Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3951/2019

33 Cdo 3951/2019-402

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s.

T. K.

, bytem XY, zastoupenému Mgr. Miroslavem Krutinou, advokátem se sídlem Praha 2, Vyšehradská 423/27, o nahrazení rozhodnutí Finančního arbitra, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání T. K. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2019, č. j. -279, takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2019, č. j. -279, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18. 10. 2018, č. j. -128, se ruší a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se podle části páté domáhala nahrazení rozhodnutí Finančního arbitra, jimiž vyhověl návrhu T. K. na určení, že smlouva o stavebním spoření ze dne 27. 12. 2000 č. 2236489701 trvá.

Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 18. 10. 2018, č. j. -128, nahradil rozhodnutí Finančního arbitra ze dne 25. 9. 2017, ev. č. FA/10901/2017, ve znění jeho rozhodnutí o námitkách ze dne 16. 11. 2017, ev. č. FA/31171/2017, tak, že se návrh T. K., narozeného XY, bytem XY, ze dne 22. 3. 2016 zamítá a rozhodl o nákladech řízení.

Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 23. 5. 2019, č. j. -279, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Soudy vyšly ze skutkového zjištění, že žalobkyně a T. K. uzavřeli dne 27. 12. 2000 smlouvu o stavebním spoření s cílovou částkou 250.000 Kč. Ve všeobecných obchodních podmínkách (dále jen „VSP“) si smluvní strany sjednaly, že „na písemnou žádost účastníka, může stavební spořitelna zvýšit cílovou částku stavebního spoření“, přičemž „úhradu ve výši 1% z částky, o kterou byla cílová částka zvýšena, účtuje k tíži účastníka“ (čl. 9 odst. 1 VSP). V čl. 9 odst. 7 VSP si ujednaly, že „přespořením cílové částky se rozumí stav, kdy zůstatek na účtu účastníka je vyšší než sjednaná cílová částka. Přespoření cílové částky není přípustné; v takovém případě účastník výslovně souhlasí s tím, že přespořenou částku zaokrouhlenou na celé tisíce nahoru stavební spořitelna považuje automaticky za novou cílovou částku a rozdíl úhrady (viz odstavec 1) vzniklý navýšením cílové částky stavební spořitelna zúčtuje k tíži účtu účastníka. Pokud účastník dodatečně vyjádří nesouhlas s tímto postupem, má stavební spořitelna právo smlouvu vypovědět“. T. K. provedl do roku 2016 vklady ve výši 198 700 Kč, přičemž k překročení cílové částky 250 000 Kč došlo připsáním úroků z vkladů dne 31. 12. 2009. Dne 8. 2. 2016 žalobkyně oznámila T. K. ukončení smluvního vztahu z důvodu naspoření cílové částky, s čímž T. K. nesouhlasil. Nálezem ze dne 25. 9. 2017, č. j. FA/10901/2017, který nabyl právní moci dne 27. 11. 2017, Finanční arbitr rozhodl, že instituce Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s. je povinna uvést účet stavebního spoření č. XY, který zřídila pro navrhovatele (T. K.) na základě smlouvy o stavebním spoření č. 2236489701 ze dne 27. 12. 2000 do stavu, ve kterém by byl, kdyby na základě oznámení ze dne 8. 2. 2016 neukončila právní vztah založený touto smlouvou z důvodu přespoření cílové částky, a to do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí; instituci Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s. byla uložena povinnost zaplatit žalovanému sankci ve výši 15 000 Kč. O námitkách žalobkyně rozhodl finanční arbitr dne 25. 9. 2017 evidenční číslo FA/10901/2017 tak, že je zamítl.

Po právní stránce se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že doba trvání smluvního vztahu založeného smlouvou o stavebním spoření byla od jeho počátku časově omezena dobou trvání sjednaného účelu spočívajícího ve spoření finančních prostředků do výše sjednané cílové částky, po jehož dosažení smluvní vztah zanikl podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz /, dále jen „obč. zák.“). Žalobkyně sice po řadu let přespoření cílové částky akceptovala, nepozbyla však možnosti změnit své stanovisko, což sdělila T. K. přípisem ze dne 8. 2. 2016 a smlouva tak zanikla.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal účastník T. K. (dále též „dovolatel“) dovolání. Odvolacímu soudu vytýká, že otázku doby trvání smlouvy o stavebním spoření posoudil v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu představovanou jeho rozsudky ze dne 24. 4. 2019, sp. zn. , a ze dne 22. 5. 2019, sp. zn. . Navrhl, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně v rámci svého obsáhlého vyjádření k dovolání navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání jako nedůvodné zamítl.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Podle není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.

V řízení podle a násl. nejde o způsob přezkumu správnosti (zákonnosti) rozhodnutí správního orgánu obdobný správnímu soudnictví nebo rozhodování vycházející z bezvýslednosti řízení před správním orgánem. Podstata projednání a rozhodnutí stejné věci v občanském soudním řízení spočívá v tom, že ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech nebo povinnostech rozhodnutím správního orgánu (jeho práva nebo povinnosti byla takovým rozhodnutím založena, změněna, určena nebo zamítnuta), požaduje nové projednání sporu nebo jiné právní věci u soudu a nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou – v takovém rozsahu, v jakém o nich bylo před správním orgánem skončeno řízení – soudem definitivně uzavřeny a nemohou být vráceny správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí.

Podle platí, že - není-li stanoveno jinak - je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle věta první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Dovolatel otevírá k dovolacímu přezkumu závěr odvolacího soudu, že smlouva o stavebním spoření byla uzavřena na dobu určitou, pročež dosažením cílové částky smluvní vztah zanikl. Jelikož tuto právní otázku, na níž je napadené rozhodnutí založeno, odvolací soud posoudil v rozporu s nyní již ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, je dovolání přípustné podle

Podle ustanovení § 3028 odst. 3, věty první, o. z. se řídí – není-li dále stanoveno jinak – jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Protože smlouva o stavebním spoření z 27. 12. 2000 založila závazkový právní vztah účastníků před nabytím účinnosti , je rozhodující úprava podle dosavadních právních předpisů, tj. podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“).

Nejvyšší soud se předestřenou otázkou v obdobných skutkových souvislostech (a ve sporech s toutéž žalobkyní) zabýval již v rozhodnutích ze dne 24. 4. 2019, sp. zn. , a ze dne 22. 5. 2019, sp. zn. (na něž upozorňuje dovolatel) a též v rozsudcích ze dne 30. 9. 2019, sp. zn. , a ze dne 16. 7. 2020, sp. zn. . Zde přijal a odůvodnil závěr, že „způsoby, jimiž zaniknou subjektivní práva a povinnosti tvořící obsah právního vztahu ze smlouvy o stavebním spoření, vyplývají ze smluvních ujednání a ze všeobecných obchodních podmínek. Pro odpověď na otázku, zda zánik nastává okamžikem, kdy účastník spořením dosáhl cílovou částku, tj. uplynutím doby ve smyslu § 578 obč. zák., je rozhodující výklad oddílu IV čl. 9 odst. 7 ve spojení s dalšími ustanoveními VOP (§ 35 odst. 2 obč. zák.)… ujednání o „automatickém“ navyšování cílové částky pokračujícím spořením účastníka stavebního spoření a přijímáním jeho plateb stavební spořitelnou na účet stavebního spoření, jež nepopírá účel smlouvy o stavebním spoření, vylučuje úvahu o omezení trvání právního vztahu založeného smlouvou o stavebním spoření ve smyslu obč. zák.“. Začátek a konec doby spoření stanovily všeobecné obchodní podmínky ve shodě s tím, co vyplývá z [„…začíná dnem uzavření smlouvy a končí vyplacením vkladů účastníka, státní podpory a úroků z nich nebo poskytnutím úvěru (tj. dnem uzavření úvěrové smlouvy) nebo zánikem právnické osoby jako účastníka“].

Ve světle uvedeného je třeba konstatovat, že odvolací soud vybočil z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, od jejíchž závěrů nemá dovolací soud důvod se odchylovat, lze proto uzavřít, že k dovolacímu přezkumu předestřenou právní otázku posoudil nesprávně.

Dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle byl naplněn a Nejvyšší soud proto rozsudek odvolacího soudu zrušil ( ).

Jelikož důvody, pro které byl zrušen rozsudek odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu ( , věta první, ).

O nákladech řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 12. 2020

JUDr. Pavel Horňák

předseda senátu