Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 167/2021

29 Cdo 167/2021-224

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Rostislava Krhuta a JUDr. Zdeňka Krčmáře v konkursní věci úpadce J. K., narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o žalobě pro zmatečnost podané konkursním věřitelem L U P E M I, s. r. o., se sídlem v Praze 10, Turnovského 263/4, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 61065242, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. července 2010, č. j. -6194, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. června 2019, č. j. -205, takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

2. Odvolání společnosti L U P E M I, s. r. o. (dále jen „společnost L“) proti usnesení konkursního soudu ze dne 4. října 2000 odmítl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 29. července 2010, č. j. -6194, jako podané někým, kdo k němu nebyl oprávněn.

3. Dovolání úpadce a společnosti L proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. července 2010, odmítl Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. května 2011, č. j. -7064, jako subjektivně nepřípustné.

4. Usnesením ze dne 28. srpna 2012, č. j. -92, konkursní soud zamítl žalobu pro zmatečnost, kterou se společnost L domáhala zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. července 2010 (bod I. výroku), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

5. O odvolání úpadce a společnosti L proti usnesení konkursního soudu ze dne 28. srpna 2012, rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. června 2019, č. j. -205, tak, že odvolání úpadce proti bodu I. výroku odmítl (první výrok), usnesení soudu prvního stupně potvrdil (na základě odvolání společnosti L) [druhý výrok] a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).

6. Proti usnesení Vrchního soudu ze dne 20. června 2019 podal úpadce včasné dovolání, které Nejvyšší soud odmítl.

7. Dovolání je z části objektivně nepřípustné podle a , (dále též jen „ “), když dovolání proti prvnímu a třetímu výroku napadeného rozhodnutí není přípustné podle žádného ustanovení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2006, pod č. 174, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2003 Sb. rozh. obč.).

8. Není-li dovolání přípustné proti prvnímu výroku napadeného usnesení (jež odvolací soud odůvodnil tím, že úpadce není – ve smyslu – osobou k podání odvolání oprávněnou), pak nelze otázku, zda úpadce byl osobou oprávněnou k podání odvolání řešit prejudiciálně při projednání jeho dovolání proti druhému výroku (jímž odvolací soud potvrdil usnesení konkursního soudu k odvolání jiného odvolatele – společnosti L) a je nutno uzavřít, že úpadce potud není osobou k podání dovolání oprávněnou ( ).

9. Jinak řečeno, osoba (úpadce), jejíž odvolání proti usnesení konkursního soudu o zamítnutí žaloby pro zmatečnost odvolací soud odmítl jako podané někým, kdo k němu nebyl oprávněn ( ), není oprávněna k podání dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení konkursního soudu o zamítnutí žaloby pro zmatečnost na základě odvolání jiné osoby (společnosti L). Srov. k tomu shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. října 2013, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2014, pod č. 145.

10. Nejvyšší soud proto odmítl dovolání úpadce proti druhému výroku napadeného usnesení dle a jako subjektivně nepřípustné.

11. Absence výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněna tím, že žaloba pro zmatečnost je mimořádným opravným prostředkem proti rozhodnutí vydanému v konkursním řízení (ve fázi po prohlášení konkursu), kde platí , o konkursu a vyrovnání, proto se ani zde o náhradě nákladů řízení nerozhoduje.

12. Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z ustanovení , bodu 1. a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ). K tomu srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2008, sp. zn. , uveřejněného pod č. rozh. obč.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 2. 2021

JUDr. Petr Gemmel předseda senátu