Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 95/2020-B-469

KSOS 37 INS XY29 NSČR 95/2020-B-469

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Rostislava Krhuta v insolvenční věci dlužníka V. K., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Lukášem Stočkem, advokátem, se sídlem v Novém Jičíně, K Nemocnici 168/18, PSČ 741 01, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. XY, o zproštění funkce insolvenčního správce, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. února 2020, č. j. XY, 3 VSOL XY, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 9. září 2019, č. j. XY, jímž Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) zamítl návrh dlužníka V. K., aby Mgr. Ing. Eva Hepperová byla zproštěna funkce insolvenční správkyně.

[2] Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jež má za přípustné podle , (dále jen „ “), pro řešení otázek hmotného a procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny a dále otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe, uplatňuje dovolací důvod spočívající v nesprávném právním posouzení věci, a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

[3] Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle , odmítl podle a 2

[4] Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a dovolatel (oproti svému mínění) nepředkládá Nejvyššímu soudu k řešení ani žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu

[5] Dovolatel tvrdí, že insolvenční správkyně nesplnila povinnost oznámit svou podjatost podle věta druhá , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), čímž podle závažně porušila důležitou povinnost uloženou insolvenčnímu správci.

[6] Ve vztahu k podjatosti insolvenčního správce (jež může být důvodem pro odvolání insolvenčního správce z funkce) Nejvyšší soud v usnesení ze dne 31. srpna 2015, sen. zn. , , uveřejněném pod číslem 47/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uvedl, že podmínky, za nichž je insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řízení ( ), lze v zásadě poměřovat s podmínkami určenými Přitom vztah insolvenčního správce k účastníkům řízení (dlužníku či věřitelům, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku - ), popř. účastníkům v incidenčních sporech ( ), pro který je dán důvod pochybovat o nepodjatosti insolvenčního správce, může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský (k tomu srov. mutatis mutandis důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Současně platí, že pro přijetí závěru o vyloučení insolvenčního správce postačí, že jsou zde důvody pochybovat o jeho nepodjatosti, tj. jeho podjatost nemusí být „prokázána“.

[7] Z obsahu insolvenčního spisu plyne, že návrh dlužníka na zproštění insolvenční správkyně funkce, který je předmětem tohoto dovolání, je v pořadí sedmým takovým návrhem (srov. B-14, B-121, B-137, B-194, B-246, B-351). Podjatost spatřuje dlužník ve vyjádřeních insolvenční správkyně, jež činila v rámci insolvenčních řízení dlužníků G. (dále jen „společnost G“) [vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. ] a D. (dále jen „společnost D“) [vedeno u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. XY], a dále v rámci incidenčních sporů sp. zn. 9 ICm XY a 9 ICm XY, které vzešly z insolvenčního řízení dovolatele.

[8] V insolvenčních řízeních společnosti G a společnosti D učinil dovolatel, aniž by byl účastníkem daných insolvenčních řízení, podněty insolvenčním soudům s cílem, aby insolvenční správkyně byla „zbavena“ své funkce. Tvrzení, v nichž dovolatel spatřuje podjatost insolvenční správkyně, činila insolvenční správkyně v reakci na tyto podněty. V incidenčních sporech sp. zn. 9 ICm XY a 9 ICm XY se insolvenční správkyně jako žalovaná vyjadřovala k dovolatelem podané žalobě na náhradu škody způsobené podle dovolatele postupem insolvenční správkyně v insolvenčním řízení vedeném na jeho majetek.

[9] Při plnění svých povinností (jak přiléhavě uvedl již insolvenční soud) se insolvenční správce nevyhnutelně ocitá (může se ocitnout) v konfliktu s dlužníkem, zejména když dlužník v insolvenčním řízení neposkytuje dosažnou součinnost. Insolvenční správce musí vyvinout veškeré úsilí k maximálnímu uspokojení věřitelů a společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob, tedy i dlužníka (viz ). Takové odlišné zájmy a z nich případně plynoucí spory, jakož i subjektivní vnímání insolvenčního správce o jeho vztahu k dlužníku jako „napjatém“ plynoucí z předchozího a mnohdy nestandardního jednání dlužníka (podněty v insolvenčních řízení, v nichž není dovolatel účastníkem řízení), však bez dalšího neznamenají zjevně nepřátelský vztah a nezakládají důvod podjatosti či důvod pochybovat o nepodjatosti takového správce.

[10] Ve světle této ustálené rozhodovací praxe tedy odvolací soud nepochybil, dospěl-li k závěru, že není důvod ukončit výkon funkce insolvenční správkyně v dlužníkově věci.

[11] S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. bod 2., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 10. 2020

Mgr. Milan Polášek předseda senátu