Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1043/2019

33 Cdo 1043/2019-249

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobců a) R. T. a b) R. M., obou bytem XY, zastoupených JUDr. Zdeňkou Mikovou, advokátkou se sídlem v Mladé Boleslavi, Kalefova 404, proti žalovanému Z. H., se sídlem XY,identifikační číslo XY, zastoupenému Mgr. Bc. Radimem Hanke, advokátem se sídlem v Lysé nad Labem, Štefánikova 1261/8, o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2018, č. j. -223, , ve znění usnesení ze dne 16. 10. 2018, č. j. -227, takto:

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Nymburce rozsudkem ze dne 22. 6. 2018, č. j. -188, ve spojení s usnesením ze dne 9. 8. 2018, č. j. -198, uložil žalovanému zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku 200.000,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení; zároveň rozhodl o nákladech řízení. Vzal za prokázané, že žalobci (objednatelé) se pravděpodobně dne 28. 1. 2015 dohodli s žalovaným (zhotovitelem), že pro ně provede tesařské, klempířské a pokrývačské práce na jejich rodinném domku v XY, včetně demontáže staré střechy a krovu, s termínem dokončení 15. 4. 2015. „Při nesplnění termínu pro dokončení díla“ byla ve prospěch žalobců sjednána smluvní pokuta ve výši 500,- Kč za každý den prodlení (viz .8 smlouvy). Žalovaný střechu zhotovil s nedostatky, pro které žalobci odmítli dílo převzít. Vady by totiž mohly podle znalce ovlivnit statiku a způsobit zatečení. Cituje , , , , , a , (dále jen „o. z.“) připustil, že oproti předchozí právní úpravě (rozuměj , , a , obchodní zákoník) již okamžik dokončení díla není totožný s řádným ukončením díla, tj. bez jeho vad. Zdůraznil, že moment provedení díla je obecně určující pro vznik práva na zaplacení ceny díla. Podle věty první o. z., je přitom dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad. K dokončení díla podle soudu prvního stupně došlo v situaci, kdy žalovaný ukončil práce na střeše žalobců a nastal stav, ve kterém považoval střechu za způsobilou sloužit svému účelu, což koresponduje se stavem dne 23. 4. 2015 po tzv. druhé kontrole, kdy žalovaný provedl na střeše nějaké úpravy. Se zřetelem na výsledky znaleckého dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že v době, kdy žalovaný považoval dílo za dokončené, střecha nebyla schopna pro závažné vady sloužit svému účelu, tedy ochraně před zatečením a nepřízní počasí. Výši smluvní pokuty za porušení povinnosti dokončit dílo včas považoval za přiměřenou a neshledal důvod k moderaci celkové její výše (200.000,- Kč), neboť sami žalobci za dotčené období její výši snížili na žalovanou částku a to v poměru k ceně díla (385.500,- Kč). Pokud soud prvního stupně přihlédl k vyjádření R. o způsobu opravy zjištěných pochybení (doporučuje odstranění všech částí střechy až na krov, nové podložení podstřešních fólií, znovuobnovení krytiny včetně laťování, úpravu konstrukce krovu atd.), nemá pro další snížení smluvní pokuty důvod.

Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 16. 10. 2018, č. j. -223, , ve spojení s usnesením ze dne 16. 10. 2018, č. j. -227, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o zaplacení 200.000,- Kč s úrokem z prodlení zamítl; současně rozhodl o všech nákladech řízení. Nebylo sporu o tom, že žalovaný pro žalobce zhotovil novou střechu na jejich rekonstruovaném rodinném domu, přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by k předvedení způsobilosti žalovaným vykonaných tesařských, klempířských a pokrývačských prací byly sjednány nějaké zkoušky. Střecha je podle odvolacího soudu stavební konstrukcí, která ukončuje stavbu shora, a žalobci netvrdili, že by tato konstrukce nebyla provedena. Pouze výsledek činnosti žalovaného odmítli převzít pro jeho vady. Podle odvolacího soudu v řízení nebylo prokázáno, že by se žalovaný dostal fakticky do prodlení s dokončením díla, jelikož střecha byla v termínu zhotovena. Zdůraznil, že podle čl. 6. 8. smlouvy o dílo byla smluvní pokuta vázána na dodržení termínu dokončení díla a nikoliv na termín předání či provedení díla; žalovaný vyzval žalobce k převzetí díla již koncem března 2015, přičemž termín dokončení byl sjednán dnem 15. 4. 2015. Žalobci proto nemohli být úspěšní se svým požadavkem na zaplacení smluvní pokuty pro prodlení se zhotovením díla.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, které považují za přípustné podle , , neboť spočívá na řešení otázek hmotného práva, které nebyly dosud v rozhodovací činnosti dovolacího soudu vyřešeny. Za takové považují (posuzováno podle celého obsahu dovolání - ) otázky:

- zda, je-li sjednána „smluvní pokuta za nesplnění termínu pro dokončení díla“, dojde k nedodržení uvedeného termínu též v situaci, kdy v okamžiku dokončení dílo vykazuje vady a nedodělky,- a co je možné považovat (obecně) za vady bránící užívání díla.

Prosazují názor, že dílo lze považovat za dokončené jen tehdy, má-li vlastnosti sjednané nebo obecně předpokládané, a musí být způsobilé sloužit svému účelu. Vadné dílo nelze považovat za dokončené. Jsou-li pro předmět plnění díla stanoveny standardy či dokonce normy, musí jim odpovídat. Vady, které žalobci v dovolání podrobně popisují, zjištěné poté, co je žalovaný vyzval k převzetí, dovolatelé vytkli a požadovali jejich odstranění před předáním díla. S odkazem na ustanovení § 2628 o. z. zdůrazňují, že nemůže jít o dokončené dílo, jestliže jeho vady jsou takového charakteru, že nemůže sloužit svému účelu, a jeho převzetí byli oprávněni odmítnout. Podle jejich přesvědčení takové dílo nebylo zhotoveno včas, a oni mají právo na smluvní pokutu sjednanou pro případ prodlení žalovaného s dokončením díla.

Žalovaný navrhl dovolání odmítnout.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Podle platí, že – není-li stanoveno jinak – je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle , a b) a

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Platí, že právní otázka, na jejímž řešení rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí, přípustnost dovolání založit nemůže (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen zn. , ze dne 27. 4. 2015, sp. zn. , a ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. , ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud usnesením ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. , odmítl). Pro rozhodnutí odvolacího soudu nebyla určující otázka, jaké vady (obecně) brání užívání díla. Při posuzování, zda žalobcům náleží sjednaná smluvní pokuta, se odvolací soud zabýval pouze tím, zda žalovaný dodržel dohodnutý termín dokončení díla, neboť jen v případě jeho nedodržení mohlo žalobcům podle bodu 6. 8 smlouvy o dílo vzniknout právo na zaplacení smluvní pokuty. Pro řešení této dovolateli předestřené otázky tak nemůže být dovolání přípustné.

Nejvyšší soud považuje dovolání za přípustné pro řešení otázky hmotného práva, která nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena, tj. zda, je-li sjednána „smluvní pokuta za nesplnění termínu pro dokončení díla“, dojde k nedodržení uvedeného termínu též v situaci, kdy v okamžiku dokončení díla toto vykazuje vady a nedodělky.

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Obecně platí, že dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas (§ 1908 odst. 2 o. z.). Dluh je splněn včas, je-li plnění, které je předmětem dluhu, poskytnuto v okamžiku splatnosti dluhu; v opačném případě se dlužník dostává do prodlení (§ 1968 věta první o. z.).

Řádné splnění předpokládá dodržení veškerých požadavků sjednaného předmětu plnění, jako je např. jeho předmět, provedení apod.

Povinnost zhotovitele provést dílo (stavbu podle § 2587 a § 2623 o. z.) řádně a včas vyplývá z ustanovení § 2604 o. z. a § 2590 odst. 1 o. z.

Nový pojmy „prodlení“ a „porušení smluvní povinnosti“ explicitně rozlišuje (...) Užitečným se (…) jeví provést obecnější kategorizaci porušení smlouvy:

(a)porušení smlouvy prodlením (§ 1977 a § 1978 o. z.), a(b)porušení smlouvy jiným způsobem, kam spadají případy-porušení smlouvy vadným splněním v režimu § 1914 odst. 2, -nesplnění jednorázového závazku spočívajícího v non-facere,-porušení smlouvy způsobením nemožnosti plnění, jež má vlastní právní úpravu v § 2006),-porušení smlouvy nesplněním v důsledku vnějších okolností – objektivní nemožnost plnění (§ 2006), smrt (§ 2009)

[srovnej Hulmák, M. a kol. V. Závazkové právo. Obecná část ( – 2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1044 až 1045]. „Porušení prodlením“ je tedy upraveno jako zvláštní typ porušení smluvních povinností. Nelze pominout, že na povinnost „splnit dluh … řádně a včas“ navazuje znění o. z., podle něhož „je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění.“ V poměrech smlouvy o dílo podle ustanovení část věty před středníkem o. z., platí, že má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění.

Ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů v návaznosti na obsah spisu se podává, že podle smlouvy o dílo ze dne 28. 1. 2015 mělo být sporné dílo dokončeno a předáno 15. 4. 2015 (bod 4. 2. smlouvy). Provedením díla nebo jeho části vzniká zhotoviteli nárok na úhradu ceny díla a objednateli vzniká povinnost převzetí díla a úhrady tohoto vzniklého nároku (bod 6. 1.). V souladu s bodem 6. 8. smlouvy bylo dohodnuto, že (doslova) při nesplnění termínu pro dokončení díla je objednatel oprávněn vyúčtovat zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 500,- Kč za každý den prodlení. Zároveň si smluvní strany (mimo jiné) sjednaly, že za nedodržení lhůty k odstranění vad a nedodělků je objednatel oprávněn vyúčtovat zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 50,- Kč/1 vada či 1 nedodělek (bod 6. 9. smlouvy). Podle bodu 7. 1. smlouvy je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno bez vad a nedodělků, vyklizeno staveniště a předána dokladová část (předávací protokol, certifikáty a prohlášení o shodách materiálů).

Z pohledu shora podaného výkladu je evidentní rozdíl mezi prodlením zhotovitele se splněním svého závazku (tj. splnit „včas“) se stavem, kdy jím poskytnuté plnění směřující ke splnění závazku vykazuje vady (není splněno „řádně“). Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na závěru, že smluvní pokuta byla podle bodu 6. 8. smlouvy o dílo sjednána jen pro případ „nesplnění termínu pro dokončení díla“, tj. pro případ porušení povinnosti provést dílo do dohodnuté doby (tj. včas), což neplatí o situaci, kdy je sice fakticky dílo dokončené, ale má vady. Pro vznik práva na zaplacení smluvní pokuty tak bylo určující porušení povinnosti dokončit dílo do dohodnutého termínu a nikoliv, že k okamžiku dokončení nesmělo mít současně žádné vady nebo trpět nedodělky (viz bod 7. 1. smlouvy – dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno bez vad a nedodělků). Existence vad a nedodělků zakládá právo z odpovědnosti za vady, ale není (druhou) určující okolností pro vznik práva na zaplacení smluvní pokuty, kromě porušení povinnosti dodržet dohodnutý termín ukončení (dokončení) díla. Žalovaný, jak vyplývá ze skutkových zjištění soudu nižších stupňů, dohodnutý termín dokončení díla dodržel, byť dílo mělo vady.

Rozhodnutí odvolacího soudu je tak věcně správné.

Dovolatelům se prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu nepodařilo zpochybnit správnost napadeného rozsudku; Nejvyšší soud proto jejich dovolání podle zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle věty první, a Žalovaný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení , 2, , , bodu 5, a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „ “), tj. částkou 9.100 Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300 Kč ( , 3 advokátního tarifu) a částka 1.974,- Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ( , ). Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z a

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 28. 1. 2021

JUDr. Václav Duda

předseda senátu