Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3141/2020

33 Cdo 3141/2020-473

USNESENÍ

REUNION, spol. s r.o.

J. Š.

, bytem XY, zastoupené Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem se sídlem v Brně, náměstí 28. října 1898/9, o 500.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 6. 2020, č. j. -427, t a k t o:

Návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 6. 2020, č. j. -427, se zamítá.

O d ů v o d n ě n í

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud změnil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 21. 11. 2018, č. j. -408, ve výroku I. tak, že žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 500.000 Kč s 2,5 % úroky z prodlení ročně od 7. 2. 2012 do zaplacení, se zamítá; současně uložil žalobkyni nahradit žalované náklady předchozích řízení, včetně řízení odvolacího, v celkové výši 284.268 Kč a České republice na účet Městského soudu v Brně doplatek soudního poplatku za odvolání žalované ve výši 20.000 Kč.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, ve kterém navrhla dovolacímu soudu, aby odložil právní moc a vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Dovolatelka je přesvědčena, že je vážně ohrožena na svých právech, odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení a neprodleným výkonem nebo exekucí by jí hrozila závažná újma. Jako důvod pro tuto argumentaci uvedla skutečnost, že žalovaná má trvalý pobyt uváděný v místě ohlašovny pobytu a její finanční situace a sociální poměry představují možné riziko k vymáhání částky převyšující 285.000 Kč v případě úspěchu v dovolacím řízení.

Podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 , dále jen „ “), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);

2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).

Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ), že není splněn předpoklad v bodě 3/. Z obsahu dovolání se reálná hrozba závažné újmy žalobkyně, k níž by mělo dojít zaplacením náhrady nákladů řízení, nepodává. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatelky, a to i se zřetelem k rozsahu jejího majetku a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ). Dovolatelka spatřuje závažnost újmy především v majetkových a sociálních poměrech žalované, ty jsou však pro posouzení odkladu výkonu rozhodnutí irelevantní.

Ani pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí neshledal Nejvyšší soud důvod, neboť pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu není žalobkyně závažně ohrožena ve svých právech; takové ohrožení nevyplývá z dovolání ani z obsahu spisu, nýbrž je založeno pouze na domnělých tvrzeních žalobkyně.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 1. 2021

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu