Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Tz 34/2020

8 Tz 34/2020-889

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

A. G.

, nar. XY v XY, bytem XY,

D. M.

, nar. XY v XY, bytem XY,

J. M.

, nar. XY v XY, bytem XY, a

A. H.

, nar. XY v XY, bytem XY, proti trestnímu příkazu Okresního soudu v České Lípě ze dne 3. 12. 2019, č. j. -774, a rozhodl t a k t o :

Podle § 268 odst. 2 tr. ř.

se vyslovuje

, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v České Lípě ze dne 3. 12. 2019, č. j. -774,

byl porušen zákon

v ustanovení § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněných A. G., D. M., J. M. a A. H.

Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se napadený trestní příkaz

zrušuje

v celém rozsahu. Zrušují se také všechna další rozhodnutí na toto rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v České Lípě

přikazuje

, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení

1. Trestním příkazem Okresního soudu v České Lípě ze dne 3. 12. 2019, č. j. -774, byl obviněný A. G. za přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku a přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a sbíhající se přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 2 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, jimž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v České Lípě ze dne 2. 9. 2019, č. j. -109, odsouzen podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 měsíců.

2. Tímtéž trestním příkazem byl obviněný D. M. za přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku a přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a sbíhající se přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 2 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, jimž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v České Lípě ze dne 2. 9. 2019, č. j. -109, odsouzen podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. k souhrnnému trestu v trvání 24 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 měsíců.

3. Stížností pro porušení zákona napadeným trestním příkazem byl obviněný J. M. za přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku a přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 30 měsíců.

4. Konečně stejným trestním příkazem byl obviněný A. H. za přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku a přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a sbíhající se přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 2 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v České Lípě ze dne 2. 9. 2019, č. j. -109, a dále za sbíhající se přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 2 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v České Lípě ze dne 1. 7. 2019, č. j. -42, odsouzen podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 měsíců. Rovněž mu byl podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 písm. d) tr. ř. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na 18 měsíců.

5. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byly současně zrušeny výroky o trestech týkající se obviněných z trestního příkazu Okresního soudu v České Lípě ze dne 2. 9. 2019, č. j. -109, a trestního příkazu Okresního soudu v České Lípě ze dne 1. 7. 2019, č. j. -42, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

6. V dalším bylo rozhodnuto o povinnosti obviněných nahradit škodu poškozeným, kteří jsou ve výroku trestního příkazu specifikováni.

7. Žádná z oprávněných osob proti označenému trestnímu příkazu nepodala odpor, a ten tak ve všech výrocích nabyl právní moci ohledně obviněného A. G. dne 21. 12. 2019, obviněného D. M. dne 23. 12. 2019, obviněného J. M. dne 11. 12. 2019 a obviněného A. H. dne 14. 1. 2020.

II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní

8. Proti trestnímu příkazu Okresního soudu v České Lípě ze dne 3. 12. 2019, č. j. -774, podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněných A. G., D. M., J. M. a A. H. stížnost pro porušení zákona. Podle názoru ministryně spravedlnosti byl napadeným rozhodnutím v neprospěch obviněných porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř.

9. Okresní soud porušil označené ustanovení, když trestním příkazem obviněným A. G., D. M. a A. H. uložil shodně trest odnětí svobody v trvání 24 měsíců s podmíněným odkladem na 36 měsíců a obviněnému J. M. trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na dobu 30 měsíců.

10. Připomněla, že v předmětné věci jsou splněna omezující kritéria daná § 266 odst. 2 tr. ř., jelikož tresty zjevně přesahují hranici trestní sazby stanovenou pro trestní příkaz, který tak byl ukládán ve zřejmém rozporu s jeho účelem.

11. Stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v České Lípě ze dne 3. 12. 2019, č. j. -774, byl porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř., a to v neprospěch obviněných A. G., D. M., J. M. a A. H. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. aby napadený trestní příkaz v celém rozsahu zrušil, jakož aby zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v České Lípě věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

12. Ve veřejném zasedání Nejvyššího soudu státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství označil stížnost pro porušení zákona za opodstatněnou, s jejím obsahem se ztotožnil a připojil se i k návrhu, který v ní byl učiněn.

13. Obvinění se k veřejnému zasedání, o němž byli řádně a včas vyrozuměni, nedostavili, bylo jednáno v jejich nepřítomnosti.

III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona

14. Nejvyšší soud poté, co shledal stížnost pro porušení zákona přípustnou z hlediska kritérií uvedených v § 266 odst. 2 tr. ř., z jejího podnětu přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, a dospěl k závěru, že zákon byl napadeným rozhodnutím soudu ve vytýkaném směru porušen v neprospěch obviněných.

15. Podle § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. trestním příkazem lze uložit trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu.

16. Odkaz na ustanovení § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. je relevantní též z hlediska posouzení primární otázky přípustnosti stížnosti pro porušení zákona. Ministryně spravedlnosti podala stížnost pro porušení zákona, v níž vytkla vady směřující pouze proti výroku o trestu uloženému všem jmenovaným obviněným. Nejvyšší soud se tak musel vypořádat s otázkou, zda je stížnost přípustná ve světle kritérií § 266 odst. 2 tr. ř., podle něhož lze proti výroku o trestu podat stížnost pro porušení zákona jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu. V daných souvislostech není ani podle Nejvyššího soudu pochyb o tom, že trest uložený všem obviněným je v zřejmém rozporu s účelem trestu. Účel trestu není v výslovně vyjádřen a jeho vymezení je tak ponecháno trestněprávní nauce a soudní judikatuře. V je takové vymezení nahrazeno formulací obecných zásad sankcionování přímo aplikovatelných na konkrétní případ, které jsou určeny jednak pro všechny sankce ( až 38 tr. zákoníku) a navíc speciálně pro tresty ( až 45 tr. zákoníku). Účel trestání je dále nutno dovozovat nejen z těchto obecných zásad a z celkového pojetí trestného zákoníku, ale i z jednotlivých ustanovení upravujících ukládání konkrétních trestních sankcí. Základním předpokladem pro ukládání trestu však je, aby se jeho uložení pohybovalo v mantinelech stanovených zákonem. Byl-li obviněným uložen trest odnětí svobody bez respektu k omezením jasně plynoucím z ustanovení tr. ř., uložený trest je ve zřejmém rozporu s účelem trestu ve smyslu tr. ř.

17. Stěžovatelka opodstatněně vytkla, že okresní soud porušil ustanovení § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř., když trestním příkazem obviněným A. G., D. M. a A. H. uložil shodně trest odnětí svobody v trvání 24 měsíců s podmíněným odkladem na 36 měsíců a obviněnému J. M. trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na dobu 30 měsíců.

18. Okresní soud ukládal obviněným A. G., D. M. a A. H. souhrnný trest. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byly zrušeny výroky o trestech ohledně obviněných A. G., D. M. a A. H. z trestního příkazu Okresního soudu v České Lípě ze dne 2. 9. 2019, č. j. -109, a ohledně obviněného A. H. též z trestního příkazu Okresního soudu v České Lípě ze dne 1. 7. 2019, č. j. -42, jakož i všechna rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obviněnému J. M. ukládal trest úhrnný za splnění podmínek uvedených v § 43 odst. 1 tr. zákoníku. Třebaže konstatoval, že ukládal úhrnný trest odnětí svobody a nově souhrnné tresty odnětí svobody s přihlédnutím k § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř., ve skutečnosti se omezením uvedeným v tomto ustanovení neřídil. Maximální výměra jednoho roku odnětí svobody

platí i pro trest úhrnný, souhrnný a společný trest za pokračování v trestném činu. Je-li však jedním trestním příkazem ukládán zároveň trest souhrnný a trest samostatný

(i úhrnný), může jejich výměra vcelku překročit jeden rok, neboť se jedná o dva tresty

a u každého z nich se podmínky pro uložení posuzují samostatně a odděleně (srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád II. § 157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 3575).

Jasné znění zákona nedovoluje přijmout výklad, že toliko rozdíl mezi výměrou trestu odnětí svobody, který byl uložen dřívějším trestním příkazem, a nyní nově ukládaným souhrnným trestem odnětí svobody musí být u trestu odnětí svobody do jednoho roku.

19. Nejvyšší soud s ohledem na výše uvedené podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v České Lípě ze dne 3. 12. 2019, č. j. -774, byl porušen zákon

v ustanovení § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř., a to v neprospěch obviněných A. G., D. M., J. M. a A. H. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu a zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v České Lípě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Okresní soud v dalším řízení na základě stávajícího obsahu spisu a po jeho eventuálním doplnění o aktuální podklady zváží zákonná kritéria pro ukládání trestu, ujasní, uložení jakého trestu přichází v dané věci v úvahu, a podle toho pak zvolí další, trestnímu řádu odpovídající procesní postup a ve věci opětovně rozhodne. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněných (§ 273 věta první tr. ř.).

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. 11. 2020

JUDr. Věra Kůrkovápředsedkyně senátu