Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Td 55/2020

7 Td 55/2020-169

USNESENÍ

Nejvyšší soud ve věci obviněného

D. Č.

Podle § 25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích

neodnímá

.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 11. 8. 2020, sp. zn. (č. l. 142 tr. spisu) byl obviněný D. Č. uznán vinným přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a byl odsouzen za tento přečin a za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 1. 2020, č. j. -62 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 3. 2020, č. j. -81, který nabyl právní moci dne 12. 3. 2020, podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívají v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 1. 2020, č. j. -62 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 3. 2020, č. j. -81, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku poškozené zdravotní pojišťovny na náhradu škody. Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný odvolání (č. l. 150 a násl. tr. spisu). Věc byla předložena Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích k rozhodnutí o odvolání obviněného. Věc je vedena u odvolacího soudu pod sp. zn. .

2. V rámci veřejného zasedání o odvolání obviněného konaného dne 21. 10. 2020 u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích prostřednictvím videokonference (č. l. 162 a násl. tr. spisu) učinil obviněný do protokolu návrh na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř. Obviněný navrhuje odnětí jeho věci Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích a její přikázání Krajskému soudu ve Zlíně (pozn. správně: Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně). K odůvodnění tohoto návrhu obviněný uvedl, že považuje své trestní stíhání za nezákonné, neboť v žádném případě nemohl naplnit skutkovou podstatu trestného činu výtržnictví podle 358 odst. 1 tr. zákoníku. Podle obviněného jde o deformaci důkazů, která podle něj vyplývá z propojenosti Policie ČR, krajského státního zastupitelství a krajského soudu. Tato propojenost mu pak podle jeho názoru nezaručuje objektivní přístup v jeho věci, jakožto základ spravedlivého procesu. K dotazu předsedkyně senátu, proč návrh na delegaci nepodal již dříve, obviněný uvedl, že nemá známky, nemohl ho poslat, nemá ani zkušenost s průběhem videokonference, nemá kredit, tedy to nemohl probrat ani se svým obhájcem. Zopakoval, že požaduje odnětí věci Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích a její přikázání Krajskému soudu ve Zlíně. Konstatoval, že tento jeho návrh na delegaci není míněn jako námitka podjatosti proti senátu 14 To Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích.

3. Nejvyššímu soudu byl dne 29. 10. 2020 předložen Krajským soudem v Hradci Králové – pobočkou v Pardubicích trestní spis Okresního soudu v Chrudimi sp. zn. , s návrhem obviněného na delegaci. Z předkládací zprávy vyplývá, že obviněný nezaslal návrh na delegaci písemně, ale učinil jej v rámci veřejného zasedání o odvolání obviněného konaného dne 21. 10. 2020 u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích prostřednictvím videokonference (č. l. 162 a násl. tr. spisu). Návrh obviněného byl podle soudu přepsán v plném znění podle zvukového záznamu do protokolu o veřejném zasedání.

4. Nejvyšší soud projednal předložený návrh obviněného na delegaci věci a dospěl k následujícímu závěru.

5. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v d. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Důležitými důvody zmíněného charakteru je třeba rozumět takové důvody, které zajišťují též nestranné a objektivní projednání věci, za dodržení všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení, jež se mohou lépe uplatnit právě u soudu, kterému má být věc přikázána. Delegace přitom nikdy nesmí být prostředkem k odnětí obviněného jeho zákonnému soudci.

6. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že se trestní věc obviněného, v době rozhodování Nejvyššího soudu o jeho návrhu na delegaci, nachází ve stadiu řízení před příslušným odvolacím soudem, Krajským soudem v Hradci Králové – pobočkou v Pardubicích. Obviněný požaduje odnětí věci tomuto soudu a její přikázání Krajskému soudu ve Zlíně (správně Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně). Nejvyšší soud je příslušný k rozhodnutí o návrhu obviněného na delegaci.

7. Obviněný důležitý důvod pro postup podle § 25 tr. ř. spatřuje v domnělém propojení policie, státního zastupitelství a krajského soudu, které má podle něj bránit objektivnímu přístupu v rozhodování o jeho trestní věci. Obviněný blíže toto své tvrzení nerozvedl. Nejvyšší soud v takto obecných, ničím neodůvodněných, tvrzeních obviněného neshledal důležité důvody pro tak výjimečný postup jakým je postup podle § 25 tr. ř.

8. Z podání obviněného je patrné, že své přesvědčení o neschopnosti Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, tedy všech soudců tohoto soudu, objektivně v jeho věci rozhodnout, postavil na svém subjektivním vnímání průběhu trestního řízení proti jeho osobě, když své trestní stíhání považuje za nezákonné. Uvádí, že nemohl svým jednáním naplnit skutkovou podstatu přečinu výtržnictví a podle něj došlo vzájemnou propojeností orgánů činných v trestním řízení k deformaci důkazů. Námitky obviněného stran údajné vzájemné propojenosti orgánů policie, státního zastupitelství a soudu, která podle něj brání objektivnímu rozhodnutí v jeho věci, jsou toliko spekulací bez zjevného odůvodnění a nelze takovou námitku akceptovat jako důležitý důvod ve smyslu § 25 tr. ř. Pokud jde o námitky týkající se deformace důkazů a nezákonnosti jeho trestního stíhání, či námitky týkající se naplnění znaků skutkové podstaty přečinu výtržnictví, jde o otázky, které jsou řešeny v rámci řízení u soudu nalézacího a odvolacího, avšak nemohou být předmětem rozhodnutí o návrhu obviněného na delegaci.

9. Podstatné je, že obecné argumenty obviněného nelze jako důležitý důvod ve smyslu § 25 tr. ř. akceptovat. Důvodem ke změně místní příslušnosti soudu podle § 25 tr. ř. nemůže být jakákoliv, v tomto případě nepodložená, nedůvěra obviněného v objektivní rozhodování všech soudců určitého soudu v trestní věci obviněného.

10. Nezbývá než konstatovat, že obviněný ve svém návrhu na postup podle § 25 tr. ř. neuvedl žádné závažné argumenty, které by byly natolik zřetelné a zřejmé, že by jednoznačně prokazovaly důvodnost jeho návrhu. Odnětí věci místně příslušnému soudu a její přikázání jinému věcně příslušnému soudu, je rozhodnutím výjimečným a znamená průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v d. Pro takový postup musí být dány důležité důvody, které ale Nejvyšší soud neshledal.

11. Nejvyšší soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. 11. 2020

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu