Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Td 53/2020

7 Td 53/2020-10314

USNESENÍ

Nejvyšší soud v trestní věci obviněných

L. D.

, nar. XY, trvale bytem XY,

a spol.

vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. 10. 2020 návrh tohoto soudu na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:

Podle § 25 tr. ř. se věc

odnímá

Krajskému soudu v Brně a

přikazuje

Městskému soudu v Praze.

Odůvodnění:

1. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci podal dne 10. 7. 2020 u Krajského soudu v Brně obžalobu na 11 obviněných. U obviněného L. D., M. S., P. K., J. W., M. S., J. P., J. K., K. S. a M. V. pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016 a u obviněných P. F. a D. S. pro zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b, odst. 4 písm. b), c) tr. zákoníku ve znění účinném do 31. 5. 2015. Uvedených trestných činů se obvinění dopustili jednáním podrobně popsaným v obžalobě.

2. Nejvyššímu soudu byl dne 8. 10. 2020 předložen trestní spis Krajského soudu v Brně, sp. zn. , k rozhodnutí o návrhu tohoto soudu na delegaci. Podle soudu je z hlediska místní příslušnosti podstatné, že podstatná část jednání, pro které je podána obžaloba, se uskutečnila v Praze (viz výpověď obviněného M. S., úřední záznam o podaném vysvětlení P. K., J. P., P. F., svědecké výpovědi R. F., M. H., V. P., O. N., M. R. či J. Š., jakož i listinné důkazy). Stejně tak podstatný rozsah následku (resp. v konkrétním případě účinku) vzniklého popsaným jednáním, měl nastat podle soudu v Praze, kde jsou sídla příslušných finančních úřadů (z celkově zkrácené daně ve výši 260 052 340 Kč, měla být v obvodu Městského soudu v Praze v případech popsaných pod body ad I. – IV. obžaloby zkrácena daň v celkové výši 245 906 786 Kč). Krajský soud v Brně však zároveň konstatuje, že o jeho místní příslušnosti podle § 18 odst. 1 tr. ř. nejsou pochybnosti, neboť trestná činnost měla být spáchána také v obvodu Krajského soudu v Brně, když část jednání popsaná pod bodem ad V. obžaloby se měla odehrát v Brně, kde měl nastat také následek (zkrácení daně ve výši 14 145 554 Kč). Krajský soud má za to, že v dané věci existují důležité důvody pro postup podle § 25 tr. ř., které spočívají v okolnostech, za nichž mělo ke spáchání trestných činů dojít. Z obsahu spisového materiálu je podle soudu zřejmé, že hlavním organizátorem trestné činnosti měl být obviněný L. D., který působil v Praze, za kterým zejména obvinění M. S., P. K. a P. F. dojížděli z Aše. Obviněný M. S. měl v Praze pro L. D. vytvářet písemnosti a za obviněným J. P. jezdil L. D. s M. S. do jeho kanceláře v Praze, kde mělo docházet ke sjednávání obchodů s pohonnými hmotami. Podle výpovědi M. S. pracoval obviněný J. V. pro L. D. ve Stodůlkách, přičemž část telefonních hovorů, v nichž vystupuje J. V. jako P. K., je vedena přes buňky XY, Praha. Místem vzniku následku pak byl, mimo bod V. obžaloby, obvod Městského soudu v Praze. Následek, který měl nastat v obvodu Městského soudu v Praze, pak podle krajského soudu činí téměř 95% z celkově způsobeného následku. S rozsahem trestné činnosti, která měla být spáchána v obvodu Městského soudu v Praze, pak podle krajského soudu souvisí také množství důkazů, kterými mají být uvedené skutky prokazovány. K jednání, které podle krajského soudu zakládá místní příslušnost Krajského soudu v Brně, pouze obviněný M. V. uvedl, že nikoho dalšího z obviněných nezná a v Brně pouze podepsal nějaké papíry a odjel zpět do Olomouce. Obviněný D. S. pak pouze sdělil, že nějaké peníze vybral i v Brně. Ze spisového materiálu lze podle soudu dovodit, že obvinění měli být řízení hlavními pachateli, kteří měli trestnou činnost organizovat z Prahy. O rozsahu důkazů týkajících se jednání popsaného pod bodem ad V. obžaloby, kterým je určena místní příslušnost Krajského soudu v Brně, pak podle soudu svědčí i pouhých 242 stran listinným důkazů oproti několika tisícům stran listinných důkazů vztahujících se ke skutkům, které měly být spáchány v obvodu Městského soudu v Praze. Z obsahu spisového materiálu podle soudu dále vyplývá, že žádný z obviněných nemá bydliště v obvodu Krajského soudu v Brně. Obviněný L. D. bydlí v Hranicích u Aše, obviněný M. S., P. K., P. F. bydlí v Aši, obvinění J. W., M. S., J. K. a D. S. bydlí v Praze, obviněný J. P. pracuje v Praze, obviněný K. S. má trvalé bydliště v Praze, ale adresu pro doručování v okrese Rakovník a obviněný M. V. bydlí v Olomouci. Podle Krajského soudu v Brně by několikahodinové dojíždění obviněných k příslušnému soudu do Brna bylo v rozporu se zásadami rychlosti a hospodárnosti trestního řízení. Přikázání věci k příslušnému soudu do Prahy by podle krajského soudu bylo ve prospěch obhajovacích práv obviněných. Zásada rychlosti a hospodárnosti trestního řízení pak podle krajského soudu vystupuje do popředí, také pokud jde o místa bydliště svědků vyslechnutých v přípravném řízení. Ačkoli státní zástupce navrhuje pouze čtení výpovědí uvedených osob, nicméně s ohledem na zásadu ústnosti a bezprostřednosti a s ohledem na povahu projednávaného jednání považuje soud osobní výslech svědků za významný. Přitom podle soudu žádný z navržených 14 svědků nemá bydliště v obvodu Krajského soudu v Brně. 12 z nich má bydliště v Praze či v krátké dojezdové vzdálenosti, jeden svědek má bydliště v Ostravě a jeden v okrese Jičín. S ohledem na rozsah trestné činnosti, která měla být spáchána v obvodu Městského soudu v Praze lze podle soudu předpokládat návrhy na doplnění dokazování, přičemž i tyto důkazy budou mít podle soudu blízký vztah k Praze nebo k Aši, odkud část obviněných do Prahy dojížděla.

3. Krajský soud v Brně proto navrhl, aby Nejvyšší soud věc tomuto soudu odňal a přikázal ji Městskému soudu v Praze.

4. Nejvyšší soud zhodnotil důvody uvedené v návrhu soudu na delegaci a dospěl k následujícímu závěru.

5. V posuzované věci je obviněno 11 osob. Obvinění L. D., M. S., P. K., J. W., M. S., J. P., J. K., K. S. a M. V. měli spáchat zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016 a obvinění P. F. a D. S. zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b), c) tr. zákoníku ve znění účinném do 31. 5. 2015.

6. Podle § 20 odst. 1 tr. ř. se koná společné řízení proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu, pokud tomu nebrání důležité důvody. O jiných trestných činech se koná společné řízení tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení. Podle § 21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu. Nejtěžším trestným činem je v tomto případě zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1,odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2016.

7. Ke spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 tr. zákoníku může dojít jak aktivním jednáním (podáním daňového přiznání s nepravdivými údaji), tak i opomenutím jednání, ke kterému byl daňový subjekt povinen (jak tomu mělo být v tomto případě). Objektivní stránka žalovaného trestného činu měla být naplněna jednáním obviněných, kteří ve spolupachatelství ve větším rozsahu měli zkrátit daň, spáchat čin nejméně se dvěma osobami a spáchat čin ve velkém rozsahu, a k tomuto jednání mělo dojít v sídle příslušných finančních úřadů, kam měla být podle popisu skutku v obžalobě podávána daňová přiznání za zapojené společnosti. V případě trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 tr. zákoníku je tedy rozhodujícím z hlediska místní příslušnosti sídlo příslušného finančního úřadu (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2001, sp. zn. publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 13/2002, číslo judikátu T 338). Daňová přiznání měla být v tomto případě podávána podle sídla společností uvedených v obžalobě u místně příslušného správce daně Finančního úřadu pro Prahu 9, 10, 3, 8 nacházející se v obvodu působnosti Městského soudu v Praze, a také za jednu společnost (jednání pod bodem ad V. obžaloby) u příslušného Finančního úřadu Brno III. V obvodu působnosti Krajského soudu v Brně, který je tak podle výše uvedených kritérií místně příslušným soudem k projednání věci obviněných.

8. S ohledem na výše uvedené není pochyb o místní příslušnosti Krajského soudu v Brně k projednání věci. Obvod tohoto soudu je totiž místem spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, který měl být spáchaný jednáním pod bodem ad V. obžaloby. Krajský soud v Brně ostatně svoji příslušnost nesporuje.

9. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v d. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.

10.

Nejvyšší soud zjistil, že z obsahu trestního spisu Krajského soudu v Brně vyplývají skutečnosti konkrétně rozepsané v návrhu tohoto soudu na delegaci. Ve věci je obviněno 11 osob. Žádný z obviněných nemá bydliště v obvodu příslušného Krajského soudu v Brně. Deset obviněných má trvalé bydliště v Praze nebo v Aši a jeden obviněný (jednání pod bodem ad V. obžaloby má bydliště v Olomouci). Státní zástupce v dané věci navrhuje toliko čtení protokolů o výslechu svědků, a to u 13 osob (str. 15 obžaloby), z nichž v případě nutnosti jejich osobního slyšení u hlavního líčení však ani jedna nemá bydliště v obvodu příslušného Krajského soudu v Brně, když 10 z nich má bydliště v Praze či v příznivé dojezdové vzdálenosti k Praze (ve Středočeském kraji), jedna osoba bydlí v Ostravě, jedna v okrese Ústí nad Orlicí (Pardubický kraj) a jedna v okrese Jičín (Královéhradecký kraj).

11. Ačkoli obecně je nutno zdůraznit, že skutečnost, že obviněný nemá bydliště v obvodu příslušného soudu nebo skutečnost, že větší počet svědků navržených ke slyšení u hlavního líčení je z různých částí republiky, a nikoli z obvodu příslušného soudu, není všeobecně důležitým důvodem ve smyslu § 25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu, neboť se jedná o běžnou skutečnost, Nejvyšší soud shledává v tomto případě v mnohosti obviněných bydlících fakticky na místech vzdálených od příslušného Krajského soudu v Brně, a také s ohledem na další okolnosti případu, důležité důvody pro postup podle § 25 tr. ř.

12. Jak bylo uvedeno, z obsahu trestního spisu vyplývají i další hlediska, ve kterých Nejvyšší soud spatřuje v tomto konkrétním případě důležité důvody pro rozhodnutí podle § 25 tr. ř. V uvedené věci se obvinění měli zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2016, dopustit tím, že realizovali v obžalobě popsané obchody s pohonnými hmotami, které jménem jednotlivých obchodních společností pořizovali od dodavatelů v Německu a Rakousku a dodávali odběratelům v České republice, aniž by vůči České republice zastoupené jednotlivými správci daně, řádně přiznali a uhradili příslušnou daň z přidané hodnoty. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že dohody obviněných, administrativní činnost (podpisy faktur, výběry a předávání peněz) fakticky v drtivé většině probíhala v Praze a okolí (viz např. č. l. 381 a násl. tr. spisu – výpověď obviněného M. S., č. l. 487 a násl. výpověď P. K.).

13. Odnětím trestní věci Krajskému soudu v Brně a jejím přikázáním Městskému soudu v Praze, jehož obvod je jednak také místem spáchání žalovaných trestných činů (nepodání daňových přiznání u místně příslušných správců daně), a v jehož obvodu fakticky probíhala jednání obviněných, která měla vyústit v opomenutí podání uvedených daňových přiznání u příslušných správců daně, v jehož obvodu bydlí většina obviněných a další mají příznivou dojezdovou vzdálenost (kromě obviněného M. V.), přímo v Praze nebo v příznivé dojezdové vzdálenosti má trvalé bydliště také podstatná většina případných svědků, bude nejlépe zabezpečena účast těchto osob u hlavního líčení. Tím bude dosaženo možného zkrácení doby trvání trestního řízení bez nadměrné zátěže pro tyto osoby. Tento postup je v tomto konkrétním případě vhodný jak z hlediska řádného objasnění věci, tak i z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení.

14. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. 10. 2020

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu