Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2554/2020

25 Cdo 2554/2020-132

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: P. S., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Davidem Vostrejžem, advokátem se sídlem Vrchlického sad 1893/3, Brno, proti žalované: E. G., se sídlem XY, IČO XY, o 109.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 2. 2020, č. j. -114, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) odmítl dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 2. 2020, č. j. -114, jímž byl potvrzen zamítavý rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2019, č. j. -102, neboť není podle přípustné.

Rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze závěru, že i kdyby žalovaná jako zástupkyně žalobce v soudním sporu vedeném proti P. H. dostála svým povinnostem advokáta ve smyslu , o advokacii, a včas doplnila dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 10. 2014, č. j. -309, žalobce by přesto v daném řízení neuspěl, neboť popsaný postup by nebyl způsobilý zvrátit závěr o promlčení v něm uplatněného práva, a tedy ani konečný výsledek sporu. Takové posouzení plně odpovídá ustálené rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, podle níž jsou soudy při zkoumání podmínek odpovědnosti advokáta za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie povinny jako předběžnou otázku zkoumat, zda by při řádném postupu advokáta žalobce jako jeho klient se svým nárokem v původním řízení uspěl, a zda byl tudíž pochybením žalovaného skutečně připraven o možnost vymoci svoji existující pohledávku (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2007, sp. zn. , publikované pod C 5244 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck)

Namítá-li dovolatel, že v rámci posouzení otázky promlčení práva uplatněného v původním řízení nebylo řádně vzato v potaz P. H. učiněné uznání dluhu, jež založilo počátek nové, desetileté promlčecí lhůty ve smyslu , , vychází v tomto směru ze skutkového zjištění, které odvolací soud neučinil, a jež tudíž nemůže představovat způsobilý podklad pro zpochybnění jeho právních závěrů. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ( ) není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, ani zpochybnění samotného hodnocení důkazů odvolacím soudem, opírajícího se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. ). Obdobně nezakládá přípustnost dovolání ani výhrada rozporu vznesené námitky promlčení s dobrými mravy, kterou dovolatel taktéž odvíjí od tvrzeného (avšak soudy nezjištěného) uznání dluhu ze strany původního žalovaného.

Je-li pak odvolacímu soudu vytýkáno pochybení spočívající v tom, že nesprávně posoudil některá skutková tvrzení žalobce jako uplatněná v rozporu s , jedná se o námitku, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K ní však lze v dovolacím řízení přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání obecně přípustné ( ), což v projednávané věci splněno není.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 11. 2020

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu