Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 92/2020-P16-25

KSLB 82 INS XY29 NSČR 92/2020-P16-25

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Rostislava Krhuta v insolvenční věci dlužníků J. F., narozeného XY, a J. F., narozené XY, obou bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. XY, o přihlášce pohledávky věřitele č. 2, o dovolání věřitele č. 2 Města Železný Brod, se sídlem v Železném Brodě, náměstí 3. května 1, PSČ 468 22, identifikační číslo osoby 00262633, zastoupeného Mgr. Robertem Musilem, advokátem, se sídlem v Liberci, Gorkého 658/15, PSČ 460 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. května 2020, č. j. XY, 2 VSPH XY, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Usnesením ze dne 1. března 2019, č. j. XY, Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (dále jen „insolvenční soud“):

1/ Odmítl přihlášku pohledávky P16/1 věřitele č. 2 Města Železný Brod, ze dne 7. září 2018:

- co do částky 525.019,81 Kč, ve které byla popřena při přezkumném jednání (bod I. výroku),

- co do částky 157.932 Kč, ve které byla zjištěna při přezkumném jednání (bod II. výroku).

2/ Určil, že po právní moci usnesení bude řízení o přihlášce pohledávky P16 věřitele č. 2 nadále vedeno pro částku 52.334 Kč (bod III. výroku).

[2] Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení , , a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) – uzavřel, že jelikož věřitel č. 2 v zákonem stanovené lhůtě nepodal žalobu na určení popřené (části) pohledávky (co do částky 525.019,81 Kč), k pohledávce se v popřeném rozsahu nepřihlíží v souladu s ustanovením ; z pohledávky ve výši 682.951,81 Kč (P16/1) tak byla zjištěna při přezkumném jednání jen částka 157.932 Kč, což je méně než 50 % přihlášené pohledávky. K přihlášené pohledávce se proto nepřihlíží (dle ustanovení ) ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna (157.932 Kč).

[3] K odvolání věřitele č. 2 Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 29. května 2020, č. j. XY, 2 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

[4] Odvolací soud – vycházeje z ustanovení , a – dospěl po přezkoumání napadeného rozhodnutí k závěru, že insolvenční soud nepochybil, jestliže přihlášku pohledávky odmítl v rozsahu, v němž věřitel č. 2 pro její popřenou část (525.019,81 Kč) nepodal včas žalobu o určení pravosti pohledávky. Ve vztahu ke zjištěné části pohledávky (157.932 Kč) pak byl důvod přihlášku odmítnout podle , se zřetelem k závěrům formulovaným v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2013, sen. zn. [jde o usnesení uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 11, ročníku 2014, pod číslem 135, které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu].

[5] Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel č. 2 dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, konkrétně otázky:

Je soud povinen aplikovat ustanovení v návaznosti na ustanovení i v případech, ve kterých je aplikace tohoto ustanovení zjevně v rozporu s jeho účelem a dochází tak k neoprávněnému krácení práv věřitele?

[6] Dovolatel namítá (poměřováno obsahem dovolání), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), snášeje v dovolání argumentaci na podporu závěru, že nikdy neměl záměr manipulovat s přihláškou za účelem posílení svého vlivu na insolvenční řízení, a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

[7] Insolvenční správkyně ve vyjádření (P16-19) navrhuje dovolání odmítnout, s tím, že usnesení podle je deklaratorní povahy, majíc závěry napadeného usnesení za souladné s „R 64/2010“ (jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2009, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 64/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), s výše označeným usnesením Nejvyššího soudu sen. zn. a s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. července 2014, sen. zn. (jde o usnesení uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročníku 2015, pod číslem 10).

[8] Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II., části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

[9] Nejvyšší soud se nejprve zabýval rozsahem podaného dovolání. Jakkoli odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu jako celek (vycházeje z toho, že odvolání směřovalo „proti všem výrokům“ usnesení insolvenčního soudu; srov. uvozovací větu odst. 4. napadeného usnesení), i z jeho rozhodnutí je zřejmé, že věřitel č. 2 argumentačně brojil jen proti výroku o částce 157.932 Kč (proti aplikaci , jež se týká jen této částky); srov. odst. 4. bod [4] napadeného usnesení. V témže duchu se nese argumentace obsažená v dovolání. Nejvyšší soud tedy ve shodě s tímto vymezením vychází z toho, že dovolání směřuje jen proti té části napadeného usnesení, kterou odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě II. výroku (ohledně částky 157.932 Kč).

[10] Ve výše vymezeném rozsahu pak Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v , odmítl podle a 2 Učinil tak proto, že oproti mínění dovolatele je napadené rozhodnutí souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu představovanou především usnesením Nejvyššího soudu sen. zn. , usnesením Nejvyššího soudu sen. zn. , rozsudkem ze dne 22. února 2018, sen. zn. , uveřejněným pod číslem 40/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesením ze dne 24. dubna 2018, sen. zn. , uveřejněným pod číslem 57/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. listopadu 2020

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu