Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 84/2019-B-52

KSLB 76 INS XY29 NSČR 84/2019-B-52

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců Mgr. Rostislava Krhuta a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužnice D. D., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Otou Kleknerem, advokátem, se sídlem v Liberci, Na Rybníčku 387/6, PSČ 460 07, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. , o odměně insolvenčního správce, o dovolání insolvenčního správce dlužnice Mgr. Martina Goldsteina, se sídlem v Liberci, náměstí Štefánikovo 780/5, PSČ 460 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. dubna 2019, č. j. XY, 3 VSPH XY, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Usnesením ze dne 14. prosince 2018, č. j. , Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „insolvenční soud“) zamítl návrh insolvenčního správce dlužnice (Mgr. Martina Goldsteina) na přiznání odměny ve výši 87.725 Kč (včetně daně z přidané hodnoty). Šlo o odměnu z částky 290.000 Kč, uhrazené do majetkové podstaty dlužnice (D. D.) dle insolvenčním soudem schváleného smíru ze dne 3. března 2017, č. j. 76 ICm XY (bod I. výroku). Dále uložil insolvenčnímu správci tuto částku rozdělit mezi nezajištěné věřitele a podat o tom zprávu insolvenčnímu soudu (bod II. výroku).

[2] K odvolání insolvenčního správce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku (první výrok) a odmítl odvolání proti bodu II. výroku usnesení insolvenčního soudu (druhý výrok).

[3] Odvolací soud – odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2018, sen. zn. (jde o usnesení uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 5, ročník 2020, pod číslem 52) – uzavřel, že v případech, kdy je úpadek dlužníka řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře (jako v projednávané věci), lze odměnu insolvenčního správce určit jen dle a c) , o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen „ “), s případným zvýšením takto určené odměny dle , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ). Žádné ustanovení ani vyhlášky neupravuje odměnu insolvenčního správce za jakoukoli činnost dle (ať už jde o zpeněžení či jen o rozdělení mimořádné splátky mezi věřitele). Jinak řečeno, přímo za zpeněžení majetkové hodnoty (pokud k němu došlo) dle insolvenčnímu správci odměna nenáleží.

[4] Odvolání proti bodu II. výroku odvolací soud odmítl dle , neboť proti němu není odvolání přípustné.

[5] Proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu podal insolvenční správce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na posouzení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to otázky „zda náleží insolvenčnímu správci odměna za vymožení plnění z neúčinného právního úkonu dlužníka do majetkové podstaty za situace, kdy plnění bylo vymoženo mimosoudní dohodou“ [odkazuje na a ], namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

[6] Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle ustanovení a 2

[7] Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu, podle níž:

1/ Pro určení odměny insolvenčního správce je rozhodující, jakým způsobem je úpadek dlužníka řešen a podle toho lze odměnu určit aplikací ustanovení ve spojení s vyhláškou a v ní nastavenými kritérii pro způsob výpočtu odměny. Žádná jiná pravidla se neuplatní. Při oddlužení je tak podle ustanovení možné určit odměnu pouze dle ustanovení vyhlášky, přičemž pro oddlužení plněním splátkového kalendáře, kde není zpeněžován majetek tvořící předmět zajištění, lze odměnu určit jen dle ustanovení vyhlášky (ve znění účinném do 31. května 2019).

2/ Ačkoli obecně lze i dobrovolné peněžité plnění dlužníkova dlužníka považovat za zpeněžení majetkové podstaty (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2018, sen. zn. ), jsou argumenty dovolatele podpořené poukazem na v dané věci irelevantní. Je tomu tak proto, že žádné ustanovení ani vyhlášky neupravuje odměnu insolvenčního správce za jakoukoli jeho činnost dle (ať už jde o zpeněžení či jen o rozdělení mimořádné splátky mezi věřitele). Přímo za zpeněžení majetkové hodnoty (pokud k němu došlo) dle insolvenčnímu správci odměna nenáleží. To však nevylučuje možnost případného zvýšení odměny insolvenčního správce určené dle vyhlášky za podmínek stanovených .

Srov. usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. , na které příhodně odkázal již odvolací soud, k jehož závěrům se dovolací soud následně přihlásil např. v usnesení ze dne 30. března 2020, sen. zn. .

[8] Argumentace, jež by zpochybnila závěr odvolacího soudu, že nebyl důvod odměnu zvýšit dle , se z dovolání nepodává.

[9] Nejvyšší soud nepřehlédl, že od 28. září 2019 došlo ke změně příjmení dlužnice (dříve D. Š., nyní D.).

[10] Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 12. 2020

                                                                             JUDr. Jiří Zavázal

                                                                             předseda senátu