Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Nd 502/2020

33 Nd 502/2020-18

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci oprávněné České kanceláře pojistitelů se sídlem v Praze 4, Milevská 2095/5, identifikační číslo 70099618, zastoupené Mgr. Evou Vaškovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, proti povinnému M. S., narozenému XY, naposledy bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), takto:

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem ze dne 8. 7. 2020 se oprávněná prostřednictvím Mgr. Pavla Preuse, exekutora Exekutorského úřadu v Praze 8, domáhala vymožení svojí pohledávky 2 640 Kč s příslušenstvím na základě vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 3. 2020, č. j. -19, a to pověřením ve smyslu , exekučního řádu ve znění pozdějších předpisů.

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 18. 8. 2020, č. j. -15, vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc podle předložil Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. Učinil tak po zjištění, že povinný M. S. má v exekučním návrhu uvedenou adresu XY, avšak lustrací v informačním systému základních registrů bylo zjištěno, že na této adrese byl hlášen od 5. 10. 2015 do 9. 4. 2019 a dotazem na odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky bylo zjištěno, že měl na shora uvedené adrese povolen pobyt na území České republiky do 9. 4. 1919, přičemž v současnosti není v evidencích cizineckého informačního systému k pobytu na území České republiky hlášen.

Podle se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které jsou tu v době jejího zahájení.

Podle ,exekučníhořádu, místně příslušným exekučnímsoudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, pak je, ve spojení s , místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sbírka“) pod č. 4/2013, vyložil, že skutečnost, zda povinný máexekučněpostižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízeníexekucesoudnímexekutoremzajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutorav rámci prováděníexekuce.Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřenímexekutorajejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.

Nejvyšší soud dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení s odkazem na splnění podmínek předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.

Nejvyšší soud, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, proto po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 ( ) podle ustanovení určil, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o nařízení exekuce.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 11. 2020

JUDr. Václav Duda předseda senátu