Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Nd 476/2020

28 Nd 476/2020

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., ve věci JUDr. et Mgr. Jiřího Leskovjana, LL.M., soudního exekutora se sídlem v Praze 4, Školská 695/38, provádějícího podle § 76 odst. 2 ex. řádu na základě smlouvy uzavřené s insolvenčním správcem AM-BINS v. o. s., IČ 03059081, se sídlem v Brně, Vídeňská 228/7, dražbu nemovitých věcí, vedené k „odvolání“ dlužníků I. K., nar. XY, a B. K., nar. XY, obou bytem XY, proti usnesení soudního exekutora ze dne 6. 5. 2020, č. j. 189 DDR 056/2019-13, u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti soudu, takto:

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným usnesením rozhodl soudní exekutor JUDr. et Mgr. Jiří Leskovjan, LL.M., provádějící podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (v textu i jen „ex. řád“), dražbu nemovitých věcí dlužníků, tak, že se vydražiteli B. B., bytem XY, uděluje příklep na vydražené nemovité věci.

Proti tomuto usnesení podali dlužníci odvolání.

Soudní exekutor věc k rozhodnutí o podaném odvolání předložil Krajskému soudu v Brně. Tento soud usnesením ze dne 9. 9. 2020, č. j. -19, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc v souladu s , (dále jen „ “), předložena Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti.

Krajský soud v Brně své rozhodnutí odůvodnil tím, že dražba nemovitých věcí dlužníků byla soudním exekutorem realizována s odkazem na ustanovení § 76 odst. 2 exekučního řádu na základě smlouvy o provedení dobrovolné dražby uzavřené dne 11. 10. 2019, ve znění dodatku č. 1 ze dne 26. 3. 2020, s AM-BINS v. o. s., insolvenčním správcem dlužníků. Dohodnutá dražba tak byla provedena v rámci tzv. jiné činnosti exekutora. Ustanovení exekučního řádu a se proto dle závěrů předkládajícího soudu při provedení této dražby použijí jen přiměřeně, tedy jen tak, jak to odpovídá smyslu a účelu dražby dobrovolné; smyslem požadavku na přiměřené použití exekučního řádu ( , věta druhá exekučního řádu) je zde především zajistit, aby při dohodnuté dražbě byl dodržen určitý technologický postup zpeněžování nemovité věci. Krajský soud taktéž vyjádřil názor, že zákonodárce pro takovýto případ opomenul určit orgán příslušný odvolání proti usnesení soudního exekutora vydanému v rámci jeho tzv. jiné činnosti podle ex. řádu (realizované zde na základě smlouvy uzavřené s insolvenčním správcem) projednat a rozhodnout o něm, a vysvětlil, že procesní předpis pro nastalou situaci neupravuje ani řešení sporu o funkční příslušnost soudů a pro případ, že by odvolací instancí měl být krajský soud, zde chybí i kritéria pro určení místní příslušnosti.

Podle ustanovení jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle ustanovení vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek předloží Nejvyššímu soudu.

Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc soudů k projednání a rozhodnutí věci – ustanovení totiž odkazem na splnění podmínek předpokládá, že se otázkou pravomoci soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval již předkládající soud (srov. přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , publikované pod č. 11/2015 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

Po předložení věci Krajským soudem v Brně podle ustanovení , tedy Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení (srov. závěry formulované v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), rozhodl, že věc projedná a rozhodne předkládající soud, tj. Krajský soud v Brně, v jehož obvodu se též nachází vydražené nemovité věci. K totožnému závěru dospěl přitom Nejvyšší soud při řešení obdobné problematiky i v usnesení ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 11. 2020

Mgr. Zdeněk Sajdl

předseda senátu