Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 135/2019-B-98

KSOS 39 INS XY 29 NSČR 135/2019-B-98

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců Mgr. Hynka Zoubka a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužnice A. D., narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. XY, o zrušení oddlužení, o dovolání dlužnice, zastoupené JUDr. Petrem Dítě, MBA, LL.M., advokátem, se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 12/19, PSČ 779 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. dubna 2018, č. j. XY, 3 VSOL XY, takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1]

Usnesením ze dne 14. prosince 2017, č. j.

XY

, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) mimo jiné z

rušil schválené oddlužení dlužnice (bod I. výroku) a prohlásil na její majetek konkurs, který „bude řešen“ jako nepatrný (bod II. výroku).

[2] K odvolání dlužnice Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 24. dubna 2018, č. j. XY, 3 VSOL XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle ), a to především proto, že insolvenční soud pokládal za osobu aktivně věcně legitimovanou k podání návrhu na zrušení oddlužení věřitele, který svou pohledávku nepřihlásil, a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

[4] Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle , a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v ustanovení , odmítl podle ustanovení a 2 Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v otázce aktivní věcné legitimace k podání návrhu na zrušení oddlužení v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Jde především o tyto judikatorní závěry:

[5] Jsou-li naplněny podmínky ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění účinném do 30. června 2017 (pro věc rozhodném s ohledem na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2020, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 102/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek): [1/ vznik peněžitého závazku dlužníka po schválení oddlužení;2/ neuhrazení tohoto peněžitého závazku po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti;3/ zaviněné jednání dlužníka vedoucí ke vzniku tohoto peněžitého závazku], je povinností insolvenčního soudu rozhodnout o zrušení oddlužení a prohlásit na majetek dlužníka konkurs (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2015, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 83/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2017, sen. zn. ).

[6] Již v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2018, sen. zn. , a v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2020, sen. zn. , dovolací soud uvedl, že domáhat se zrušení schváleného oddlužení mohou pouze dlužník, insolvenční správce, věřitelský výbor a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku. Podá-li návrh na zrušení schváleného oddlužení „jiná osoba“, může insolvenční soud takové podání vyhodnotit jako podnět a využít jej v rámci své dohlédací činnosti; shledá-li podnět důvodným, může o zrušení schváleného oddlužení rozhodnout postupem podle ustanovení .

[7] Se závěry shrnutými v odstavcích [5] až [6] je napadené rozhodnutí v souladu. Možnost insolvenčního soudu vydat rozhodnutí podle i bez návrhu je nadto výslovně stanovena v větě poslední .

[8] Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 11. 2020

Mgr. Milan Polášek předseda senátu