Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 134/2020-149

KSOL 20 INS 10175/20171 ICm 1923/201929 ICdo 134/2020-149

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové, v právní věci žalobce Hart & Partners, v. o. s., se sídlem v Praze 5, Kořenského 1107/15, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 04680294, jako insolvenčního správce dlužníka BALUS Stavebniny, a. s., zastoupeného Mgr. Filipem Lorenzem, advokátem se sídlem v Praze 10, Kodaňská 1441/46, PSČ 101 00, proti žalovanému GODUS s. r. o., se sídlem v Praze 1, Rybná 716/24, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 05383773, zastoupenému Mgr. Janem Vančurou, advokátem, se sídlem v Praze 3, Salmovská 1534/11, PSČ 120 00, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ostravě – pobočky v Olomouci,se sídlem v Olomouci, Studentská 7, PSČ 771 11, o odpůrčí žalobě, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka BALUS Stavebniny, a. s., se sídlem v Olomouci, Sladkovského 53A, PSČ 783 71, identifikační číslo osoby 25388304, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. , o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. se nepřikazuje Městskému soudu v Praze.

Odůvodnění:

[2] Podáním ze dne 23. září 2020 (č. l. 94) navrhl žalovaný, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti podle , (dále jen „ “), Městskému soudu v Praze, přičemž návrh odůvodnil tím, že:

1/ Sídlo a podnikatelské aktivity žalovaného jsou soustředěny v Praze a vedení předmětného incidenčního sporu je v této době pro něj ekonomicky i časově zatěžující.

2/ Žalovaný sám řízení neinicioval, a proto po něm v zájmu hospodárnosti a ochrany strany, která řízení nezahájila a účinně se brání, nelze oprávněně požadovat, aby nesl zvýšené (zejména cestovní) náklady s řízením o žalobě spojené.

3/ Žalovaný pro prokázání svých tvrzení v řízení o žalobě zvažuje navržení výslechu svědků, kteří mají bydliště v P. či blízkém okolí, a delegaci tak považuje za nezbytnou z důvodu snadnějšího přístupu těchto osob k soudu, jakož i z důvodu epidemiologického.

[3] Žalobce považuje návrh na přikázání věci Městskému soudu v Praze za nedůvodný a zároveň poukazuje na skutečnost, že v obdobné věci mezi žalobcem a žalovanou dospěl ke stejnému závěru také Nejvyšší soud.

[4] Krajské státní zastupitelství v Ostravě – pobočka v Olomouci, jež vstoupilo do řízení, návrh žalovaného shledává neopodstatněným, maje za to, že jde o návrh zjevně obstrukčního charakteru (k tomu odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 2020, sen. zn. ).

[5] Podle věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

[6] Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený insolvenčnímu soudu, u nějž je věc vedena, a Městskému soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána ( věta první ), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti podle

[7] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně.

[8] Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[9] Nejvyšší soud neshledal důvody popsané žalovaným v návrhu na delegaci způsobilými prolomit výše uvedené ústavní principy.

[10] Situace, že některý z účastníků řízení (jejich právních zástupců či navržených svědků) musí překonat mezi místem současného sídla či bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou totiž spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. ). Přitom též nelze pominout, že tyto obtíže jsou přirozeným důsledkem pravidla, podle kterého se obecná místní příslušnost soudu v incidenčních sporech neurčuje prostřednictvím obecného soudu žalovaného ( , ), nýbrž prostřednictvím insolvenčního soudu dlužníka, z jehož insolvenčního řízení vzešel incidenční spor [ ve spojení s , o úpadku a způsobech jeho řešení ( )]. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. září 2017, sen. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2018, sen. zn. . Nelze též pominout, že některé procesní úkony (např. výslechy svědků) mohou být v souladu s provedeny dožádaným soudem. Vyhovět návrhu na přikázání věci jinému soudu by v daném případě znamenalo popřít definici incidenčního sporu vyjádřenou v , podle které jde o spor projednávaný „v rámci insolvenčního řízení“ (srov. i ). K tomu ostatně srov. v obdobné věci v řízení mezi stejnými účastníky i přiléhavě zmiňované usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. .

[11] Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu nepřikázal.

Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 10. 2020

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu