Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 3469/2019

27 Cdo 3469/2019-378

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Ivo Waldera a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele L. P., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Milošem Rámešem, advokátem, se sídlem v Brně, Skácelova 2792/34, PSČ 612 00, za účasti A. D., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Tomášem Vymazalem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Wellnerova 1322/3, PSČ 779 00, o zaplacení 402.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání A. D. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 7. 2018, č. j. -354, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 6. 4. 2018, č. j. -336, přerušil řízení v projednávané věci podle , (dále jen „ “), do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. .

[2] Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatele v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nepřerušuje.

[3] Dovolání účastníka řízení A. D. proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle a 2 jako nepřípustné. Dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Dovoláním otevřenou otázku výkladu odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, z níž se (mimo jiné) podává, že:

1) Ustanovení neukládá soudu povinnost přerušit řízení, probíhá-li jiné řízení, v němž je řešena otázka významná pro rozhodnutí ve věci, ale pouze soud k takovému postupu opravňuje, a proto závisí na jeho uvážení, zda řízení přeruší. Soud proto řízení z důvodu uvedeného v přerušit může, ale též nemusí.

2) Důvody k přerušení řízení podle jsou dány zejména v případech, kdy probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Musí jít o otázku, která má podstatný význam pro řešení daného případu, která se vztahuje k danému skutkovému stavu a kterou si soud může vyřešit sám podle Hlavní důvod pro přerušení řízení spočívá v hospodárnosti řízení, tedy v tom, aby stejná otázka nebyla posuzována nadbytečně dvakrát.

3) Při úvaze o tom, zda řízení přeruší podle , by soud měl posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné, nebo zda si otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, vyřeší předběžně sám. Přitom by měl postupovat podle okolností konkrétního případu, zejména s ohledem na to, zda v řízení nelze učinit jiná vhodná opatření, a také s ohledem na celkovou délku řízení, o kterou se nutně prodlouží původní řízení.

4) Rozhodne-li soud tak, že se řízení podle nepřerušuje, jde o (dílčí) závěr, ze kterého lze vyvozovat pouze to, že měl v daném okamžiku za hospodárnější posoudit si danou otázku sám; jde tedy o postup soudu, který je v souladu se zákonem, a proto nemůže jít o vadu, která (by) mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu

[5] Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. , a v něm citovaná rozhodnutí, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. .

[6] Od citované rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se odvolací soud – oproti mínění dovolatele – neodchýlil. Nejvyšší soud neshledal úvahu odvolacího soudu o neexistenci důvodů pro přerušení řízení zjevně nepřiměřenou. Vyčkávání výsledků řízení vedeného u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. zjevně neúměrně prodlužuje řízení v projednávané věci za situace, kdy soudu prvního stupně ničeho nebrání zabývat se existencí uplatněného nároku a teprve poté vyhodnotit, zda otázky řešené v jiném řízení mohou mít na projednávanou věc vůbec nějaký dopad.

[7] Pokračování v řízení naopak přispěje k rychlejšímu a hospodárnějšímu projednání věci.

[8] Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že v předmětném řízení jde podle a , ve znění účinném do 31. 12. 2013 o spor ze smlouvy, jíž se převádí podíl společníka, pro účastenství platí ustanovení věta první a řízení se řídí zásadou vyšetřovací ( ).

[9] O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení ve věci samé končí ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 1. 2021

JUDr. Marek Doležal předseda senátu