Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2847/2020

-297

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: K. Č., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Richardem Fantou, advokátem se sídlem Mojmírovců 1002/42, Ostrava, proti žalované: Z. N., se sídlem XY, zastoupená JUDr. Alenou Porostlou, advokátkou se sídlem Prostorná 811/4, Ostrava, o 500.000 Kč, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 1. 2020, č. j. -219, takto:

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) odmítl dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 1. 2020, č. j. -219, jímž byl potvrzen zamítavý rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 5. 2019, č. j. -116, neboť není podle přípustné.

Odvolací soud neshledal důvodnou žalobu na ochranu osobnosti dotčené podle žalobce nepravdivým znaleckým posudkem vypracovaným žalovanou, který mu měl přivodit potíže v trestním řízení vedeném proti němu u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. a negativně působit na jeho zdravotní stav a psychiku. Tímto závěrem se odvolací soud neodchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu dovozující, že došlo-li k zásahu do osobnostních práv v rámci výkonu zákonem stanovených oprávnění, resp. povinností (např. postupem příslušných orgánů v řízení, k němuž jsou ze zákona povolány, výpovědí svědka, resp. účastníka v takovém řízení, úkony advokáta jednajícího za klienta na základě udělené plné moci apod.), pravidelně nepůjde o zásah neoprávněný, pokud osoba (fyzická či právnická), jež se zásahu dopustila, nevybočila z mezí takto stanovených práv a povinností. Přípustnost těchto případů je odůvodněna zvláštním veřejným zájmem jak na nerušené a plynulé realizaci subjektivních práv, tak na plynulém plnění právních povinností uložených zákonem (stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2010 k výkladu vyloučení neoprávněnosti zásahu do osobnostních práv fyzické osoby v souvislosti se soudním řízením, popřípadě při jiném řízení před příslušným orgánem, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 54/2010). Plněním zákonné povinnosti v tomto smyslu je i podání znaleckého posudku v řízení před soudem (srov. věta první , o znalcích a tlumočnících). Vybočením z plnění zákonné povinnosti a ze zákonného oprávnění při podání znaleckého posudku v řízení před soudem pak bude např. jednání naplňující znaky přečinu podle , , případně i jiná činnost, která přes řádné poučení soudem ve smyslu o znalcích a tlumočnících ve spojení s , k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, a bez podnětu soudu vůbec nesouvisí s předmětem znaleckého posudku a předmětem řízení. Závěr o nepravdivosti znaleckého posudku plyne z hodnocení takového znaleckého posudku soudem v řízení. Dospěje-li soud k závěru, že znalecký posudek je nepravdivý, hrubě zkreslující nebo neúplný, pak tento svůj závěr vyjádří v odůvodnění rozhodnutí s následným promítnutím do trestněprávní odpovědnosti znalce (srov. dále také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. , nebo ze dne 9. 9. 2015, č. j. ).

Ze skutkových zjištění nalézacích soudů (jejich správnost nepodléhá podle věty první dovolacímu přezkumu) se podává, že žalovaná postupovala v rámci plnění znaleckého úkolu podle zadání soudu, v posudku zodpověděla všechny položené otázky, své závěry založila na dostatečném množství informací nezbytných k posouzení žalobcova zdravotního stavu a rovněž je dostatečným způsobem odůvodnila. Za dané situace nelze závěru krajského soudu, podle něhož ze strany žalované nedošlo k vybočení z plnění zákonné povinnosti, a tedy ani k neoprávněnému zásahu do osobnosti žalobce, vytknout nesprávnost či nepřiměřenost. Takový závěr naopak plně odpovídá shora nastíněným východiskům ustálené judikatury a je výrazem důsledné realizace veřejného zájmu na plynulém plnění povinností uložených zákonem.

Obstojí-li napadené rozhodnutí již proto, že je správný závěr o absenci protiprávnosti tvrzeného zásahu, je nadbytečné zabývat se důvodností dovolacích námitek směřujících proti dílčímu závěru odvolacího soudu, že je pro projednávanou věc zcela irelevantní, jakým způsobem a kdy byly závěry znaleckého posudku užity v rámci konkrétních trestních věcí, neboť civilní soudy nejsou oprávněny zasahovat do probíhajících trestních řízení ani přezkoumávat postup v nich činných orgánů. Ani žalobcem navrhované řešení této otázky by totiž za situace, kdy v postupu žalované nelze shledat prvek neoprávněnosti, nebylo způsobilé zvrátit výsledek sporu v jeho prospěch (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. , publikované pod č. 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Zpochybňuje-li dovolatel správnost posouzení otázky promlčení uplatněného práva, brojí proti závěru, který odvolací soud neučinil a na němž tudíž jeho rozhodnutí nezávisí. Byť soud prvního stupně shledal uplatněné právo zčásti promlčeným, odvolací soud toto posouzení do napadeného rozsudku nepřevzal, resp. shledal (s ohledem na vyslovené právní závěry o nedůvodnosti žaloby) zcela bezpředmětným se promlčením zabývat. Obecně je namístě – i s přihlédnutím k obsahu některých dalších námitek dovolatele – v tomto směru poukázat na to, že závěry soudu prvního stupně nemohou představovat způsobilý předmět dovolacího přezkumu, nejsou-li současně převzaty do napadeného rozhodnutí soudu odvolacího.

Vytýká-li pak žalobce nalézacím soudům, že provedly nedostatečné dokazování za účelem objasnění řádnosti počínání žalované a toho, zda se dopustila excesu ze svých zákonem stanovených práv a povinností, vznáší tím námitku, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K ní lze ovšem přihlížet pouze tehdy, je-li dovolání obecně přípustné, což v posuzované věci splněno není ( ). Ve svém důsledku navíc daná výhrada směřuje toliko proti skutkovým zjištěním nalézacích soudů, čímž nelze přípustnost dovolání jakožto mimořádného opravného prostředku založit ( ).

Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 10. 2020

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu