Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
34B0B62D3440B163C125867C001E213B.html
HTML · 13.05 KB
No categories available
23 Nd 520/2020
23 Nd 520/2020-41
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic a.s., se sídlem v Praze 5, Stodůlky, náměstí Junkových 2808/2, PSČ 155 00, IČO 25788001, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, proti povinnému R. B., narozenému XY, bytem XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 72 EXE 2221/2020 , o určení místní příslušnosti soudu, takto:
O d ů v o d n ě n í :
Obvodnímu soudu pro Prahu 4 byla dne 10. 8. 2020 doručena žádost soudního exekutora Mgr. Martina Tunkla o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 1. 10. 2020, č. j. 72 EXE 2221/2020 -36, výrokem pod bodem I vyslovil svoji místní nepříslušnost a výrokem pod bodem II rozhodl, že věc bude po marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněné ve smyslu ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Soud prvního stupně uvedl, že lustrací v Centrální evidenci obyvatel a v Informačním systému základních registrů bylo zjištěno z přípisu Ministerstva vnitra, že povinný není uveden v Cizineckém informačním systému. Dále soud zjistil, že povinný není vězněn na území České republiky. Na výzvu soudu oprávněná sdělila, že trvá na nařízení exekuce a sdělila soudu, že jí je známá adresa povinného: XY, nicméně podle sdělení České pošty na uvedenou adresu povinnému nebylo doručováno, nemá zřízen P.O. BOX, nemá zřízen odnos, nemá poštovní schránku a nemá označen zvonek. Soudu není znám ani případný majetek povinného umístěný v jeho obvodu.
V daném případě tak nelze určit místně příslušný exekuční soud ve smyslu § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu (dále jen „exekuční řád “). Za daných okolností tedy Obvodní soud pro Prahu 4 vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu.
Podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle § 45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud.
Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu , neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.
Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o. s. ř. o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 , na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř. o. s. ř. , jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011 ). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že jako místně příslušný určil soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tedy Obvodní soud pro Prahu 4.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 11. 2020
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu