Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2883/2020

25 Cdo 2883/2020-274

USNESENÍ

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 27. 1. 2020, č. j. -245, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 2. 2019, č. j. -195, v zamítavém výroku ohledně částky 270.910 Kč, v části výroku ohledně částky 9.630 Kč jej zrušil a řízení zastavil, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Ve sporu o náhradu škody způsobené nečinností žalovaného při výkonu advokacie, vyšel soud ze zjištění, že žalovaný poskytoval žalobci v době od 19. 5. 2014 do 2. 10. 2015 právní služby k vymáhání nároku na náhradu škody na zdraví, která mu měla vzniknout v důsledku operačního zákroku v roce 2012 ve Fakultní nemocnici v Ostravě. I když žaloba podaná proti nemocnici až v lednu 2017 byla zamítnuta pro promlčení, odvolací soud v nyní projednávané věci ve shodě se soudem prvního stupně dovodil, že mezi nečinností advokáta a neúspěchem žalobce v původním soudním sporu není vztah příčinné souvislosti, neboť žalobce by ani v případě včas podané žaloby nebyl úspěšný. Žalobce totiž vůči Fakultní nemocnici v Ostravě nárok na náhradu škody neměl, neboť její postup byl tzv. lege artis a nelze ani dovodit, že by škoda byla způsobena okolnostmi, které mají původ v povaze použitého přístroje či nástroje ve smyslu , , účinného do 31. 12. 2014 (dále jen „obč. zák.“), protože samotný způsob vedení operačního zákroku není možné v tomto případě považovat za okolnost mající původ v povaze nástroje či přístroje.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, neboť nesprávně vyložil rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. . Podle jeho názoru šlo o případ objektivní odpovědnost, jak má na mysli § 421a obč. zák., neboť újma byla způsobena okolnostmi vyplývajícími z povahy použité věci. Protože vyvolávajícím činitelem poškození jeho zdraví byla vlastnost konkrétní věci, nemocnice za škodu odpovídá a žalovaný svou nečinností připravil žalobce o možnost domoci se jeho nároků.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) podle dovolání žalobce odmítl, neboť není naplněn žádný z předpokladů přípustnosti dovolání podle Odpovědnost za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie ( , o advokacii) vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (tzv. objektivní odpovědnost) a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Příčinná souvislost mezi pochybením při výkonu advokacie a vznikem škody je dána, pokud nebýt pochybení advokáta, byl by jeho klient v soudním řízení úspěšný. Poškozený klient musí ve sporu proti advokátovi prokázat, že jeho právo na plnění proti dlužníkovi existovalo a že při řádném výkonu advokacie by se svého práva u soudu domohl [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2003, sp. zn. , publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek NS (dále jen “Soubor”) pod C 1743]. Soud jako předběžnou otázku řeší, zda by při řádném postupu advokáta jeho klient s žalobou u soudu opravdu uspěl (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. , Soubor C 3227). V projednávané věci takovou předběžnou otázkou bylo, zda by žalobce byl úspěšný se svou žalobou na náhradu škody na zdraví vůči Fakultní nemocnici v Ostravě. Žalobce přitom důvodnost svého nároku v původním sporu spatřoval v tom, že mu škodu na zdraví způsobily okolnosti, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito ( obč. zák.); nesprávné řešení této otázky rovněž označuje za dovolací důvod.

Ustanovení § 421a obč. zák. s účinností do 31. 12. 2013 stanovilo případ přísné objektivní odpovědnosti, ve kterém škůdce neměl k dispozici liberační důvod a odpovědnosti se nemohl zprostit ani v případě, že postupoval tzv. lege artis. Podmínkou však bylo, že škodu vyvolaly okolnosti, jež mají původ v povaze věci či přístroje. Takovými okolnostmi jsou nejen vada věci či chybějící vlastnost, kterou by jinak věc měla mít, ale především její typické či charakteristické vlastnosti, tedy sama povaha věci. Pro závěr, zda má škoda původ v povaze použitého přístroje či věci, přitom není relevantní, jde-li o důsledky rizika, které je s použitím takového přístroje či věci obecně či obvykle spojeno. Není rozhodující ani to, zda bezvadný a funkční přístroj způsobil škodu v důsledku vnějších okolností, zda škodlivé účinky jeho použití jsou známy nebo zda ke škodě dochází zcela ojediněle (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2009. sp. zn. , publikovaný pod č. 30/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V projednávané věci ovšem ze skutkových zjištění vyšlo najevo, že škoda na zdraví v podobě poškození nervu ischiadicus vznikla s největší pravděpodobností v důsledku lehkého prodloužení pravé dolní končetiny či tahu při repozici (zpětného zakloubení) totální náhrady kyčelního kloubu pravé končetiny, tedy tenzním mechanismem - nikoliv v důsledku povahy věci, ale postupu během operace, při které nedošlo k zanedbání náležité odborné péče, tj. byla provedena tzv. lege artis. V tomto ohledu je napadené rozhodnutí v souladu s citovaným rozhodnutím i s dovolatelem označeným rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2012, sp. zn. (Soubor C 12276), podle nějž se odpovědnost podle § 421a obč. zák. odvíjí od nepříznivého působení věcí (přístrojů, nástrojů, léčiv apod.), jichž bylo použito při plnění závazku, nikoliv od samotného způsobu jejich použití, a že naplnění podmínky této kvalifikované okolnosti je třeba posuzovat právě ve vztahu k bezprostřednímu působení použité věci, resp. jejích specifických vlastností, na organismus pacienta. Odvolací soud tedy otázku podmínek odpovědnosti advokáta za škodu i důvodnosti nároku žalobce na náhradu škody proti poskytovateli zdravotní péče posoudil v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 11. 2020

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu