Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Td 54/2020

7 Td 54/2020-1672

USNESENÍ

L. V.

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci

příslušný

Okresní soud v Třebíči.

Odůvodnění:

1.

Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze podal dne 27. 8. 2020 (č. l. 1643 tr. spisu) u Obvodního soudu pro Prahu 4 obžalobu na obviněného L. V. pro zločin poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení podle § 276 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Podle obžaloby se měl obviněný zločinu dopustit tím, že (citace)

„v době od 9. 3. 2012 do 15. 3. 2012 v Dukovanech jako zaměstnanec společnosti T., IČO: XY, se sídlem XY, a současně jako

držitel certifikátu č. 101-01370 kvalifikačního stupně 2 v oboru nedestruktivních kontrol metodou prozářením s datem provedení certifikační zkoušky 30. 3. 2006 vystaveného Certifikačním sdružením pro personál v

rozporu s povinnostmi stanovenými , o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (dále též jen „atomový zákon“), v tehdy platném znění, ve spojení s ustanovením , o zajišťování technické bezpečnosti vybraných zařízení, podle něhož základním požadavkem k zajištění technické bezpečnosti při provozu vybraného zařízení je provádění a vyhodnocení kontrol, kterými se ověřuje soulad vybraného zařízení s technickými požadavky, se kterými byl jako pracovník v oblasti jaderné bezpečnosti opakovaně seznámen a byl o nich řádně proškolen, a

v rozporu s certifikovaným postupem a metodikou

vystavil protokoly o zkoušce prozářením, které podepsal a opatřil vlastním razítkem jako osoby způsobilé dle metodiky společnosti ČEZ, a. s., v nichž jako vyhovující označil

rentgenové snímky pořízené v rámci kontrol následujících čtyř

svarových spojů na vybraných zařízeních umístěných uvnitř kontrolovaného pásma reaktorovny primárního okruhu jaderné elektrárny Dukovany, bloku 2, zařazených dle druhu a tlaku média do kategorie I, IIA a IIB spadajících do bezpečnostní třídy 2, kategorie A označující funkce, které mají zásadní úlohu při dosahování nebo udržování bezpečnosti jaderné elektrárny, případně kategorie C, které mají nepřímou úlohu při zajišťování bezpečnosti jaderné elektrárny, s průměrem potrubí 14 mm:

1) dne 9. 3. 2012 pod protokolem číslo J 02.12.R.0480 svar označený 2RA-014 - 1 - 1/R, kategorie svarového spoje IIA, kategorie měřících obvodů A2) dne 9. 3. 2012 pod protokolem číslo J 02.12.R.0480 svar označený 2RA-014 - 2 - 1/R, kategorie svarového spoje IIA, kategorie měřících obvodů A

3) dne 15. 3. 2012 pod protokolem číslo J 02.12.R.0602 svar označený 2YC-347 1-11/R, kategorie svarového spoje I, kategorie měřících obvodů C4) dne 15. 3. 2012 pod protokolem číslo J 02.12.R.0602 svar označený 2YC-347 1-12/R, kategorie svarového spoje I, kategorie měřících obvodů A

přestože jako pracovníkovi s výše uvedeným kvalifikačním oprávněním

v oboru nedestruktivních kontrol metodou prozářením

mu muselo být zřejmé, že ke každému z uvedených svarů byly neoprávněně pořízeny vždy tři totožné rentgenové snímky bez dalšího pootočení zářiče, tedy vyhotovených na jednu expozici ke každému kontrolovaného svaru, a ačkoli věděl, že předem stanovená metoda prozáření trubkových svarů prováděná základním způsobem přes dvě stěny se směrem záření kolmým na osu svaru se provádí nejméně na tři expozice vzájemně pootočené o 120 stupňů tak, aby byla zajištěna úplná a přehledná kontrola celého a kompletního svarového spoje, a nejen pouze jeho části, a tudíž mu tak muselo být zřejmé, že takto jím vystavené protokoly o zkoušce prozářením jsou naprosto nepřezkoumatelné a že takové jednání z hlediska jaderné bezpečnosti ohrožuje chod jaderné elektrárny Dukovany, neboť v jeho důsledku společnost ČEZ, a. s., jako držitel povolení k provozu jaderné elektrárny neměla přehled o aktuálním stavu zařízení, a neměla tak zařízení pod dostatečnou kontrolou, v důsledku čehož bylo podle , o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany jaderných zařízení při jejich uvádění do provozu a při jejich provozu, nutné uvést zařízení do bezpečného, stabilizovaného a kontrolovaného stavu, tedy přistoupit k prodloužení neplánované odstávky druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany do doby, než dojde k vyjasnění a odstranění příčin, v důsledku čehož došlo k ohrožení a omezení části provozu jaderné elektrárny Dukovany, který byl tak učiněn nejméně po dobu nápravy stavu neupotřebitelným, čímž tak společnosti ČEZ, a. s., IČO: 45274649, se sídlem Duhová 1444, Praha 4, způsobil škodu jednak ve výši 9.384 Kč odpovídající vynaloženým nákladům na přerentgenování výše uvedených svarových spojů, jednak ve výši nejméně 15.302.632 Kč představující ušlý zisk v důsledku výpadku výroby elektrické energie v souvislosti s nucenou odstávkou 2. bloku jaderné elektrárny Dukovany prodloužením neplánované odstávky bloku č. 2 v délce trvání nejméně dvou dní, tedy celkovou škodu ve výši nejméně 15.312.016 Kč.“

2. Usnesením ze dne 15. 9. 2020, sp. zn. , předložil Obvodní soud pro Prahu 4 podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu s tím, že Obvodní soud pro Prahu 4 není místně příslušný k projednání věci obviněného (Nejvyššímu soudu doručeno dne 21. 10. 2020). Podle soudu je z textu obžaloby (odstavec 79.) patrné, že státní zástupce usuzuje na místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 4 na základě toho, že jednáním obviněného měla vzniknout škoda společnosti ČEZ, a. s., se sídlem v Praze 4, a podle soudu dovozuje, že stíhaný zločin je tzv. distančním deliktem, tedy deliktem, u něhož k jednání a následku dochází na dvou různých místech. Podle názoru Obvodního soudu pro Prahu 4 však samotný vznik škody u uvedeného trestného činu nikterak neovlivňuje místo způsobení následku. Následkem se rozumí zasažení či ohrožení zájmu chráněného (objektu trestného činu), přičemž u trestného činu podle tr. zákoníku je objektem chránění zájmu na ochraně provozu, řádného fungování a využívání obecně prospěšných zařízení, a to i před poškozováním, ničením, odstraňováním či učiněním jich neupotřebitelnými (viz Šámal, P. a kol. , 2. vydání. Praha: C. H Beck, 2012, komentář k ). Podle obvodního soudu tak k porušení tohoto zájmu, tedy i ke způsobení následku, došlo v Jaderné elektrárně Dukovany jakožto obecně prospěšném zařízení, jehož řádný provoz je ustanovením tr. zákoníku chráněn. Samotný vznik škody není podle obvodního soudu u projednávaného trestného činu relevantní stran toho, kde k následku došlo. V Jaderné elektrárně Dukovany došlo k jednání obviněného, který měl v tomto místě také vystavit předmětné protokoly. Obvodní soud má za to, že se v projednávané věci nejedná o distanční delikt, nýbrž o trestný čin, u něhož k jednání i následku došlo na stejném místě. Obvodní soud upozornil, že okolnost, kde má sídlo nebo bydliště poškozený, není sama o sobě součástí zákonných hledisek pro určení místní příslušnosti soudu ve smyslu , 2 tr. ř. (srov. usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2017, sp. zn. ), relevantní je místo vzniku následku, k němuž v projednávané věci nedošlo v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4. Obvodní soud dodal, že žádné úkony přípravného řízení nebyly činěny v obvodu Prahy 4, jak vyplývá ze spisového materiálu. Podle soudu nelze odhlédnout ani od zjevné nevhodnosti projednávání předmětné trestní věci před Obvodním soudem pro Prahu 4 z hlediska přístupnosti pramenů důkazů a procesní ekonomie. Drtivá většina svědků, u nichž by připadal v úvahu výslech v hlavním líčení, je zaměstnána právě v Jaderné elektrárně Dukovany, popřípadě je tato elektrárna místem jejich pracovního zařazení. Jaderná elektrárna se nachází v okresu Třebíč, kde podle protokolů o výsleších svědků a úředních záznamů o podaných vysvětlení bydlí jak obviněný, tak také drtivá většina v úvahu připadajících svědků (C., F., J., T., V., A., V., B., D., J., N., P., Š., V.). S ohledem na výše uvedené předložil obvodní soud věc Nejvyššímu soudu, jakožto soudu nejblíže společně nadřízenému Obvodnímu soudu pro Prahu 4 a Okresnímu soudu v Třebíči, a to za účelem rozhodnutí o místní příslušnosti.

3. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k závěru, že Obvodní soud pro Prahu 4 není příslušný k projednání věci.

4.

Ustanovení § 18 tr. ř. v odstavci 1 a 2 uvádí hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. V odstavci 1 je uvedeno jako základní místo spáchání činu a v odstavci 2 další hlediska, jimiž jsou místo kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, která jsou rovnocenná, anebo místo, kde trestný čin vyšel najevo. Tato hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Příslušnost podle místa spáchání má přednost před ostatními pravidly, která nastupují hierarchicky v případě, že nelze použít předchozí kritérium. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.

5. Obviněný se měl podle obžaloby dopustit zločinu poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení podle § 276 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Podle právní věty spáchaného tím, že

měl úmyslně ohrozit provoz obecně prospěšného zařízení

a způsobit takovým činem škodu velkého rozsahu.

6.

Pokud jde obecně o následek trestného činu, je vykládán jako porušení nebo ohrožení objektu trestného činu. V této souvislosti je ovšem nutno rozlišovat objekt obecný, druhový a individuální, popřípadě konkrétní. Dále lze rozlišovat hlavní a vedlejší objekt trestného činu. Důležité je, že pokud hovoříme o následku trestného činu jako znaku objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu, rozumíme tím porušení nebo ohrožení individuálního objektu, a to objektu hlavního. Individuální objekt představuje individuální právní statek (zájem, vztah, hodnotu), k jehož ochraně je jednotlivé konkrétní ustanovení zvláštní části trestního zákona určeno. U trestných činů, u nichž dojde k porušení nebo ohrožení společenského vztahu chráněného trestním zákonem i na jiném místě, než kde bylo spácháno jednání pachatele (distanční delikty), jsou obě místa místem spáchaného činu (srov. R 37/1961 tr.).

7. Objektem trestného činu podle § 276 tr. zákoníku je

zájem na ochraně provozu, řádného fungování a využívání obecně prospěšných zařízení

, a to i před poškozováním, ničením, odstraňováním či učiněním jich neupotřebitelnými. Objektivní stránka záleží jednak v poškození obecně prospěšného zařízení anebo v ohrožení jeho provozu nebo využívání. Jde o dvě odlišná jednání, která mají pro funkci obecně prospěšného zařízení různý dopad. Ohrožení provozu nebo využívání obecně prospěšného zařízení předpokládá takové jednání, při němž k poškození obecně prospěšného zařízení nedošlo, ale porucha jeho provozu nebo využívání hrozí, tzn. že s ohledem na okolnosti, k nimž v důsledku jednání pachatele došlo, byl vytvořen stav směřující ke vzniku takové poruchy. Jde o ohrožovací trestný čin, a proto se k trestnímu postihu podle § 276 nevyžaduje způsobení poruchy v provozu obecně prospěšného zařízení. Nevyžaduje se ani, aby porucha, která z jednání pachatele hrozí, byla neodvratná, naopak jeho trestní odpovědnost není vyloučena tím, že nebezpečí poruchy bylo včas odvráceno zásahem třetí osoby. Jde o úmyslný trestný čin. Postačí tzv. ohrožovací úmysl, který se vztahuje jen na ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení. (viz ŠÁMALOVÁ Milada. . In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, HERCZEG Jiří, KRATOCHVÍL Vladimír, PÚRY František, RIZMAN Stanislav, ŠÁMALOVÁ Milada, VÁLKOVÁ Helena, VANDUCHOVÁ Marie. . 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2012).

8. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že se v uvedeném případě nejedná o tzv. distanční delikt a pro účely určení místní příslušnosti soudu je v tomto případě podstatné, na jakém místě došlo (resp. podle obžaloby mělo dojít) k ohrožení zájmu chráněného (objektu trestného činu). K ohrožení fungování obecně prospěšného zařízení přitom mělo podle obžaloby dojít v Jaderné elektrárně Dukovany, okres Třebíč, a to podle obžaloby jednáním obviněného, který měl provádět předmětné kontroly na tomto obecně prospěšném zařízení v rozporu s příslušnými normami a předpisy, a to přímo v areálu a prostorách tohoto zařízení.

9. Na základě výše uvedeného Nejvyšší soud rozhodl, že Okresní soud v Třebíči je příslušný k projednání věci, neboť v jeho obvodu ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. mělo dojít ke spáchání trestného činu podle § 18 odst. 1 tr. ř.

10. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 18. 11. 2020

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu