Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 159/2020-121

KSBR 29 INS XY29 ICm XY29 ICdo 159/2020-121

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců Mgr. Rostislava Krhuta a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce J. H., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Z. B., bytem XY, jako obecným zmocněncem, proti žalovanému T. G., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Michalem Gruberem, advokátem, se sídlem v Brně, Divadelní 616/4, PSČ 602 00, o náhradu škody ve výši 867.000 Kč s příslušenstvím, vedené u  Krajského soudu v Brně pod sp. zn. XY, jako incidenční spor v insolvenční věci žalobce, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. XY, o návrhu žalobce na vyloučení soudce Vrchního soudu v Olomouci, takto:Soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Vojtěch Brhel není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. XY, 12 VSOL XY ( XY).

Odůvodnění:

2. Podáním ze dne 3. prosince 2020 vznesl žalobce (prostřednictvím svého zástupce) námitku podjatosti soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Vojtěcha Brhla (dále též jen „V. B.“). Důvodem, pro který žalobce začal pochybovat o nepodjatosti označeného člena senátu odvolacího soudu, mělo být jeho nevhodné chování vůči zástupci žalobce při odůvodňování rozhodnutí o žádosti žalobce o odročení jednání nařízeného odvolacím soudem původně na den 3. prosince 2020. V. B. měl vůči zástupci žalobce vystupovat „z pozice moci“, jednat necitlivě až arogantně, přičemž zástupci žalobce též hrozil „blíže neupřesněným postihem“. Po takovém výstupu v budově odvolacího soudu žalobce ztratil důvěru v nestrannost označeného soudce, neboť „v jeho tváři a vystupování … shledal určitou pohrdlivost a snad i mstivost“.

3. V. B. ve vyjádření k námitce podjatosti (ze dne 22. prosince 2020) uvedl, že k účastníkům, k jejich zástupcům ani k projednávané věci nemá žádný vztah. Dodal, že při zmiňovaném rozhovoru se zástupcem žalobce podal informaci o důvodech, které odvolací soud vedly k odročení nařízeného jednání, zástupce žalobce se však s nimi nehodlal smířit. Své vystupování V. B. nepovažoval za arogantní a popřel rovněž možnost, že by žalobci hrozil použitím pořádkového opatření.

4. Podle ustanovení , (dále jen „ “), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

5. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

6. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

7. V intencích takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že shora popsaná tvrzení žalobce nevypovídají (poměřováno ustanovením , 2 a 4 ) o jakémkoliv „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti soudce V. B. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost, která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

8. V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označeného soudce, který nemá – jak vyplývá z jeho vyjádření – k věci ani k účastníkům žádný z hlediska ustanovení významný vztah, který by mohl představovat důvod k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.

9. Jen na základě žalobcem namítaných skutečností (viz výše popsaný průběh rozhovoru soudce V. B. se zástupcem žalobce) pak nelze usuzovat (oproti mínění žalobce) ani na zjevně nepřátelský vztah V. B. k žalobci (jeho zástupci).    

10. Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku uvedený soudce Vrchního soudu v Olomouci není vyloučen z projednávání a rozhodnutí označené věci ( ). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku;  účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 1. 2021

                                                                                       JUDr. Jiří Zavázal                                                                                    předseda senátu