Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 24/2020-A-20

KSOS 31 INS XY 29 NSČR 24/2020-A-20

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka D. B.,narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. XY, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Lenkou Krčovou, advokátkou, se sídlem ve Frýdku-Místku, Politických obětí 118, PSČ 738 01, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. prosince 2019, č. j. XY, 3 VSOL XY, takto:Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. prosince 2019, č. j. XY, 3 VSOL XY, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. září 2019, č. j. XY, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

1.

Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne

13. září 2019, č. j. XY:

[1] Zamítl návrh na povolení oddlužení dlužníka (D. B.) [bod I. výroku].

[2] Zastavil insolvenční řízení (bod II. výroku).

[3] Rozhodl, že advokátu (Mgr. Petru Čížkovi) se nepřiznává odměna za sepis a podání návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení (bod III. výroku).

2. Insolvenční soud vyšel ve skutkové rovině z toho, že:

[1] Insolvenční řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným insolvenčnímu soudu dne 5. září 2019.

[2] Ve věci dlužníka bylo již dříve u insolvenčního soudu vedeno insolvenční řízení pod sp. zn. XY (dále jen „předchozí insolvenční řízení“), v jehož průběhu insolvenční soud usnesením ze dne 17. ledna 2014, č. j. XY, schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Usnesením ze dne 10. března 2015, č. j. XY, vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení dlužníka a přiznal dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny, pohledávek, k nimž se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, včetně pohledávek ručitelů a jiných osob, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu (dále jen „neuspokojené pohledávky“).

3. Na výše uvedeném základě insolvenční soud vycházeje z ustanovení a 3, , , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), dospěl k následujícímu závěru.

4. Návrh na povolení oddlužení dlužníka je třeba v souladu s ustanovením zamítnout.

5. Majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, a proto je nutné insolvenční řízení zastavit.

6. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 18. prosince 2019, č. j. XY, 3 VSOL XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II výroku.

7. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení , a 6, – poté, co dokazování částečně zopakoval a doplnil, dospěl po přezkoumání napadeného rozhodnutí k následujícím závěrům.

8. Na projednávanou věc se v souladu se , kterým se mění , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů, , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, , o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „ “), uplatní úprava účinná od 1. června 2019.

9. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem insolvenčního soudu, že návrh na povolení oddlužení dlužníka je třeba podle zamítnout, když dlužníku bylo v posledních 10 letech před podáním (dalšího) insolvenčního návrhu přiznáno osvobození od placení neuspokojených pohledávek.

10. V posuzované věci nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, které by odůvodňovaly aplikaci ustanovení . Skutečnost, že dlužník v předchozím insolvenčním řízení uhradil svým věřitelům 100 % jejich pohledávek, změna partnerských vztahů dlužníka, ani to, že se cítí postupem věřitelky poškozen, nepředstavují důvody zvláštního zřetele hodné.

11. Insolvenční soud s ohledem na majetkovou situaci dlužníka insolvenční řízení správně zastavil.

12. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud „změnil rozhodnutí soudu 1. a 2. stupně tak, že se jeho oddlužení povoluje“.

13. Dovolatel předkládá dovolacímu soudu k rozhodnutí otázku, zda lze při posuzování opětovného návrhu na povolení oddlužení ve smyslu jako důvod zvláštního zřetele hodný podle ustanovení zohlednit, že předchozí insolvenční řízení dlužníka skončilo uspokojením věřitelů ve výši 100 %, a to před téměř 5 lety.Jako důvod zvláštního zřetele hodný dále uvádí, že jeho nový úpadek byl způsoben přistoupením k závazku jiné osoby (jeho bývalé partnerky), aniž by obdržel protiplnění.

14. Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

15. Dovolání v dané věci je přípustné podle ustanovení , když pro ně neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v , a v posouzení dovoláním předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s níže označenou judikaturou Nejvyššího soudu (přijatou po podání dovolání v této věci).

16. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

17. Skutkový stav věci, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, dovoláním nebyl (ani nemohl být) zpochybněn a Nejvyšší soud z něj při dalších úvahách vychází.

18. Výkladem ustanovení , ve znění účinném od 1. června 2019, se Nejvyšší soud již výslovně zabýval v usnesení ze dne 24. února 2021, sen. zn. . V tomto usnesení, na něž v podrobnostech odkazuje, Nejvyšší soud vysvětlil, že aplikace ustanovení , ve znění účinném od 1. června 2019, na (předchozí) insolvenční řízení dlužníka, jež bylo skončeno před uvedeným datem, odporuje pravidlům výkladu nepravé zpětné účinnosti dovozeným v ustálené rozhodovací praxi a je rovněž v rozporu s principem ochrany minulých právních skutečností.

19. Jinak řečeno, ustanovení , ve znění účinném od 1. června 2019, jež ukládá insolvenčnímu soudu zamítnout návrh na povolení oddlužení, jestliže v posledních 10 letech před podáním insolvenčního návrhu bylo dlužníku pravomocným rozhodnutím přiznáno osvobození od placení neuspokojených pohledávek, se použije pouze tehdy, bylo-li v (předchozím) insolvenčním řízení takové rozhodnutí vydáno (až) v době od 1. června 2019.

20. Z uvedeného se podává, že aplikoval-li odvolací soud ustanovení , ve znění účinném od 1. června 2019, ačkoliv předchozí insolvenční řízení, v němž dlužníku bylo přiznáno osvobození od placení pohledávek, skončilo před tímto datem, není právní posouzení, na němž stojí napadené rozhodnutí odvolacího soudu, správné.

21. Rozhodnutí odvolacího soudu nemohlo obstát také proto, že trpí vadou, k jejíž existenci byl dovolací soud povinen přihlédnout u přípustného dovolání z úřední povinnosti ( ). Insolvenční soud totiž rozhodl o návrhu na povolení oddlužení a o zastavení insolvenčního řízení ( ), aniž rozhodl o insolvenčním návrhu dlužníka. Přitom zastavit (podle označeného ustanovení) lze jen insolvenční řízení, v němž byl předtím zjištěn úpadek dlužníka. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2017, sp. zn. , uveřejněného v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2018, pod číslem 148, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2017, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2019, sen. zn. . Odvolací soud ohledně této zjevné vady řízení též nezjednal nápravu.

22. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), napadené usnesení podle ustanovení zrušil. Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také pro rozhodnutí insolvenčního soudu, zrušil Nejvyšší soud podle ustanovení věty druhé i toto rozhodnutí, a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

23. Právní názor Nejvyššího soudu je pro insolvenční soud (odvolací soud) závazný (§ 243g odst. 1 věta první za středníkem).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 2. 2021

Mgr. Milan Polášek předseda senátu