Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3853/2020

25 Cdo 3853/2020-268

USNESENÍ

Stručné odůvodnění ( ):

Žalobce napadl dovoláním rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2020, č. j. -239, jímž byl rozsudek Okresního soudu pro Prahu-západ ze dne 18. 3. 2020, č. j. -198, potvrzen ve výroku o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 10.500.000 Kč a ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a změněn ve výroku náhradě nákladů ustanoveného advokáta; rozhodnuto bylo též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatoval, že žalobce se svým požadavkem na náhradu škody nemůže být úspěšný již s ohledem na absenci pasivní věcné legitimace na straně žalovaného, jenž úkon, z nějž žalobce dovozuje svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy, učinil jako vyšší soudní úředník v mezích své pravomoci podle pokynu předsedy senátu Okresního soudu v Berouně. Žalovaný se nedopustil jednání, které by bylo v rozporu s objektivním právem, vydal-li namítané rozhodnutí v souladu s .

Nejvyšší soud podle věty první dovolání žalobce odmítl, neboť neobsahuje zákonem požadované (viz , ) vymezení otázky hmotného či procesního práva, jež by splňovala podmínky , tedy otázky, na níž rozhodnutí odvolacího soudu závisí a při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo kterou dovolací soud ve svém rozhodování doposud nevyřešil nebo kterou dovolací soud rozhoduje rozdílně anebo kterou by měl jako vyřešenou otázku dovolací soud posoudit jinak. Dovolatel existenci této otázky toliko konstatuje, aniž by ji náležitě vymezoval (konkrétně pokládal), není tak možné posoudit přípustnost podaného dovolání, přičemž dovolací soud není oprávněn si předpoklad přípustnosti dovolání ani právní otázku ve smyslu uvedeného ustanovení vymezit sám, neboť by tím narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2019, sp. zn. ). Z judikatury Ústavního soudu se přitom podává, že pokud vyžaduje, aby Nejvyšší soud posoudil splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. ). Schází-li v dovolání účastníka vymezení, v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, jakož i důvodu dovolání ( až 238a, ), není Nejvyšší soud oprávněn dovolání věcně přezkoumat, jinak by porušil ústavně zaručené právo druhé strany na soudní ochranu podle d (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. ).

Nezbytné vymezení předpokladu přípustnosti dovolání přitom nelze dovodit ani z obsahu dovolání, jestliže žalobce zdůrazňuje, že nesprávnost závěrů odvolacího soudu pramení z nezákonně vedeného důkazního řízení, a dále, že soud nevyvodil z vznášených námitek důsledky pro důkazní řízení. Tyto povšechné výhrady ovšem žalobce neprovazuje ani s poukazem na konkrétní relevantní procesní pochybení, tím méně pak s právní otázkou výkladu procesních předpisů, jež by v souladu s byla způsobilá založit přípustnost dovolání.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 1. 2021

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu