Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 220/2021

22 Cdo 220/2021-452

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně R. H., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Jiřím Slováčkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Panská 895/5, proti žalovanému M. J. H., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Davidem Svobodou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně i žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2020, č. j. -397, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2020, č. j. -397, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 8. 10. 2019, č. j. -361, přikázal ze společného jmění účastníků řízení do výlučného vlastnictví žalovaného spoluvlastnický podíl o velikosti id.

½ na pozemku parc. č.

XY, jehož součástí je budova č. p. XY, a pozemku parc. č. XY, to vše v k. ú. XY (výrok I). Rozhodl také o náhradě nákladů nalézacího řízení (výrok II).

Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání obou účastníků řízení rozsudkem ze dne 16. 4. 2020, č. j. -397, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I změnil tak, že přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na pozemku parc. č. XY, jehož součástí je budova č. p. XY, a pozemku parc. č. XY, to vše v k. ú. XY, a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádacím podílu 3 375 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Dále rozhodl o náhradě nákladů nalézacího i odvolacího řízení (výrok II).

Proti rozsudku odvolacího soudu podávají dovolání oba účastníci řízení. Žalovaný v dovolání navrhuje odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu s tím, že výkonem rozhodnutí mu hrozí závažná újma. Poukazuje především na skutečnost, že žalobkyně je cizí státní příslušnicí, nemá občanství České republiky a na území České republiky nedisponuje žádným majetkem. V případě kasačního rozhodnutí Nejvyššího soudu je tak značně snížena možnost požadovat zpět po žalobkyni jí přiznané plnění na základě rozsudku odvolacího soudu.

Žalobkyně ve vyjádření k dovolání nesouhlasí s odkladem rozhodnutí odvolacího soudu. Má za to, že se jedná o institut zcela výjimečný a v projednávané věci nejsou dány skutečnosti opodstatňující odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí.

Podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „ “), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

Vzhledem k tomu, že by neprodleným výkonem (exekucí) napadeného rozhodnutí odvolacího soudu hrozila žalovanému, s ohledem na jím tvrzené důvody, závažná újma, Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoliv předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se vykonatelnost rozhodnutí odvolacího soudu odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovoláních podaných v označené věci oběma účastníky řízení [ ].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 3. 2021

Mgr. David Havlík předseda senátu