Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 586/2020

29 Nd 586/2020

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců Mgr. Rostislava Krhuta a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce UniCredit Leasing CZ, a. s., se sídlem v Praze 4, Želetavská 1525/1, PSČ 140 10, identifikační číslo osoby 15886492, zastoupeného Mgr. Petrem Šabatkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Panská 854/2, PSČ 110 00, proti žalovanému Z. J., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Denisou Šmídovou, advokátkou se sídlem v Brně, Kobližná 53/24, PSČ 602 00, o zaplacení 1 434 531 Kč s příslušenstvím a směnečné odměny, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. srpna 2020, č. j. -116, o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti usnesení odvolacího soudu, takto:Návrh na odklad vykonatelnosti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. srpna 2020, č. j. -116, se zamítá.

Odůvodnění:

[2] K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze ve výroku označeným usnesením potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně v bodě II. výroku a v části bodu I. výroku, kterou bylo rozhodnuto o zastavení odvolacího řízení (první výrok), odmítl odvolání žalovaného proti části bodu I. výroku, kterou bylo rozhodnuto o neprodloužení lhůty k úhradě soudního poplatku za odvolání (druhý výrok), a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání (podáním datovaným 24. listopadu 2020), v němž požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Současně dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného usnesení; tento návrh odůvodnil tím, že mu neprodleným výkonem rozhodnutí hrozí závažná újma, přičemž je zjevné, že v případě nabytí právní moci shora označených usnesení by se žalobce mohl uhrazení stanovených částek domáhat prostřednictvím výkonu rozhodnutí či exekucí.

[4] Podle ustanovení , (dále jen „ “), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

[5] V usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. (z nějž R 144/2018 výslovně vychází), Nejvyšší soud shrnul předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci.

[6] Rozhodnutí o zastavení řízení a o odmítnutí odvolání má charakter rozhodnutí, podle kterého nelze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci.Z tohoto pohledu u prvního ani druhého výroku usnesení odvolacího soudu, jímž částečně potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně a částečně odvolání dovolatele odmítl, nepřichází v úvahu výkon rozhodnutí nebo exekuce, a tudíž ani odklad vykonatelnosti.

[7] Tomu, aby bylo možné posuzovat odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž dovolání směřuje proti výroku o nákladech řízení, pak brání okolnost, že proti tomuto výroku není dovolání objektivně přípustné ( ).

[8] Nadto v dané věci dovolatel návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu nijak konkrétně neodůvodnil. Tvrzení dovolatele, že případným výkonem rozhodnutí odvolacího soudu mu hrozí závažná újma je zcela obecné (a není ani ničím podloženo).

[9] Nejvyšší soud proto návrh na odklad vykonatelnosti zamítl jako nedůvodný.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 1. 2021

Mgr. Milan Polášek předseda senátu