Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Tcu 52/2020

6 Tcu 52/2020-

USNESENÍ

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem soudu Bosny a Hercegoviny ze dne 30. 12. 2019, sp. zn. S1 2 K 031244 19 K, který nabyl právní moci dne 9. 6. 2020, byli P. H. a R. Š. uznáni vinnými trestným činem neoprávněného nakládání s omamnými a psychotropními látkami podle § 195 odst. 1 tr. zákona Bosny a Hercegoviny v souvislosti s § 29 a § 26 téhož zákona, a každému byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzení dopustili trestné činnosti v podstatě tím, že v

„úmyslu získat majetkový užitek pokusili se mezinárodně obchodovat s omamnými látkami z území Bosny a Hercegoviny do Chorvatské republiky, ačkoliv věděli, že se jedná o drogy, když si obstarali omamné látky a zařízení pro jejich aplikaci, věděli o tom, že obstarané tablety budou použity na výrobu drog a za tím účelem je ukryli do osobních věcí a do zavazadel, které chtěli dne 11. 12. 2018 v autobusu převézt přes stání hranici z Bosny a Hercegoviny do Chorvatské republiky, v čemž jim bylo zabráněno pracovníky Pohraniční policie BaH při hraniční kontrole, když u odsouzeného H. bylo odebráno 1,093 gramů marihuany, dvě injekční stříkačky a plastová žlutá hadička s metamfetaminem, 70 tablet Rinasek a 993 kusů tablet Rhinostop, u odsouzeného Š. šest inzulínových stříkaček a tři neúplné stříkačky s metamfetaminem, 8207 tablet značky Rinasek a 11 754 kusů tablet Rhinostop, když o těchto látkách bylo zjištěno, že v sobě obsahují 1,093 g THC a canabis sativa L 1,553 g metamfetaminu, a tablety Rhinostop a Rinasek cca 6 mg pseudoefedrinu v každé tabletě, které se nacházejí v seznamu drog…“

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4 odst. 2 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o jiném odsouzení občana České republiky soudem jiného než členského státu Evropské unie nebo mezinárodním soudem, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, jestliže se toto odsouzení týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzení P. H. a R. Š. jsou občany České republiky, byli odsouzeni cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Obvinění se podíleli na nedovoleném pašování omamné látky. Dopustili se trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními smlouvami. Společenská škodlivost jejich trestné činnosti je zvyšována zejména rozsahem protiprávního jednání. Z opisu Rejstříku trestů rovněž vyplývá, že oba obvinění byli v minulosti několikrát odsouzeni, přičemž odsouzený H. byl v minulosti odsouzen také pro trestný čin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedů podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzeným byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Podle § 4 odst. 5 zákona se na rozhodnutí cizozemského soudu nebo mezinárodního soudu zaznamenaná do evidence Rejstříků trestů podle odstavců 1 až 3 se hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. 12. 2020

JUDr. Jan Engelmann

předseda senátu