:Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2020, č. j. -656, se zrušuje a věc sevrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení

1. Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 18. 7. 2017, č. j. -500, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 778 500 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení, ve zbylém rozsahu žalobu zamítl a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně i žalovaná podaly proti tomuto rozsudku odvolání. V průběhu odvolacího řízení žalobkyně s odkazem na ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ), navrhla, aby na její místo do řízení vstoupila společnost Red Sand Financial Inc., registrační číslo 95017, se sídlem Republika Marshallovy ostrovy, MH 06060, Trust Company Complex, Ajeltake Road, Ajeltake Island, Majuro (dále jen „společnost Red Sand Financial“).

2. Městský soud v Praze nejprve usnesením ze dne 2. 5. 2018, č. j. -563, návrhu žalobkyně vyhověl a rozhodl, že na místo dosavadní žalobkyně vstupuje do řízení společnost Red Sand Financial. Na základě dovolání žalované Nejvyšší soud usnesením ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. , usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud následně usnesením ze dne 27. 2. 2019, č. j. -610, rozhodl, že vstup společnosti Red Sand Financial do řízení na místo žalobkyně se nepřipouští. I toto usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud svým usnesením ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. , zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení z důvodu neúplného právního posouzení věci co do splnění podmínek pro aplikaci v situaci, kdy společnost Red Sand Financial je zahraničním subjektem sídlícím mimo teritoriální působnost práva Evropské unie a bylo namístě zvažovat aplikaci , o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ “).

3. Odvolací soud poté v záhlaví označeným usnesením opětovně rozhodl, že vstup společnosti Red Sand Financial do řízení na místo žalobkyně se nepřipouští.

4. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že společnost Red Sand Financial byla do příslušného rejstříku na Marshallových ostrovech zapsána dne 25. 1. 2018, přičemž smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena již dne 28. 2. 2018 a nevyplývá z ní výše úplaty za postoupení pohledávky (ani to, zda byla sjednána). Není tedy zřejmý ekonomický efekt takového postoupení. Dále konstatoval, že původní zástupce společnosti Red Sand Financial (obecný zmocněnec) neměl na adrese uvedené v centrální evidenci obyvatel poštovní schránku a že dosud nepravomocným rozsudkem bylo žalobě vyhověno jen v malé části (12 % hodnoty sporu), přičemž poukázal na a případnou povinnost žalobkyně k náhradě poměrné části nákladů řízení žalované. Odvolací soud uzavřel, že uvedené skutečnosti vzbuzují pochybnosti o smyslu a účelu postoupení pohledávky a že existuje obava podložená konkrétními zjištěními, že pohledávka žalované na náhradu nákladů řízení by se v budoucnu mohla stát nedobytnou. V návaznosti na to, že společnost Red Sand Financial je zahraniční právnickou osobou sídlící mimo teritoriální působnost práva Evropské unie, odvolací soud dovodil, že ve smyslu tomuto subjektu povinnost složit jistotu na náklady řízení uložit nelze, neboť žalovaná již k podání návrhu na složení jistoty není oprávněna. Z ustanovení podle odvolacího soudu vyplývá, že takový návrh nelze podat, pokud žalovaná ve věci již jednala nebo vykonala procesní úkon, ačkoli věděla, že nově navržená žalobkyně není českou právnickou osobou. Žalobkyně navrhla vstup nového účastníka do řízení svým podáním ze dne 8. 3. 2018. O tomto návrhu odvolací soud rozhodl poprvé usnesením ze dne 2. 5. 2018, č. j. -563, proti němuž žalovaná podala dovolání. Dovolání žalované je podle odvolacího soudu třeba považovat za procesní úkon, který vykonala v situaci, kdy věděla, že nově navržená žalobkyně je zahraniční právnickou osobou, avšak návrh na složení jistoty před podáním dovolání, případně spolu s ním neučinila. Za tohoto stavu považoval odvolací soud za nadbytečné formálně vyzývat žalovanou k tomu, zda takový návrh učiní, neboť by o něm v intencích muselo být rozhodnuto negativně. Odvolací soud proto dospěl ke stejnému závěru jako ve svém předchozím rozhodnutí a dovodil, že jakkoli jsou všechny předpoklady pro připuštění procesního nástupnictví na straně žalobkyně formálně splněny, postoupení pohledávky lze se zřetelem ke všem okolnostem považovat za zneužití procesní úpravy uvedené v a ve svém důsledku tak i za zneužití práva ve smyslu tak, aby se případná pohledávka žalované vůči žalobkyni stala nedobytnou.

II. Dovolání a vyjádření k němu

5. Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání (odkazujíc co do přípustnosti na ustanovení ), v němž namítala, že odvolací soud nezohlednil, že žalovaná nevyužila možnosti zajištění svého domnělého nároku na náhradu nákladů řízení vůči společnosti Red Sand Financial, ač této možnosti využít měla a mohla, a nesprávně poskytl tomuto liknavému přístupu žalované ochranu podle a návrh žalobkyně na procesní záměnu nepřipustil. Zdůraznil přitom, že odvolací soud takto rozhodoval za situace, kdy důvodem druhého kasačního rozhodnutí Nejvyššího soudu byla skutečnost, že v předchozím rozhodnutí odvolací soud neúplně posoudil právní stav, neboť nevzal v potaz, že jde-li o řízení, v němž má žalovaná možnost navrhnout složení jistoty na náklady řízení dle a dosud nebyly zkoumány podmínky vymezené v , není na místě žalované poskytnout ochranu prostřednictvím Podle žalobkyně tak odvolací soud postupoval v rozporu s těmito závěry. Navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že připustí vstup společnosti Red Sand Financial do řízení na místo žalobkyně, případně aby je zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

6. Žalovaná navrhuje zamítnutí dovolání. Ztotožňuje se se závěry napadeného rozhodnutí o zneužití procesní úpravy a o zneužití práva ve smyslu

III. Přípustnost a vady dovolání

7. Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka ( ), o přistoupení dalšího účastníka ( ) a o záměně účastníka ( ).

8. Dovolání žalobkyně tak je přípustné podle

IV. Důvodnost dovolání

9. Dovolání je důvodné.

10. Podle ustanovení má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).

11. Podle ustanovení v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno.

12. Podle ustanovení cizinci, který má obvyklý pobyt v cizině, a zahraniční právnické osobě, kteří se domáhají rozhodnutí o majetkovém právu, může soud uložit na návrh žalovaného, aby složili jistotu určenou soudem na náklady řízení. Nesloží-li jistotu do stanovené lhůty, nebude soud proti vůli žalovaného v řízení pokračovat a řízení zastaví. O tom je třeba žalobce poučit (odstavec 1). Složení jistoty nelze uložit, jestliže návrh na její složení byl podán teprve, když žalovaný ve věci již jednal nebo vykonal procesní úkon, ačkoliv již věděl, že žalobce není státním občanem České republiky nebo českou právnickou osobou nebo že pozbyl státního občanství České republiky nebo přestal být českou právnickou osobou nebo nemá obvyklý pobyt v České republice [odstavec 2 písm. a)], ve státě, jehož je žalobce občanem, se v podobných případech od státního občana České republiky nebo české právnické osoby jistota nežádá [odstavec 2 písm. b)], žalobce má v České republice nemovitou věc v ceně dostačující k úhradě nákladů, které žalovanému v řízení vzniknou [odstavec 2 písm. c)], návrh na zahájení řízení je vyřizován platebním rozkazem [odstavec 2 písm. d)], nebo žalobce je osvobozen od soudních poplatků a záloh [odstavec 2 písm. e)]. Povinnost složit jistotu nelze uložit občanům členských států Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor (odstavec 3).

13. Nejvyšší soud již ve svém předchozím kasačním usnesení ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. (jež je veřejnosti dostupné – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyšší soudu – na http://www.nsoud.cz), s poukazem na svou dosavadní ustálenou rozhodovací praxi podrobně vyložil, že zamítnout návrh žalobce podaný podle (při současném splnění formálních předpokladů pro vyhovění takovému návrhu) může soud (prostřednictvím ) pouze ve výjimečných případech, například pokud by bylo z okolností vzešlých v řízení možné dovodit, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou. Prostá obava, že se taková pohledávka stane nedobytnou, však nepostačuje (hrozba zneužití musí nabýt reálné podoby). V rozhodovací praxi Nejvyššího soudu je proto konstantně zastáván názor, že popsaným způsobem může soud postupovat pouze v případech zcela zjevného zneužití a jako výjimka z pravidla musí být tento přístup uplatňován restriktivně (srov. například usnesení ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , ze dne 29. 5. 2014, sp. zn. , a ze dne 21. 10. 2014, sp. zn. ).

14. Nejvyšší soud současně odkázal na závěry svého usnesení ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 92/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 92/2019“), podle kterých jde-li o řízení, v němž má žalovaný možnost navrhnout složení jistoty na náklady řízení podle a dosud nebyly zkoumány podmínky (pozitivní i negativní) vymezené v , není na místě žalovanému poskytnout ochranu prostřednictvím Přitom Nejvyšší soud poznamenal, že nemá pochyb o tom, že v případě, kdy se subjekt, po kterém by jinak bylo možno požadovat (postupem podle ) složení zálohy při podání žaloby, má stát „novým“ žalobcem až v důsledku rozhodnutí soudu o návrhu původního žalobce podle , se postup podle může uplatnit (prosadit) jako předpoklad, bez jehož splnění (tedy bez složení jistoty) se taková osoba „novým“ žalobcem stát nemůže (návrhu podle nelze vyhovět). V režimu se otázka, zda žalovaný ve věci již jednal nebo vykonal procesní úkon [ ], odvíjí od okolností vzešlých z návrhu podle

15. Ze závěrů R 92/2019 tedy vyplývá, že uplatní-li se postup podle jako možný předpoklad, bez jehož splnění se navrhovaný subjekt nemůže stát „novým“ žalobcem, je zapotřebí v řízení o majetkovém právu, v němž je podle navrhován vstup cizince či zahraniční právnické osoby na místo žalobce a soud zvažuje poskytnutí ochrany žalovanému podle , vždy nejprve posoudit splnění podmínek vymezených v a 3 . To platí i v případě, pokud žalovaný návrh na složení jistoty nepodá. Ochranu žalovanému prostřednictvím lze totiž poskytnout pouze tehdy, dospěje-li soud k závěru, že by návrhu na složení jistoty nemohlo být podle a 3 vyhověno, ani kdyby byl žalovaným podán. Naopak pokud žalovaný v situaci, kdyby byly splněny podmínky pro uložení povinnosti složit jistotu stanovené v a 3 , zůstane pasivní a nevyužije svého oprávnění navrhnout složení jistoty na náklady řízení, tedy neuplatní procesní návrh podle , jenž mu umožňuje zvrátit důsledky rozhodnutí podle spočívající v nedobytnosti možné pohledávky na náhradu nákladů řízení vůči nově vstupujícímu žalobci (tj. umožňuje ochránit jeho práva spojená se vstupem „nového“ žalobce do řízení tím, že bude složena jistota na náklady řízení, nebo nebude návrhu podle vyhověno pro nesplnění podmínky složení jistoty), není s ohledem na zásadu rovnosti účastníků již na místě poskytovat žalovanému ochranu prostřednictvím , která má zcela výjimečný charakter.

16. Nejvyšší soud v důvodech svého usnesení ze dne 23. 4. 2019, sp. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 2/2020, přijal a odůvodnil závěr, že jediné časové omezení pro podání návrhu na složení jistoty na náklady řízení je stanoveno v . Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. , pak z tohoto závěru vyplývá, že z hlediska časového omezení návrhu žalovaného na složení jistoty na náklady řízení je rozhodné, zda poté, co nový žalobce vstoupil v souladu s do řízení, žalovaný ve věci již jednal nebo učinil procesní úkon, ačkoliv již věděl, že nový žalobce není českým státním občanem nebo českou právnickou osobou, případně jimi přestal být. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud dále uzavřel, že v citovaném R 92/2019 nebyla řešena otázka, zda je podání návrhu na složení jistoty na náklady řízení nad rámec časově omezeno, nýbrž otázka přiměřené aplikace jako jednoho z předpokladů pro vstup nového žalobce do řízení podle

17. Nejvyšší soud vzhledem k výše citovaným závěrům zdůrazňuje, že pro účely posouzení, zda žalovaný ve věci již jednal nebo vykonal procesní úkon [ ], nelze (ve vztahu k subjektu, jenž má do řízení teprve vstoupit) za takový procesní úkon považovat podání dovolání, kterým žalovaný brojí proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo vyhověno návrhu podle Časové omezení uvedené v směřuje na situace, kdy žalovaný v řízení učiní procesní úkon či jedná ve věci již za účasti nového žalobce, ačkoliv ví, že nový žalobce je cizincem či zahraniční právnickou osobou. Smyslem uvedeného časového omezení tedy je nepřipustit uložení jistoty (a případně ukončení řízení z důvodu jejího nezaplacení) tam, kde žalovaný již akceptoval účast cizince či zahraniční právnické osoby v řízení (tedy i riziko případné zhoršené vymahatelnosti případné pohledávky na náhradu nákladů řízení) tím, že učinil procesní úkony či jednal ve věci za jeho účasti. Tento smysl zjevně nemůže být naplněn v době, kdy se žalovaný teprve brání tomu, aby takový subjekt do řízení vůbec vstoupil.

18. V projednávané věci odvolací soud v intencích shora vyložených závěrů nesprávně uzavřel, že případný návrh na složení jistoty podaný žalovanou by musel být ve smyslu hodnocen jako opožděný. Jelikož se z uvedeného důvodu již nezabýval tím, zda byly splněny další podmínky stanovené v (podmínka uvedená v podle zjištění odvolacího soudu zjevně nebránila tomu, aby mohla být společnosti Red Sand Financial uložena povinnost složit jistotu) a zda tedy vůbec mohlo být případnému návrhu na uložení jistoty vyhověno a práva žalovaného tímto způsobem ochráněna, je jeho právní posouzení co do splnění podmínek pro aplikaci opět neúplné a tudíž nesprávné.

19. Jelikož usnesení odvolacího soudu není správné, a nebyly splněny podmínky pro jeho změnu [na základě dosavadních výsledků nelze rozhodnout, zda lze návrhu podle vyhovět či nikoliv, neboť není najisto postaveno, zda byly, i přes dosavadní absenci návrhu na uložení jistoty, splněny podmínky podle , c) a e) – zjevně nešlo o návrh, jenž by byl vyřizován platebním rozkazem, a tudíž podmínka uvedená v uložení jistoty nebránila – a tedy zda byl možný postup podle ] Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání ( věta první ), zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( ).

20. Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1, část věty první za středníkem).

21. O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. ustanovení ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 2. 2021

Mgr. Jiří Němec předseda senátu