Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4019/2019

33 Cdo 4019/2019-286

USNESENÍ

F. R.

R. K.

, bytem XY, zastoupenému JUDr. Pavlem Zálišem, advokátem se sídlem Mariánské Lázně, Nádražní náměstí 299/8, o zaplacení 57 700 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 6. 2019, č. j. -260, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Karlových Varech (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 5. 2. 2019, č. j. -230, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 57 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 57 700 Kč od 27. 1. 2017 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Plzni (odvolací soud) v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, na jehož přípustnost usuzuje z toho, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, v důsledku čehož napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci“. Za otázku hmotného práva, na níž závisí napadené rozhodnutí, označil „posouzení, zda relativně rozdílné projevy vůle žalobce a žalovaného, lze právně zhodnotit jako uzavření ústní smlouvy o dílo splňující podstatné náležitosti smlouvy o dílo ve smyslu ust. a násl. , i za situace, kdy mezi smluvními stranami nebyl určitě a srozumitelně sjednán předmět díla a zároveň nebyla mezi stranami určitě a srozumitelně sjednána ani cena za dílo“. Odvolacímu soudu vytýká, že „na dokazováním zjištěný skutkový stav aplikoval nesprávně ust. , jež vymezuje podstatné náležitosti smlouvy o dílo ve spojení s ust. a ust. vymezující znaky přijetí nabídky“.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle je přípustnost dovolání oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalobce se žalobou domáhal slevy z ceny díla. Tvrdil, že žalovaný pro něj provedl dílo, jehož součástí bylo (mimo jiné) i zhotovení terasy u rodinného domu žalobce, u níž opakovaně reklamoval vadu spočívající v poklesu dlažby, žalovaný dvakrát terasu opravoval, třetí reklamaci odmítl. Žalovaný v průběhu řízení nezpochybňoval, že dílo (zhotovení terasy) provedl, podané žalobě oponoval tvrzením, že smlouvu o dílo neuzavřel se žalobcem, nýbrž s jeho matkou, že dílo (terasa) bylo provedeno řádně a že za vytknutou vadu neodpovídá. Odvolací soud se proto zabýval sporným tvrzením ohledně toho, s kým žalovaný smlouvu o dílo uzavřel, a dále tím, zda žalovaný jako zhotovitel za reklamovanou vadu odpovídá. Přitakal závěru soudu prvního stupně, který po vyhodnocení v řízení provedených důkazů uzavřel, že smlouvu o dílo, jejíž součástí bylo zhotovení terasy u rodinného domu žalobce, uzavřel žalovaný se žalobcem, a že příčinou vytknuté vady (pokles dlažby terasy) bylo vadné provedení zhotovitelem, který terasu provedl technicky i konstrukčně nedostatečně.

Uplatněním dovolacího důvodu podle není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého při právním posouzení věci vyšel odvolací soud. Argumentuje-li žalovaný v dovolání nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom smyslu, že vyšel-li by odvolací soud z úplně a správně zjištěného skutkového stavu věci (tj. z jeho skutkové verze, že smlouva, podle níž se zavázal zhotovit pro žalobce dílo spočívající ve zhotovení terasy, uzavřena nebyla), musel by nutně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy uzavřít, že žalobci nárok na slevu z ceny díla nevznikl. Správnost rozhodnutí odvolacího soudu nelze poměřovat námitkami, které vycházejí z jiného než odvolacím soudem zjištěného skutkového stavu, a to i kdyby šlo o námitky právní. Skutkový základ sporu nelze v dovolacím řízení s úspěchem zpochybnit; nesprávná skutková zjištění nejsou způsobilým dovolacím důvodem ( a contrario).

Staví-li dovolatel svoji dovolací argumentaci na tvrzení, že k řádnému uzavření smlouvy o dílo nedošlo, neboť „nelze učinit jednoznačný závěr o tom, co mělo být předmětem díla“, pak přehlíží, že v průběhu nalézacího řízení skutečnost, že ke sjednání smlouvy o dílo spočívající ve zhotovení terasy, jejíž vady jsou předmětem sporu, nijak nezpochybňoval. Žalovaný ve vztahu ke zhotovení terasy toliko namítal, že objednatelem nebyl žalobce, ale jeho matka, což bylo provedeným dokazováním vyvráceno. To, že dotyčné dílo (resp. jeho část spočívající ve zhotovení terasy - v kontextu toho, že se dílo zjevně sestávalo z vícero částí) provedl žalovaný, vyplynulo i z provedeného dokazování. Zjištění, zda k (platnému) uzavření smlouvy o dílo došlo i ohledně jiných částí díla, není pro projednávanou věc (jejímž předmětem je posouzení odpovědnosti za vady terasy) určující. Z uvedeného důvodu jsou též nepřiléhavé odkazy na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. , ze dne 10. 7. 2017, sp. zn. , a ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. .

Dovolatelem tvrzený předpoklad přípustnosti dovolání, tj. odchýlení se od rozhodovací praxe dovolacího soudu, tak není naplněn a lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 2. 2021

JUDr. Pavel Horňák předseda senátu