Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2131/2020

30 Cdo 2131/2020-359

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. B, nar. XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Petrem Gallatem, advokátem se sídlem v Chrudimi, Filištínská 145/0, proti žalovaným 1) M. D, IČO,se sídlem XY, 2) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmu a zaplacení částky 1 600 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 1. 2020, č. j. -293, takto:

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací potvrdil usnesení Okresního soudu v Hradci Králové jako soudu prvního stupně ze dne 15. 1. 2020, č. j. -287, kterým bylo zastaveno dovolací řízení (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Odvolací soud dále rovněž rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 25. 2. 2020 včasné dovolání (č. l. 302), aniž by zaplatil soudní poplatek za dovolání.

Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 10. 11. 2020, č. j. -336, které bylo žalobci řádně doručeno dne 14. 12. 2020, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek uhrazen, bude dovolací řízení zastaveno.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II a čl. XII ), dále jen „ “.

Podáním dovolání dne 25. 2. 2020 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč.

Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2020, č. j. -336, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému rozsudku podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.

Nejvyšší soud nepřihlédl k žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků doručené dne 23. 12. 2020, neboť vzhledem k nepřiměřenosti žalované částky a absenci vylíčení takových rozhodných skutečností, na základě kterých by bylo možno alespoň předběžně učinit závěr o důvodnosti žaloby, lze mít nárok žalobce za zjevně bezúspěšné uplatňování práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. , nebo ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). S tím koresponduje závěr uvedený v usnesení odvolacího soudu ze dne 28. 1. 2020, č. j. -285, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání poplatkového osvobození žalobce mimo jiné i z důvodu zjevně bezúspěšného uplatňování práva.

Pro závěr o důvodech pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost, známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. ). S ohledem na uvedené je proto třeba dovolání žalobce hodnotit jako zjevně bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu

Nejvyšší soud rovněž nepřihlédl k námitce podjatosti „Nejvyššího soudu“, neboť jde o zjevné zneužití procesních práv žalobce, které ve shodě s a nepožívá právní ochrany.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 20. 1. 2021

JUDr. Pavel Simon předseda senátu