Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2707/2020

21 Cdo 2707/2020-439

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce J. V., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Tomášem Osičkou, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 3, Baranova č. 1802/21, proti žalované Č. r. – M. z. se sídlem v XY, IČO XY, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, o určení neúčinnosti rozhodnutí o odvolání z funkce burzovního komisaře a o 114 286 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. února 2020 č. j. -405, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2020 č. j. -405 není podle ustanovení přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu (jeho závěr o tom, že k rozhodnutí o žalobcem uplatněném nároku na určení neúčinnosti rozhodnutí ministra zemědělství o odvolání žalobce z funkce „burzovního komisaře komoditních burz, které organizují obchody se zbožím resortu M. z.“, nejsou věcně příslušné soudy, které projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci v občanském soudním řízení, nýbrž soudy, které rozhodují podle věci správního soudnictví) vychází ze závazného právního názoru dovolacího soudu, který byl – přímo v této věci – vyjádřen v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019 č. j. -320, a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Přípustnost dovolání podle ustanovení nezakládají ani námitky dovolatele, jimiž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod než ten, který je – jako jediný přípustný – uveden v ustanovení , a z nichž nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení , uplatňuje-li tzv. jinou vadu řízení (namítá-li, že nastal „negativní kompetenční spor o pravomoc ve smyslu ustanovení , věty druhé, “, že soud měl podat „návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu“ a „vyčkat rozhodnutí zvláštního senátu o tom, kdo je příslušný vydat rozhodnutí ve věci“, a že odvolací soud měl rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení „s pokynem, aby postupoval v intencích “), k níž může dovolací soud přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení věty druhé – pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné; uvedený předpoklad však v projednávané věci – jak uvedeno výše – naplněn není. Přípustnost dovolání může založit toliko odvolacím soudem řešená otázka procesního práva, nikoliv „pouhá“ (ať již domnělá nebo skutečná) vada řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2018 sp. zn. ).

V posuzovaném případě se navíc o kompetenční spor o věcnou příslušnost mezi soudy rozhodujícími věci v občanském soudním řízení a soudy rozhodujícími věci správního soudnictví nejedná, neboť nenastala situace, kdy si jedna strana osobuje věcnou příslušnost k vydání rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž bylo druhou stranou vydáno pravomocné rozhodnutí, nebo o spor, ve kterém jeho strany popírají svou věcnou příslušnost k vydání rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků [srov. a , o rozhodování některých kompetenčních sporů, ve znění pozdějších předpisů]; z obsahu spisu nevyplývá, že by soudy rozhodující věci správního soudnictví o posuzované věci vydaly pravomocné rozhodnutí, nebo že by naopak svoji věcnou příslušnost k rozhodnutí věci popíraly.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 11. 2020

JUDr. Pavel Malý předseda senátu