Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 966/15

Ústavní soud rozhodl dne 15. dubna 2015 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu stěžovatelů M. H. a V. H., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 29. července 2013 sp. zn. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. října 2013 sp. zn. a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2014 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel dne 1. dubna 2015 podání, kterým se stěžovatelé domáhali přezkoumání soudních rozhodnutí v trestní věci jejich zletilého syna V. H. Svou stížnost stěžovatelé odůvodnili tím, že soudy nesprávně posoudily výrok o vině a o výši trestu, nedostatečně zhodnotily znalecké posudky a rozhodly na základě domněnek, nikoliv faktů. Stěžovatelé se domnívají, že uložený trest je nepřiměřený a diskriminační. Poukazují na to, že jejich syn je dobrý člověk, který je ve výkonu trestu odnětí svobody poprvé.

Ústavní soud z evidence doručených podání zjistil, že dne 5. března 2015 podal v předmětné trestní věci ústavní stížnost také syn obou stěžovatelů, odsouzený V. H., zastoupený advokátkou JUDr. Marií Nedvědovou, AK Sokolská 295, Česká Lípa. Jeho stížnost byla zaevidována pod

sp. zn.

.

Předtím, než může Ústavní soud přistoupit k věcnému přezkumu ústavní stížnosti, musí vždy zjistit, zda návrh splňuje všechny zákonem předepsané formální náležitosti.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), může ústavní stížnost podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Navrhovatel musí být zásahem orgánu veřejné moci sám postižen, nemůže tedy podat ústavní stížnost za někoho jiného. Je-li ústavní stížnost podána osobou, která k tomu není oprávněna, Ústavní soud musí takový návrh odmítnout [ ].

Z obsahu projednávané ústavní stížnosti a stížnosti evidované pod

sp. zn.

, jakož i z obsahu soudních rozhodnutí přiložených ke druhému z uvedených návrhů, Ústavní soud zjistil, že stěžovatelé nejsou účastníky trestního řízení, v němž byla vydána rozhodnutí, proti nimž jejich návrh směřuje, nýbrž že ústavní stížnost podávají ve prospěch svého zletilého syna V. H. Ten v předmětném trestním řízení figuroval jako obviněný, a jemu proto svědčí právo domáhat se ochrany svých práv cestou ústavní stížnosti. Této možnosti také obviněný V. H. prostřednictvím své právní zástupkyně využil, přičemž o jeho ústavní stížnosti bude Ústavní soud rozhodovat v samostatném řízení. Jelikož je obviněný V. H. osobou zletilou, nevystupují jeho rodiče jako jeho zákonní zástupci a nemohou za něj podat ústavní stížnost.

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána osobami zjevně neoprávněnými. Ústavnímu soudu je přitom známo, že samostatná ústavní stížnost směřující proti rozhodnutím obecných soudů v předmětném trestním řízení byla dříve podána také osobou oprávněnou. Aniž by tedy Ústavní soud stěžovatele vyzýval k odstranění formálních nedostatků podání, byl nucen ústavní stížnost odmítnout podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. dubna 2015

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj