Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 3220/2020

24 Cdo 3220/2020-184

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph. D., ve věci péče o nezletilou AAAAA (pseudonym), narozenou dne XY, bytem v XY, zastoupenou Statutárním městem Ústí nad Labem, se sídlem magistrátu v Ústí nad Labem, Velká Hradební 2336/8, jako opatrovníkem, dceru matky M. H., narozené dne XY, bytem v XY, a otce P. V., narozeného dne XY, bytem v XY, o změnu úpravy péče a výživy o nezletilou a o úpravu styku otce s nezletilou, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o odvolání matky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. srpna 2020 č.j. -168, takto:

Stručné odůvodnění ( ) :

Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání otce usnesením ze dne 12.8.2020 č.j. -168 změnil rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 18.5.2020 č.j. -147 v napadeném výroku III. tak, že „každý z rodičů je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem jednu polovinu nákladů řízení zaplacených státem, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení“. Odvolací soud dospěl na rozdíl od soudu prvního stupně k závěru, že na úhradě nákladů, které nesl stát, se v dané věci mají rodiče podílet stejnou měrou, a nikoli touto povinností zatížit toliko otce.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala matka (podáním ze dne 14.9.2020, doručeným Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 15.9.2020) „odvolání“, ve kterém navrhla, aby „bylo uznáno původní znění rozsudku Okresního soudu č.j. -147, který ukládal otci úhradu nákladů v plné výši“.

Na výzvu soudu prvního stupně k „upřesnění“ obsahu podání ze dne 14.9.2020, označeného jako „odvolání“ matka ve stanovené lhůtě 5 dnů (ani dosud) nereagovala.

Nejvyšší soud České republiky po přezkoumání věci dospěl k závěru, že řízení o „odvolání“ matky musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastaveno.

Podle ustanovení účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů; o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhoduje vrchní soud ( ).

Nejvyšší soud České republiky rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocným rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích (srov. , ).

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12.8.2020 č.j. -168 není rozhodnutím krajského soudu vydaným v řízení v prvním stupni ve smyslu ustanovení , nýbrž je rozhodnutím krajského soudu jako soudu odvolacího vydaným k odvolání otce v rámci odvolacího řízení. Proti rozhodnutí krajského soudu, který je soudem odvolacím, však již není odvolání opravným prostředkem, který by bylo možno proti němu podat. Tomu koresponduje i skutečnost, že Nejvyšší soud – ve shodě s tím, jak soustavu soudů vymezuje (srov. článek 91) – může být jen soudem prvního stupně nebo soudem dovolacím (srov. a ) a že funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího neupravuje.

Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. věta první ). Je-li podáno „odvolání“ proti rozhodnutí odvolacího soudu, je Nejvyšší soud České republiky jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů, příslušný i k rozhodnutí o zastavení řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2001 sp. zn. , uveřejněné pod č. 85 v časopise Soudní judikatura, ročník 2001, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2002 sp. zn. , uveřejněné pod č. 139 v časopise Soudní judikatura, ročník 2002, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. ).

Protože zde tedy není soudu, který by byl – jak výše uvedeno – funkčně příslušný k rozhodnutí o „odvolání“ matky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12.8.2020 č.j. -168, Nejvyšší soud České republiky řízení o tomto podání matky zastavil ( , věta první ).

Ostatně, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12.8.2020 č.j. -168 – jak vyplývá z ustanovení a ze správného poučení odvolacího soudu uvedeného v usnesení – zákon nepřipouští ani dovolání; bylo-li by podáno, muselo by být odmítnuto.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , neboť matka, která z procesního hlediska zavinila, že řízení o jejím podání ze dne 14.9.2020 bylo zastaveno, na náhradu nákladů řízení nemá právo a otci žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 11. 2020

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu